Případ Platfus

Natvrdo řečeno, Svěrák se zde evidentně pokoušel napodobit Jiřího Hubače. Ocitl se tak ovšem daleko od pole svého záběru a v dostávání se postavám "na krev"  evidentně není ve svých kramflecích, díky čemuž na svůj vzor citelně ztrácí (asi jako Cimrmanův Dědeček na Němcové Babičku). Stejně tak vysvětlení motivace některých postav hapruje. Třeba ten obrátivší kamarád, to by u Hubače byla excelentní studie na téma kamarádství vs. správná věc, tady to vyzní vysloveně účelově a trapně. Co na tom, že Brodský je excelentní, když Svěrákovi tam, kde nestačí povrchní humor, naprosto chybí lidská hloubka i scenáristické schopnosti. (10.11.2013)

Úžasné, "nesvěrákovské" až skoro "hubačovské". Nádherná čeština, skvělé vybroušené dialogy. Svěrák nejvíce dramatický, co jsem kdy viděl. Možná bych to trochu zkrátil, tak dlouhá metráž trochu "usedává", ale myslím, že tohle by mohlo patřit mezi deset nejlepších televizních inscenací 80.let. Trochu mě děsily ty dekorace na kavkách a to, že advokátní kancelář je ještě výš, než vysoké paneláky na sídlišti, ale to jen tak, abych si mohl píchnout. Autorsky, režijně i herecky velice kvalitní inscenace. (26.08.2011)

Film, který je svým názvem i pouze televizním uvedením poměrně nenápadný skrývá opravdu velmi kvalitní dílo, na kterém se svým scénářem podílel mistr zápletky Zdeněk Svěrák. Dává velké pole působnosti pro herečku spíše malých rolí Zuzaně Bydžovské, která je v tomto snímku nepřekonatelná a ve dvojici s dobrotivým panem učitelem Montelíkem (Vlastimil Brodský) se příběh opravdu povedl a zanechá v nás trošku pocit zamyšlení, zda-li jsme spíše hrdinové všedního dne, nebo jen další případy pana Svačiny. (19.02.2018)

Srazit diváka svým hereckým výkonem na kolena je pro Vlastimila Brodského standart, ale přesto mě zas a znova jeho projev dojímá a udivuje - jako tady. A Zuzana Bydžovská mu v roli idealistické obhájkyně zdatně sekunduje a pomáhá, zvlášť při závěrečné řeči. V podobě Svěrákova scénáře vzniklo něco, co má bez ohledu na dobu, ve které se děj odehrává, platnost kdykoli, protože morálka, to je oč tu běží. A já jsem to skoro celé probrečela. (22.02.2005)

Navzdory tomu, že ústřední postavou příběhu je učitel, tedy postava pro Svěrákovu tvorbu typická, mi přišlo, že film jako takový příliš "svěrákovský" není. Spíše jsem měl pocit, jako bych sledoval živý přenos ze soudní síně, bez ohledu na dobu, ve které se děj odehrává. Vše působí naprosto přirozeně, autenticky. Nakonec i ten rozsudek ničím nevybočuje z běžné praxe. Vlastně jde "jen" o jeden z mnoha důkazů toho, že právo a spravedlnost jsou dvě naprosto rozdílné kategorie. (12.12.2014)