Hřbitov pro cizince

Kdysi při premiérovém nasazení jsem z tohohle dílka byl nadšenej, dnes už tolik ne. Jedno se ale musí nechat - tenhle film vstupuje do dějin televize jako jeden z mála skutečně hodnotných hereckých výstupů Josefa Dvořáka. Je logické, že tahle tématika se po roce 1989 v dramaturgii musela nutně objevit, ale s odstupem častu se mi to zdá až příliš černobílé a přitažené za vlasy. Co se týče vyrovnávání s minulostí, s podobnou tématikou a od stejného scénáristy je mi bližší Zámek v Čechách. (04.12.2011)

Díky československé diskuze a příspěvku uživatelky Snorlax jsem si po delší době vzpomněl za tenhle výborný televizní snímek. Za mě je výjimečný ze dvou důvodů. Za prvé je to silný scénář Jiřího Hubače, kterému se z kraje devadesátých let podařilo na relativně malém prostor výjimečným způsobem ztvárnit smutné osudy československých letců po druhé světové válce. Tím druhým důvodem je excelentní výkon Josefa Dvořáka. Je moc smutné, že tenhle excelentní komik divadla Semafor dostal po roce 1990 tak málo prostoru v televizi (o filmu ani nemluvě). Zde přitom ukazuje, že umí i jiné než čistě komické polohy. Po každé, když to vidím, mě zde jeho výkon skoro dojímá... (28.04.2019)

Tohle je jeden z nejlepsich porevolucnich filmu na tema komunismu. Aby taky ne, drive prece takove tema neslo televizne zpracovat anebo by nikdy neproslo cenzurou coz se rovna to same v blede modrem. Je to zaroven smutne, ale i pozitivni s takovou rekl bych hrdosti majici zadostiucineni, ktere proziva Josef Dvorak pri delani krizu za sve kamarady, kteri polozili zivot za vlast, ktera je nasledne popravovala anebo v lepsich pripadech posilala do uranovych dolu. Otresna realita povalecnych let. (09.11.2005)

Z těch mnoha a mnoha komunistických zločinů, včetně srpna roku 1968, včetně procesu s Miladou Horákovou, považuji za nejodpornější to, jak se rudý zrůdy zachovaly k letcům z Anglie. Vždy, když sleduji na strankách knih, časopisů nebo na televizní obrozovce jejich poválečný osud, chce se mě plakat. Jedni z nejstatečnějších lidí v dějinách naší země, nasazovali své životy pro svobodu své vlasti, aby se po skončení války dočkali komunistickýho teroru, šikany a smrti. Jinak tomu nebylo ani při sledování tohoto výtečnýho filmu. Jirka Bartoška svým fantastickým hereckým výkonem pomohl faktu, že moje emoce dostaly ten večer po dlouhé době zelenou. Není moc slov pro vyjádření mých pocitů, které jsem při tomto snímku měl, snad, možná, asi takhle. Ester Kočičková nazvala komunisty sviněma, následně se ze soudního rozhodnutí pro stížnost komunistů musela omluvit. Omluvila se sviním. A já se ptám, kdy se komunisti omluvili letcům z Anglie ? Kdy na jejich adresu zaslali třeba jen omluvný dopis ? Nikdy ! A víte proč ? Omluva je totiž výsadou slušných lidí a těma komunisti nikdy nebyli, nejsou a nebudou ! (29.10.2008)

Vynikající film z období těsně po revoluci. Je zajímavé, jak na mě osobně působili oba hlavní hrdinové. Jindřich v podání Jiřího Bartošky byl pro mě tvrdý chlap a hrdina, trošku připomínající Františka Slámu z Tmavomodrého světa a Vilda (skvělá charakterní role pro Josefa Dvořáka) byl svým naturelem i volbou hereckého představitele asi nejbližší postavě Prcka z Nebeských jezdců. Každopádně je to krásný film s vynikajícím obsazením, bezvadnými výkony a silným příběhem, ukazujícím divákům obrovskou nespravedlnost, jaké se dostalo zahraničním vojákům po návratu do Protektorátu... "Vy jste zničili všechno za co jsme bojovali. A víš proč? Protože jste zrůdy. Zrůdy nelidský..." (28.11.2011)