Smrt panen

Já se tady asi přidám k některým uživatelům, protože ne všechno jsem asi pochopila úplně správně, je tam opravdu mnoho nezodpovězených otázek, dalo by se říct, že to bylo možná i účelem, ale přesto mě celá rodinka Lisbonových dokázala vtáhnout mezi sebe a to musím v každém případě ocenit. Ta éterická sesterská .....náctková sestava byla něčím těžko identifikovatelným zajímavá a přitažlivá. Poetické, smutné s výborně vybranou hudbou a se sedmnáctiletou Kirsten Dunst, která mezi tou pěticí sester zcela jasně vynikla. (20.01.2013)

Styl vyprávění Sofie Coppoly mi je neuvěřitelně blízký. Umí skvěle budovat komorní atmosféru, do každého svého filmu dává cit a jakousi jemnost. Každým filmem mě dokáže vtáhnout a i když tento film rozhodně není žádné nervy drásající drama plné napětí a zvratů, je zkrátka strašně dobře natočené. Opět je zde skvěle vyobrazení hlavních hrdinů a jejich vnitřních pocitů. Výborný námět a myšlenka. Sofia chtěla položit několik otázek, na které si už každý divák musí odpovědět sám a v tom je také další kouzlo tohoto filmu, i když možná že mi přece jen chybělo více vykreslit v závěru motivy jednání jednotlivých postav. Dobří herci včele s velice talentovanou Kirsten Dunst, která je ve filmu rozhodně nejvýraznější. Sofia Coppola je rozhodně obrovský talent, na plný počet to u mě není, ale na debut víc než povedený film. (23.06.2011)

Velce smutné. Místy možná nudné, ale ne až tak jako slavná Nuda v Tokiu... eh, chtěl jsem říct Ztraceno v překladu. Skoro nikdy to není doopravdy vtipné, což samozřejmě být ani nemělo, aby melancholie a tíha smutku byla co největší. Nutno uznat, že po filmařské stránce jde o hodně kvalitní kus. To zároveň vůbec nevylučuje skutečnost, že jde o počin poněkud umělý a nucený. Přistihl jsem se, že hned od začátku některým postavám nevěřím to, co říkají. Abych Sofii C. nedával pořád jenom kapky: vysoce chválím za výběr muziky. A nejen proto, že tu zazní i někteří mí velcí favorité, jako Styx nebo Heart (ti dokonce dvakrát). A když už jsme u toho, tak scéna s pálením desek Kiss a Aerosmith je pro rockera mého typu také docela pamětihodná. Asi nebudu daleko od pravdy, když řeknu, že Sofia má ráda De Palmovu Carrii - cítil jsem na několika místech silnou inspiraci. Osobně tu vidím též mírnou spřízněnost s filmem Donnie Darko, možná ještě s Piknikem na Hanging Rock. (Do rozboru literárních vlivů se pouštět nebudu, ale i tímto směrem by se dalo úspěšně vydat.) Smrt panen je film, na němž je nejvíce opravdový jeho hluboký smutek. A možná jenom ten. Což nakonec nemusí být zrovna málo. (13.01.2007)

Co tím chtěl básník říci? Nejsem si jistá, jestli se Coppola snažila poukázat na to, že by lidé neměli podceňovat problémy teenagerů anebo na přehnanou a úzkoprsou lásku rodičů k dětem. Každopádně zpracování mi připadá naprosto uzívané a tak nějak zastřené. Nevím, co je pravdy na tom, že se hodnocení podstatně změnilo k lepšímu po tom, co měl další film Coppoly úspěch, ale nedivila bych se tomu. Psychologie a motivace postav byla naprosto nulová, všichni byli nevýrazní a jejich činy neopodstatněné. A sestry "panny" k nerozeznání, snad až na Kirsten Dunst. Toto mě zkrátka minulo obloukem. Mimochodem obsah je úplně zcestný. (09.04.2013)

Vskutku podivný snímek. Po celou dobu sledování jsem tak nějak klopítal, nechápal, čekal na rozřešení, ale zároveň mě okouzlila prazvláštní atmosféra Smrti panen a já dychtivě hltal každý záběr. Možná tento Sofiin počin patří mezi filmy, které divák prostě nepochopí napoprvé (jakože já ho nepochopil), a tak si ho možná ještě někdy znova pustím. Třeba až ho pochopím, zvýším hodnocení na plný počet. P.S. Fanouškům Kirsten Dunst Smrt panen vřele doporučuju, užijete si ji dosytosti (pokuď to teda vůbec jde ;-) ). (02.04.2010)