Obsahy(1)
Třináctiletá Alice se i se starší sestrou vydává na procházku do přírody. Ve vysoké trávě na louce však usne a ocitá se v podivném bizarním světě plném alegorie.
Světoznámá literární předloha Lewise Carrolla o malé dívce Alence, jež ve svém snu projde králičí norou do zvířecího světa a zažije tam neuvěřitelná dobrodružství, se dočkala mnoha zfilmování. Televizní verze z produkce BBC režírovaná Jonathanem Millerem je výjimečná tím, že herci ztvárňující zvířecí role nepoužívají žádné masky, animální dojem tak vytváří jen mimikou a mnohdy výrazným fonetickým projevem. Sám režisér tuto skutečnost vysvětloval snahou dosáhnout až k samé podstatě původního Carollova záměru. (dopitak)
(více)Recenze (9)
Asi som trošku nepochopil tunajšie hodnotenia, lebo dať takémuto shitu podobné hodnotenia, je hádam aj na zamyslenie. V tomto snímku nebolo ani trocha vkusu, spádovosti a ani len akýkoľvek náznak hereckého umenia. To sa akosi vlieklo, ani to nevedelo kam a nejakým spôsobom sa to doplížilo do očakávaného konca. Už tak sú mi príbehy Alice z ríše snov cudzie, ale toto to ešte viac odcudzilo. Škoda času a jedna hviezdička len za nápad preniesť zvieracie zvuky a pohyby do ľudskej tváre. 20 % ()
Tato adaptace slavné knihy není vůbec kouzelná ani pohádková. Příběh se nese v zachmuřené atmosféře a postavy se chovají vskutku bizarně. Samotná Alenka působí docela nepříjemně, zvlášť když pronáší své kousavé poznámky a přitom slavnostně hledí do prázdna, či když důležitě rozhodí svými pačesy. Režisér Jonathan Miller od diváka očekává, že zná příběh a sám rozezná postavy a návaznost děje. Zajímavý soundtrack. Já osobně jsem se o filmu dozvěděla díky svému oblíbenci Ericu Idlovi, který se skutečně jen mihnul ve svém černém klobouku, poprvé ve rvačce, podruhé v doprovodu Královny. Spíše *** 1/2 ()
Skvělé! Konečně zfilmování, které má snovou logiku, řádnou dávku trhlosti a vypadá velice anglicky a viktoriánsky. Tato černobílá televizní verze našinci originál evokuje více než všechny ty velkofilmové verze splácané v Hollywoodu. Ty více či méně zchátralé interéry, kterými s Alenkou putujeme, občas přeplněné nábytkem, knihami, obrazy, vycpaninami a tretkami, notně připomínají dům šílencův z Případu pro začínajícího kata či některé filmy Švankmajerovy. Však i ty původní Tennielovy ilustrace Alenky vypadají někdy dost "goticky". Dále jsou zde nádherné lesní a parkové exteriéry, v kterých by i našinec také rád bloudil. A k tomu ta zasněná zmatená zasmušilá a mírně přidrzlá (spíše věcná a přímá) Alenka a kuriózní panoptikum ostatních postav a postaviček. A hudba Raviho Shankara mi k tomuto konvenuje. ()
Jako rudá barva na býka musí tenhle film působit na odpůrce uměleckých filmů, neuvěřitelnější, pozohoruhodnější, uhozenější a psychedeličtější film jsem dosud neviděl. Strašně moc se mi líbila hudba a především - nesouhlasím zde s kolegou dopitakem - mi uhranul sitár. Do groteskního prostředí s množství těžce absurdích dialogů a jednání, v porovnání s kterým by i psychiatrická léčebna vypadala jako vědecká konference, se hodil jako ulitý. Dále bravůrní herecké výkony - chladná, nezúčastněná a lehce přidrzlá Alenka versus panoptikum "zvířat". Dívaky by mohlo i bavit snažení se uhodnout, o kteréže zvíře se vlastně jedná.A já mohu jen litovat, že jsem nikdy nečetl knihu. 90% ()
Velmi iritující zážitek. Výtečná Alice, drzá, zachmuřená a jízlivá, vše ostatní mne však ze všeho nejvíce popouzelo, zejména příšerná hudba. Žádám, aby byla zaprotokolována má averse k rozčilujícímu zvuku sitáru. A celý film jsem se nemohla zbavit dojmu, že sleduji představu o účinku halucinogenních drog, která se vylíhla v hlavě zaměstnance ministerstva zemědělství. ()
Reklama