Zimní prázdniny

Společnost mrtvých básníků je jeden z mých nejvíc srdcových filmů. Když se rozjely úvodní titulky tohohle, které mi teda připadají totálně jako homage Weirovi, tak jsem myslel, že mě čeká podobný zážitek a už jsem chystal kapesníky. Ale... meh, kamarádi. Meh. Celé je to režijně utlumené do té míry, až se to pro mě stalo tak nějak ploché a banální. Sledujete strhující scény, kdy se hrdinové dívají na televizi nebo někdo někomu pochválí jídlo. Něco se začne dít až na úplném konci - a to film ale prakticky hned skončí. Tam, kde Mrtví básnící rozdávali rány na solar, tady je to nesmělé plesknutí, které skoro ani necítíte. Není to feel good film, ale try to feel something and it's somewhat okay film. (02.03.2024)

"Všetci žiaci vás neznášajú a profesori tiež, viete to však?" Veľmi príjemný malý-veľký film, ktorý to dotiahol až k nominácii na Oscara a právom. Je mi ľúto, že premenil iba jednu sošku. Myslím, že Paul Giamatti zažiaril ako nikdy predtým. Oscarom ocenená kuchárka Mary, mladík Angus a profesor Hunham je trojica, ktorá nechtiac musí tráviť čas v škole, zatiaľ čo všetci ostatní majú prázdniny. Skvelé dialógy, herecké výkony a hlavne skvele prepracované vzťahy robia z tohto filmu niečo viac. Pre mňa podstatne viac než všetka tá komiksová bublina, ktorá svieti v ponuke každého kina. Každý takýto "normálny film" v takto kvalitnom spracovaní je pre mňa malý klenot. Pochválim atmosféru, schválne jemne vybledlé farby a kvalitnú réžiu, ktorá spolu s kamerou dáva pocit, akoby ten film bol v tej dobe naozaj natočený. Nemám veľmi čo vytknúť a rád si to pozriem znovu. 90%. (13.03.2024)

Americká variace na Pelíšky? (Ne dějem, ale pocitově.) Proč ne! Tenhle film je jako ponořit se do hluboké vody a po dvou a čtvrt hodině se vynořit úplně zrelaxovaný a s obnovenou vírou v lidstvo. Dojemný, lidský, obyčejný, relatable, ozdobený špičkovými hereckými výkony. Opravdový sníh už je jen třešnička na dortu. Doporučuju všem melancholikům. (15.01.2024)

Občas chodím či jezdím na filmové festivaly, a kdybych na nich tento komorní nezávislý snímek viděla, tleskala bych, až by se mi kouřilo z dlaní. Měla jsem v malém pražském kině Atlas strašně chuť to udělat, ale nejsem holt povaha jako Saturnin :) Film přesně podle mého gusta. Hořký, chytrý humor, situační či sarkastický, příběhy "obyčejných" lidí, kteří jsou velmi rozdílní, ale nakonec si jsou tak blízcí. I dojemné chvíle byly, vše jak život přináší. Tři hlavní herci byli výborní a Giamatti si svou roli užíval opravdu s chutí. Retro prostředí a hudba 60. a 70. let byla už jen třešničkou na dortu. Uvědomila jsem si, že jsem od pana Payne viděla Bokovku a s velkou chutí se podívám ještě na Nebrasku. No dušička se zkrátka zase jednou pořádně nakrmila. (12.04.2024)

Přesně tak předvídatelné jak se zdá už z premisy či prvních pár minut filmu. Vzpurný student a morouský učitel spolu musí strávit dva týdny a najdou cestu k sobě navzájem, i do svého vlastního nitra. Naštěstí ne až tak pateticky a kýčovitě jak to zní - i když by film určitě mohl být kratší, ale bavit dokáže, jen prostě vůbec ničím nepřekvapí. A má hezkou kameru a s tím související scénografii, místy až trochu Wes Andersonovina, ale jako by ji točil člověk a ne freneticky exhibující hipster. 7/10 (12.03.2024)