Režie:
Michael WinnerScénář:
Wendell MayesKamera:
Arthur J. OrnitzHudba:
Herbie HancockHrají:
Charles Bronson, Vincent Gardenia, William Redfield, Steven Keats, Stuart Margolin, Stephen Elliott, Jack Wallace, Kathleen Tolan, Edward Grover (více)Obsahy(2)
Osamělý mstitel Paul Kersey (Charles Bronson), vybavený jen svojí zbraní Magnum, se vydává do ulic New Yorku, aby vykonal spravedlnost na lidech, na které policie nestačí. (Bontonfilm)
Videa (1)
Recenze (221)
Úspešný architekt Paul Kersey, po trpkom zistení, že new yorkská polícia nedokáže vypátrať vrahov jeho manželky, sa vydáva na svoju vlastnú trestnú výpravu. Pomaly sa v ňom prebúdza inštinkt zabijaka, čo nekompromisne likviduje zlodejov, násilníkov, feťákov a ďaľšiu podradnú, pouličnú zberbu. Má právo na pomstu a hodlá ho naplno využiť. Má dôvod byť nasratý na chamraď, ktorá mu vzala jeho milovanú osobu. V srdci mu vzplanulo prianie smrti pre arogantných zločincov, na ktorých je ruka zákona krátka. Titulnú úlohu perfektne stvárnil herec Charles Bronson, jeden z najväčších filmových hollywoodskych pištoľníkov. Americký titul "Prianie smrti" (Death wish), ktorý v roku 1974 natočil anglický režisér Michael Winner, patrí medzi absolútnu klasiku v oblasti subžánru revenge movie. **** ()
Po dlhšej dobe som si pozrel Prianie smrti a stálo ho to jednu hviezdičku. Už pri predchádzajúcich sledovaniach som si všimol neprirodzene prehnané správania pouličných zločincov, ale na priemerné hodnotenie to vytiahol výborný námet, ktorý bolo možné rozvinúť do množstva závažných morálno-etických problémov. Dnes som už vyložene pri pouličných prepadoch trpel a aj keď mi inšpektor visážou i nasadením pripomínal Lina Venturu, dospel som k záveru, že tento film je trestuhodne nevyužitou príležitosťou a nemal byť nakrútený (ak ho Michael Winner nedokázal nakrútiť lepšie). ()
Přání smrti je filmem který abych se přiznal vůbec nevím jak hodnotit, na jednu stranu bych mu dal za 5* na druhou ale i odpad! Film pojednává o člověku, který bere právo do svých rukou (otázka bezmocnosti zákona proti organizovanému zločinu), filmy tohoto druhu vůbec počátkem sedmdesátých let zažili jakousi konjunkturu. Proti svým rivalům vystupovali na vlastní pěst již Clint Eastwood jako "Dirty Harry" (71) nebo Gene Hackman ve filmu "French Connection" (71). Co však předvedl Charles Bronson v tomto filmu, překonalo vše, co jsem zcela určitě nejen já, měl do této doby tu možnost vidět. Newyorský architekt Paul Kersey jako osamělý totálně bezcitný mstitel na cestě za odplatou (za znásilnění jeho manželky a dcery, manželka umírá, dcera se už neprobudí z kómatu). Policie je později úplně bezmocná a tak později Paul sahá ke zbrani sám (je tu jasný důvod, ale je tu i jiný, poté co shlédne jedno kovbojské představení a poté co si de pak ještě zastřílet, kdy se svěří svému kamarádovi, jak byl jeho otec psanec a kdy ho pak nakonec zabili) zcela jistě zde se v něm probudili všechny své pudy a geny a zcela jistě toto byl ten druhotný impulz k jeho pozdějšímu činění. Film má dobrý scénář, ve skutečnosti je toto téma stále více jak aktuální, plno lidí na všech internetových diskuzích, když se řeší nějaká ta sviňská nespravedlnost to vidí podobně (v novodobé civilizované společnosti by se však toto nemělo dít). Nakonec ale přeci jen šlo z filmu vytěžit skutečně něco víc, poté co Paul sahá ke zbrani a zcela nesystematicky se vždy pokusí vyprovokovat mladé rowdies aby je nakonec mohl zastřelit, jen tak pro parádu, poté co ho chtěli v uvozovkách jen okrást (kde je ale záruka že by ho nakonec jako svědka nezabili oni?). Bronson se v tomto filmu držel starého odvěkého islámského zákona "oko za oko, zub za zub," jenže, za 1, vůbec nemusel, některé ty nepochopitelné násilné vraždy byly prostě zbabělé, jako střelba zezadu do zad, na útěku atp, 2, vždyť on se mstil všem, jen ne zrovna těm kteří mohli za vraždu jeho ženy, ty se pak náhle vypařili, on je nehledal, on se přeci zajímal jinýma a později konflikty přímo vyhledával, zajímavé že byl vždy u všeho dění, prostě ve správný čas na pravém místě, jako kdyby se všechno točilo jen kolem něj, směšné. V New Yorku se to delikventama jen hemžilo a poté co vzal Paul vše do svých rukou (takový pěkný název domobranec), pomohl bezradné policii snížit kriminalitu s nějakých 900 zločinů za týden na polovinu! 