Hřbitov pro cizince

Tohle je jeden z nejlepsich porevolucnich filmu na tema komunismu. Aby taky ne, drive prece takove tema neslo televizne zpracovat anebo by nikdy neproslo cenzurou coz se rovna to same v blede modrem. Je to zaroven smutne, ale i pozitivni s takovou rekl bych hrdosti majici zadostiucineni, ktere proziva Josef Dvorak pri delani krizu za sve kamarady, kteri polozili zivot za vlast, ktera je nasledne popravovala anebo v lepsich pripadech posilala do uranovych dolu. Otresna realita povalecnych let. (09.11.2005)

Je jen zákonité - ve vazbě na další vývoj polistopadové české společnosti až osudové - , že nejlepší věci o komunistické éře se točily v prvních měsících - už ne letech - polistopadového Česka. Stále totiž přežívala kontinuita nejen peněžních toků, ale i tvůrčích osobností při absenci nic bližšího nevypovídajících peoplemetrů (nejde o údaje, které přinášejí, ale o to, jak jsou trhovecky interpretovány). V tomto případě to platí jak o režii (neprávem proskribovaný Jaroslav Dudek), tak o scénáři (Jiří Hubač), tak o hereckém obsazení, kde nemá smysl vypočítávat jména, protože vysloveně slabý nebo šedě průměrný výkon v této vynikající televizní inscenaci prostě nenajdeme. Osudy národních hrdinů - legionářů druhého odboje jsou tu vykresleny v dikci současného psaní orgánu Českého svazu bojovníků za svobodu NÁRODNÍ OSVOBOZENÍ - v jejich syrově nahé skutečnosti podle starého úsloví o pravdě "padni, komu padni". Hlavní hrdina, jak zjistíme z bojovné promluvy jeho kamaráda na Pražském hradě, odkud ho odvezou rovnou do blázince za to, že se důsledně domáhá svých demokratických občanských práv, totiž bojoval v proslulém battledresu nejen na západní, ale i na východní frontě v průběhu let 1944-1945 v bojové sestavě 1. československého stíhacího pluku a posléze 1. československé letecké divize (jinak se jeho sovětská vysoká válečná vyznamenání nedají vysvětlit). Ze závěrečné scény křížového pole (zejména z momentu, kdy se na místě křížů objevují postavy padlých hrdinů) až mrazí. Velmi nepřímého společenského zadostiučinění se tito národní hrdinové dočkali na jaře 2005, když byl v Praze odhalen pomník jejich vůdce prezidenta prof. dr. Edvarda Beneše. Jako přímý účastník si vybavuji jejich stařičké tváře (jednalo se o lidi 80-95 let staré), jejich uniformy i sokolské kroje dalších veteránů československé a české demokracie. Srovnáme-li hloubku, ponor, propracovanost psychologie všech postav (ani komunistická část obsazení není pouze černočerná) s tím, co se až příliš často píše nebo hraje o těchto věcech dnes, kroucení hlavy přechází ve fatální malomyslnost. Není divu. Budoucnost by měla přinášet zlepšení výkladu významu, ne zmatení a marginalizaci klíčového tématu. Je nepochopitelné, že se tento skvost naší televizní dramatické tvorby ještě nedostal na DVD nosiče, kam poprávu patří. (28.10.2008)

Po sametu si snad všichni tvůrci chtěli rejpnout do bývalého režimu a blísknout se nějakým srdceryvným příběhem. Bohužel i tací tvůrci, kteří za bývalého režimu natočili či napsali své nejlepší kusy. Ač Hubače považuji za velmi talentovaného scénáristu, zde to trochu vázne. Pepa Dořák mě přesvědčil, že dokáže zahrát i vážnou a dramatickou postavu. Bohužel Jiří barotška je tu přinejlepším průměrný...a proto ho herecky předčí Jiří Plachý na holičském křesle. Pár dobrých scén, ale jinak nic navíc. (30.08.2020)

V každém dobrém komikovi dřímá talent hrát excelentně dramatické úlohy. Dvořák to potvrdil.Zajímavé je, že roli Dvořák ,ze strachu že by na ni neměl, nejdříve odmítl. Inscenace obdržela cenu "Europe"  jako nejlepší inscenace roku 1991. V notesu kapitána Vorla (Jiří Bartoška) je 563 padlých Československých pilotů v Británii. V RAF  sloužilo cca 2500 Čechoslováků, kteří prchli před nacisty z domoviny a nakonec vytvořili jednu bombardovací a tři stíhací perutě.Ne všechny příběhy měly šťastný konec celkem zemřelo v britských službách asi 500 Čechoslováků uvádí se oficiálně. (19.03.2009)

Smutný a opravdový příběh osudu (nejednoho) anglického letce v poválečném Československu. Škoda, že zpracování je tolik televizní a ne více filmové. Skutečně kvalitních filmů na toto téma moc není. Vynikající Jiří Bartoška i půvabná spolubydlící Libuše Šafránková. Musím dokonce uznat, že i Josef Dvořák se tady skutečně překonal a doopravdy hrál, i když jeho projev mi stejně příliš nevoní. (27.12.2013)