Pan Smith přichází

Uzasny scenar a herecky vykon Jamesa Stewarta, ktoreho som skor spoznal z filmov natocenych o par rokov neskor, napriklad od Hitchcockovho OKNA DO DVORA (1954) alebo VERTIGA (1958). V tomto filme bol mlady, sympaticky a neskuseny, ale to bol aj zamer rezisera Franka Capry, pretoze v tejto ulohe sa mohol ukazat ako charakterny cestny clovek, pre ktoreho v spinavej politike niet miesta. Krasne bolo hlavne to, akym sposobom dokazal ist takmer cez mrtvoly, aby dokazal korupciu a spinavost politikov. V realnom zivote by ho uz davno za to niekto odkragloval na onen svet. Film si zasluzil az 10 nominacii na Oscara, avsak dostal iba jedneho za namet, pretoze v tom roku mal silneho konkurenta v romantickej vojnovej drame JIH PROTI SEVERU (1939). Medzi nominovanymi bol aj herec v hlavnej ulohe James Stewart, ale Oscara v tej kategorii ziskal Robert Donat za ulohu v romantickej drame SBOHEM, PANE CHIPS (1939). V kategorii herec vo vedlajsej ulohe boli nominovani hned dvaja herci a to Harry Carey a Claude Rains, avsak Oscara si vtedy prebral Thomas Mitchell za ulohu vo westerne PREPADENI (1939) od rezisera Johna Forda. Nominovany bol aj reziser Frank Capra a produkcia spolocnosti Columbia za najlepsi film roka, ale ako som uz spominal, v oboch kategoriach ziskal Oscary drama JIH PROTI SEVERU. 25.02.2010 _______ James Stewart - (Jefferson Smith) +++ Jean Arthur - (Clarissa Saunders) +++ Claude Rains - (Senátor Joseph Harrison Paine) +++ Edward Arnold - (Jim Taylor) +++ Guy Kibbee - (Guvernér Hubert Hopper) +++ Thomas Mitchell - (Diz Moore) +++ Harry Carey - (Prezident senátu - Henry) +++ Astrid Allwyn - (Susan Paine) +++ (25.02.2010)

Na Pan Smith přichází je rozhodně nejlepší ona dvojznačnost, s jakou je příběh korupce v americkém senátu, ovládaném loutkáři-magnáty, kteří kontrolují i média (jak moc se v tomhle směru věci změnily, ptám se?) vyprávěn. Sice nám ukazuje, že když věříte v dobrou věc a vsadíte na dobrého člověka, ještě můžete vyhrát a hnout světem - ale ukazuje to v závěru, který působí jako pohádka, jako sen, jako představa zemdlelého pana Smithe. Jakoby Capra ukazoval prstem a oznamoval - takhle to může být jenom ve filmech. Jediné, co se tomuhle může vyrovnat, je herecký výkon Jamese Stewarta. (14.10.2013)

Na Pana Smithe jsem se moc těšila a měla jsem proč - výborný film, který splnil veškerá má očekávání. Naprosto úžasný James Stewart, který, jak už zde bylo řečeno, podává skvělý výkon (zejména při závěrečné řeči), krásná a vtipná Jean Arthur, která si mě s každým filmem získává víc a rovněž můj oblíbený Claude Rains, kterého jsem poznala až po chvíli díky jeho hlasu (je známý například z Notorious nebo Casablancy). Jistě film je někdy možná až příliš idealistický, ale vše ostatní mě nadchlo, takže mu to klidně odpustím, ostatně je to Capra. Zábavné, dojemné, SKVĚLÉ! (19.07.2010)

Nebudu chodit kolem horké kaše a napíšu to rovnou - ano, Mr. Smith Goes to Washington je možná naivní film, s (povětšinou) naprosto černobílými charaktery, ale krásně se na to dívá. Je to film o klasickém boji dobra versus zla, ale tentokrát je ten boj zasazen do kongresu. A za sebe můžu říct, že některé pasáže mě opravdu strhly (hlavně závěrečný projev). Bravo, Franku. Opět jsi mě dostal. A i když (kdybych byl hodně cynický) bych mohl říct, že tohle je vlastně ta nejkrásnější pohádka, která kdy byla natočena, tak mi to nevadí a panu Smithovi jsem opravdu fandil. Tenhle film nám prostě ukazuje už dávno zapomenutý fakt, že jediný způsob, jak můžeme prohrát, je přestat bojovat za to, co je správné a prostě se "zařadit" do řady. A ano, možná to ukazuje dosti naivním způsobem, ale k sakru, vždyť je to tak krásný! 100 %. (24.01.2011)

Neskutečný film o tom, jak je možné se držet ideálů, Ano, v některých ohledech snímek vypadá naivně, ale jiné scény nádherně ukazují to, jak je možné dosáhnout toho, co nikoli člověk, ale co mocní, vládnoucí skupina, chtějí. James Stewart předvádí neskutečný výkon, jako vždy, ale jsou zde další, kteří mu přizvukují. Vše je pak dokonáno skvělým scénářem a výbornou režií Franka Capry. Úžasné drama, které se dneska už v podstatě netočí. A ano, někdy je člověk prostě rád, že to končí jinak, než si myslel. (18.12.2013)