Nechcete s námi do Bimberly?
Obsahy(1)
Jaroslav Marvan a Pavel Landovský v malé televizní komedii o nezvaném spolucestujícím. Groteskní televizní hříčku o nezvaném příchozím podle předlohy J. Speighta a v překladu V. Čejchana natočil režisér A. Moskalyk v roce 1969. Tedy právě v tom roce, kdy jsme v naší zemi už měli trpkou zkušenost dokonce s armádami nezvaných příchozích. Také proto měla komedie s brilantními výkony Jaroslava Marvana a Pavla Landovského při své premiéře tak živý divácký ohlas. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (16)
"Nemáš rád lidi! Nechceš se s nima bavit! Seš špatnej spolucestující!" To je zase koncert panečku. Nabručený Jaroslav Marvan, nevypočitatelný Pavel Landovský, necelých 25 minut, jedno maličké kupé... A takové drama se do něj vešlo. Na tuhle senzační komedii, která minutu od minuty hořkne, si ode dneška vzpomenu při každé cestě vlakem. ()
:-))) ()
Setkání hereckých generací... Pavel Landovský mě se setkání s legendou Jaroslavem Marvanem velký ostych, zvláště když byl v roli v které ho celý film jen deptá. Pak ale zažil situaci kdy Marvan uplácel svého řidiče aby Landovského cestou do filmového studia za každou cenu předjel a pochopil že i on má v sobě běžné lidské slabosti. ()
Herecké výkony jsou vynikající a dobře jsem se nad herectvím Pavla Landovského a Jaroslava Marvana bavil. V závěru jsem však čekal nějakou pointu, ne zásadní ani překvapivou, ale takovou, která dá smysl tomu, proč drzý mladík (zřejmě zločinec) otravoval starého pána. Že si z tohoto setkání každý z nich nakonec odnese nějaké ponaučení. Pointy jsem se však nedočkal žádné, což mě velmi zklamalo. Když se pan Marvan lekl nového cestujícího (Jiřího Krampola), přišlo mi to jen jako chabý pokus o nějaké smysluplné zakončení této povídky. Motiv mladík obtěžuje a posléze i ohrožuje staříka, nakonec mladík vystoupí a je konec - to je pro mě opravdu málo. Celá povídka mi přišla nakonec jen jako silvestrovská scénka ve filmové podobě - byť se skvělými hereckými výkony. ()
Krásný groteskní televizní příběh (sice krátký ale o to více geniální) o nezvaném příchozím podle předlohy J. Speighta, který v roce 1969 natočil režisér A. Moskalyk.S brilantními hereckými výkony nejen pana Marvana ale zejména netypicky hovorného místa mi až nesrozumitelně výřečného P.Landovského.Tato televizní inscenace, se celá odehrává ve vlakovém kupé. Tento uzavřený prostor se tu stává ideální zkumavkou, kde se obnažují lidské povahy. Ke ctihodně vyhlížejícímu postaršímu pánovi (Jaroslav Marvan) přistoupí výřečný mladík (Pavel Landovský). Nejprve svého nemluvného spolucestujícího obtěžuje ustavičným, stále konfrontačněji zaměřeným plkáním, aby jej posléze začal s namířenou zbraní v ruce ponižovat, nutit třeba ke štěkání a dokonce lezení po podlaze.Jak já jsem se až škodolibě bavil (ale sám se vžít do této situace a alespoň trochu si jí představit na vlastní kůži no nevím nevím) když pan Marvan štěkal nejprve jako nějaký jezevčík poté stále silněji a hlasitěji jako bernardýn a pak na konec jako vlčák, nebo když byl stále dokola nucen opakovat "Já už nebudu kouřit", poté co na něj P.Landovský mířil svou nepravou pistolí. Zvláště pan Landovský poutá v tomto snímku svým excentrickým výkonem, jeho proletářský výlupek ohromuje verbálními vodopády plnými obviňování i vztahovačnosti (štve jej, že oslovovaný muž odmítá přejmout vnucovaná pravidla konverzace). Všiml jsem si také jisté přemíry gestikulace, avšak za zdánlivou zábavností se skrývá znepokojivý postřeh o hluboce zakořeněné nenávisti životního outsidera k takzvaně "oporám společnosti" - v jeden okamžik dokonce vypustí hrozbu, že po příchodu revoluce se takový nadutí lidé budou věšet.Nádherné na pět to sice není ale za 4* určitě. ()
Galerie (1)
Zajímavosti (1)
- Pavel Landovský měl se setkání s legendou Jaroslavem Marvanem velký ostych, zvláště když byl v rolil ve které ho celý film jen deptá. Pak ale zažil situaci, kdy Marvan uplácel svého řidiče, aby Landovského cestou do filmového studia za každou cenu předjel a pochopil, že i on má v sobě běžné lidské slabosti. (sator)
Reklama