Zimní prázdniny

Film roku! Zároveň nejlepší Payne, který doručil opravdu skvělou záležitost po všech stránkách. Už po půl hodině mi bylo jasný, že koukám na klasiku. Jako bych koukal na zapomenutý film Hala Ashbyho. Perfekt, 100%. Žádný jiný film mi letos neudělal takovou radost. A o tom se mile přu s kolegou v podcastu zde 👉 PLATFORMERS (24.02.2024)

moc příjemná vánoční retro konverzačka, ve které se Payne vrátil k tomu co umí nejlépe. Tentokrát si k sobě musí najít cestu neoblíbený učitel, student, na kterého se přes vánoce vykašlala maminka a kuchařka, která se srovnává se ztrátou syna. Trošku sem se bál, že víc jak dvě hodiny na čistou a nijak přehnaně dramatickou konverzačku budou moc, ale tohle tak hezky plynulo, že pocitově mají The Holdovers mnohem méně...80% (17.12.2023)

Feel good, zároveň feel sad. Alexander Payne doručil jeden z nejlepších snímků roku, stačilo mu k tomu relativně málo. Citlivě napsaný scénář a pár dobrých herců. Obyčejné, přitom krásné. Mám ve filmech rád velké, jedinečné a originální koncepty, ale někdy je holt "málo" víc než "hodně". Tahle konvezační člověčina na mě zaútočila za zálohy a podařilo se jí si mě podmanit. (23.12.2023)

Pěkný vztahový film o pár outsiderech, kteří jsou nuceni strávit svátky ve společnosti, kterou si nevybrali. Jak známo, Vánoce dovedou někdy kouzlit a tak to, co vypadá zpočátku jako zmařený čas, může se proměnit v zážitek docela příjemný a prospěšný pro všechny zúčastněné. Skoro až taková ne milostná vánoční romantika. (25.12.2023)

Hodně povedený film, u kterého mi vadí zbytečná délka stopáže a některé kapesníčkové záběry, jichž se Payne žel nevyvaroval. Američané asi mají velké trauma z Vánoc a rodinných setkání, na kterých vyplují kostlivci ze skříně, protože tyhle filmy by mohly klidně mít svůj vlastní žánr. Každopádně napsané a zahrané je to skvěle, nechybí tomu trojrozměrnost a nejednoznačnost postav, lidský vhled i pohlazení, smutek i něco radosti a cti. Navíc je zde naznačena spousta linií, které si můžeme domyslet, jak asi dopadnou, ale ústrojně doplňují hlavní téma. Líbí se mi i ten nenásilný humor, jemný, leckdy sotva postřehnutelný, ale je tam a vždy dobře pobaví. Zvláštní je, že krátce před zkouknutím tohoto filmu jsem viděl zajímavý plakát, jehož heslo mne dostalo: Cíl bez plánu je jen snem. A o tomhle je tenhle film - kromě toho viditelného poselství, že vztahy jsou důležité (Nejsilnější je ta scéna s otcem v psychiatrické léčebně, především to, co zůstalo nevyřčeno. Naprosto jsem v tu chvíli tomu klukovi rozuměl.). (01.05.2024)