Deathfight
Obsahy(1)
Po násilné smrti rodičů nachází Australan Jack Dameron nový domov v asijské rodině bohatého obchodníka Funga. Z Damerona se postupně stává skvělý businessman a jeho úspěchy v rodinném podnikání jsou znásobeny šťastným manželstvím s půvabnou Sarah. Pro Chianga Funga je zdatný vzestup nevlastního bratra jen překážkou, s kterou se nedokáže smířit. Touží zaujmout jeho pozici, a proto připraví dokonalou past. Jack Dameron je obviněn z vraždy a uvězněn. Důkazy jsou více než přesvědčivé, šance na záchranu mizivá. Dameron se však nevzdává naděje a tvrdě odráží útoky svého největšího soka, který se neštítí zavraždit i vlastního otce. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (3)
Jako joooo.. dostal jsem to maximum, který jsem přesně chtěl od devadesátkovýho béčkovýho akčnáku. Fighty, atmosféra a přestřelky.. vše splněno. ()
Zápletka je opísaná v obsahu, ale príliš ma nebavila. Proste tuctové akčné béčko s občasnou naháňačkou alebo prestrelkou v ktorom sa hlavný hrdina Richard Norton väčšinu buď s niekým mláti alebo niekoho šuká. A to teda stálo za to. Teda myslím tie bitky. Aj napriek mizernému režisérovi a dobe vzniku sú stále aj dnes pozerateľné. Nevadili mi ani občasné až príliš pomalé chvaty. Oveľa pomalšie ako Reeves vo Wickovi neboli. Najlepšie sú dva dlhé duely Norton vs. černoch Chuck Jeffreys a Norton vs. blonďák Ron Vreeken. Kvôli nim by som povedal, že film za jedno pozretie stále stojí. 5/10. ()
Děj je na daný žánr docela ambiciózní, ale co do provedení je to úplný béčkový průměr. Zkrátka vymysleli kostru příběhu, nic na ni už dál nevěšeli, a možná to bylo dobře. Škoda, s jiným režisérem to podle mě mělo na víc – stačilo by pro začátek upustit od pár menších (a pro zápletku úplně zbytečných) rvaček a věnovat víc pozornosti třeba dialogům. Richard Norton si tady kromě bitek i poctivě zahrál, stejně jako Henry Strzalkowski v roli Wileyho (a ještě role podvedené manželky a adoptivního otce ušly). Ze zbylého obsazení se už ale nesnažil hrát nikdo a nejtragičtější je hlavní záporák (slabý záporák je pro film vždycky větší problém než slabý hrdina). Ale rozhodně se ve filmu najde spousta světlých chvilek, díky kterým má své kouzlo. (Obzvláště mě pobavila pěkná lidská scénka, v níž se Norton po ránu probudí na korbě náklaďáku, s roztomile přešlým výrazem, rozcuchanou kšticí… a přítulně přivinutým dvoumetrovým hadem.) :-D Soubojová choreografie je u epizodních potyček průměrná, u delších soubojů pěkná (je v ní poznat Nortonův rukopis). ()