3, všechny ty vraždy byly na jedno brdo, žádný větší nápad, 4, všechny ty rowdies jako by si z oka vypadli, víceméně byli všichni i poněkud směšní, jen to úvodní trio v úvodní scéně doma bylo nejlepší a jako scéna jednoznačně nejsilnější z celého filmu. Tak nějak nevím, film ve své době musel dosti pobouřit, jako máloco jiného předtím, je mi i jasný že člověk občas prostě takhle smýšlí, nikdo z nás nemůže sám za sebe říct, jak by se choval, když by se dostal do takové to nelichotivé situace, navíc když člověku prdne v bedně, ale stejně nedoporučuji, co kdyby se takovými to pravidly řídil každý z nás? Jak by to vypadalo? V Americe je to možná možný už od dob Divokého západu, kde by byl určitě Charles jako doma, proto později takové to role, ale co třeba tady u nás v naší malé zemičce, nevím, ale takový sladký konec jako v tomto filmu by Charlese Bronsona asi nečekal a troufám ci říct že ani v Americe ve skutečnosti. Ale je to přeci jen film, z novodobé historie mi podobný případ v takovém to rozsahu co se týče vražd není znám. Finále bylo prostě jedním velkým zklamáním, jinak se film snad celkem i povedl a přesně takovéto role prostě Bronsonovi vždy seděly. () (méně) (více)
Ne nadarmo se vám při sledování vybaví klasický model filmu podle komiksu - hlavnímu hrdinovi někoho zabijí, on vezme zákon do svých rukou a jako "tajemný" mstitel vyráží každou noc po práci čistit ulice. Mnohé kimiksové filmy jsou ovšem vykresleny psychologicky daleko lépe, než prosté a jednoduše přímé Přání smrti. ()
Takový normální film o pomstě. Je to docela fajn oddechovka, která rozhodně neurazí a má zajímavý náboj. Bronson je klasicky dobrý, herecký rejstřík má pro tohle jak dělaný. Zmiňovaná brutalita filmu je ale ta tam a dneska už to ničím moc nepřekvapí. Dost to zestárlo, přesto se to jednou za delší dobu vidět dá. Není tam opravdu nic, čim by ten film zaujal. Asi by to chtělo trošku lepšího a odvážnějšího režiséra. Potěší rozhodně správně ujetý Jeff Goldblum, který má na tyhle typy "ksicht". Škoda, že v závěru nedošlo k nějakému střetu mezi ním a Bronsonem. Klasicky průměrný film, který zase nastolil trend takových filmů. Podle mého ale první díl totálně vyčerpal svůj námět a pokračování bude nejspíš vařením z vody. 60% ()
Galerie (73)
Zajímavosti (27)
- Distributoři chtěli, aby kriminálníci měli světlou pleť, jinak by podle nich mohl být film nařčen z rasismu. Tímto příkazem se víceméně řídila pouze scéna násilného přepadení rodiny Paula Kerseyho (Charles Bronson), což vedlo k odsouzení filmu coby pokryteckého. (Komiks)
- Přání smrti bylo přímou inspirací k cestě za spravedlností Dmitriji Danilovovi. V r. 1988 se z Afgánistánu navrátivší se voják dozvěděl o znásilnění snoubenky a její sebevraždě. Zůstal jako paralyzován ležet v posteli a jen sledoval video. Když viděl stejný příběh Bronsona, rozhodl se také vydat do ulic. Nejprve vyčistil svou čtvrť Strogino, postupně pak začal působit v celé Moskvě. Pouliční kriminalita, loupeže a znásilnění díky němu znatelně poklesla, mladiství delikventi, kteří byli nejčastějšími cíli, se báli neznámého mstitele. Neměl peníze na střelnou zbraň, ale ovládal výborně okovanou palici. Minimálně dvakrát však skončila obrana přepadených smrtí agresorů a Danilova nakonec zatkla Milice. Byl odsouzený k 15 letům. Příběh moskevského mstitele pak posloužil jako základ pro film Vorošilovský střelec. (chamonix)
- Po úspechu filmu Drsný Harry (1971) bola úloha Paula Kerseyho ponúknutá Clintovi Eastwoodovi. Ten ju odmietol, pretože mal pocit, že takáto úloha by mu nesedela. Tvorcom odporučil obsadiť do hlavnej úlohy Gregoryho Pecka. (m.a.t.o.)
Reklama