Reklama

Reklama

Osamělý mstitel Paul Kersey (Charles Bronson), vybavený jen svojí zbraní Magnum, se vydává do ulic New Yorku, aby vykonal spravedlnost na lidech, na které policie nestačí. (Bontonfilm)

Videa (1)

Trailer

Recenze (221)

Madsbender odpad!

všechny recenze uživatele

La Divina commedia: Inferno. Pohrávam sa s myšlienkou pripodobniť Winnerovu klasiku Božskej komédii Dante Alighieriho, pretože to jednak vyhovuje mojim účelom a jednak je to prirovnanie veľmi zábavné (čo nemôžem povedať o filme). Charles Bronson ako Dante alias Paul Kersey (veterán z vojny v Kórei) a Hope Lange ako jeho sladká Beatrice alias Joanna, ktorej smrť (následkami kopnutia do hlavy) ho privádza na cestu krvavej odplaty a diváka prevádza deviatimi kruhmi pekla. Po tragických úvodných titulkoch vo forme dramaturgicky nezvládnutej idylickej obrazovej koláže so záverečným gýčovým odchodom do západu slnka sa začína prehliadka košatého stromu neschopnej réžie a autorských rozhodnutí, ktoré ma neprestávajú udivovať. Tézovitá myšlienková koncepcia námetu je, naproti tomu, že sa nás Winner snaží presviedčať moralizujúcimi dialógmi s extrémnym nadbytkom nepríťažlivej demencie o opaku, využitá len na budovanie lineárnej cesty k diletantsky odbitej akcii, v ktorej Bronson strieľa po všetkom, čo sa pohne a javí jasné známky zločinnosti (tj. drží v rukách nôž, úlisne sa usmieva alebo je černoch). Najprv však musíme pretrpieť spoločne s hrdinom, nasadzujúcim kamenný výraz (ktorý statočne drží po celú stopáž - je jasné, u koho sa Steven Seagal učil) informáciu o manželkinej smrti, cestu na vidiek, kde sa z pacifistického architekta pod vplyvom rekonštrukcie westernovej prestrelky vykľuje vražedný ostrostrelec (čo sprevádza ďalší dementný dialóg, ktorý si navyše odporuje s tým, čo sa hovorí v predchádzajúcich scénach), aby sa napokon po uzavretí dohody s klientom a dokončení prác na stavbe vrátil do New Yorku. Naďalej ide po presne nalinkovanej ceste, lemovanej telami bezhlavo zabíjaných mladíkov, aby sa nudne a obzvlášť nezaujímavo dostal až do finále, ktoré len tak mimochodom presviedča diváka o tom, že môže beztrestne vraždiť a nič sa mu nestane. Zaujímavá antitéza Hitchockovho The Rope a z hľadiska žánrového vývinu i príbehoch budujúcich legendy o tajomných mestských hrdinoch z našich radov istotne objekt hodný preskúmania, z môjho pohľadu dno mainstreamovej produkcie 70. rokov, ktoré len tak niečo nepredčí. A nepomáhajú ani trápne pokusy o humor, obdivuhodne príšerne zakomponová (sama o sebe však vynikajúca) hudba Herbie Hancocka a zvyšok obsadenia, ktorý pôsobí ako náhodný komparz nahnaný na pľac priamo z ulice (trojica výtržníkov vedená mladým Jeffom Goldblumom i bez make-upu desivejším než v Cronenbergovej Muche, ktorých vrcholným aktom anarchie je sprejovanie hákových krížov a občasné znásilňovanie, jasne kraľuje). Nemám síl hľadať pozitíva (ktoré by som zrejme i tak nenašiel). Možno som len už z takýchto filmov vyrástol. 0% ()

Karlos80 

všechny recenze uživatele

Přání smrti je filmem který abych se přiznal vůbec nevím jak hodnotit, na jednu stranu bych mu dal za 5* na druhou ale i odpad! Film pojednává o člověku, který bere právo do svých rukou (otázka bezmocnosti zákona proti organizovanému zločinu), filmy tohoto druhu vůbec počátkem sedmdesátých let zažili jakousi konjunkturu. Proti svým rivalům vystupovali na vlastní pěst již Clint Eastwood jako "Dirty Harry" (71) nebo Gene Hackman ve filmu "French Connection" (71). Co však předvedl Charles Bronson v tomto filmu, překonalo vše, co jsem zcela určitě nejen já, měl do této doby tu možnost vidět. Newyorský architekt Paul Kersey jako osamělý totálně bezcitný mstitel na cestě za odplatou (za znásilnění jeho manželky a dcery, manželka umírá, dcera se už neprobudí z kómatu). Policie je později úplně bezmocná a tak později Paul sahá ke zbrani sám (je tu jasný důvod, ale je tu i jiný, poté co shlédne jedno kovbojské představení a poté co si de pak ještě zastřílet, kdy se svěří svému kamarádovi, jak byl jeho otec psanec a kdy ho pak nakonec zabili) zcela jistě zde se v něm probudili všechny své pudy a geny a zcela jistě toto byl ten druhotný impulz k jeho pozdějšímu činění. Film má dobrý scénář, ve skutečnosti je toto téma stále více jak aktuální, plno lidí na všech internetových diskuzích, když se řeší nějaká ta sviňská nespravedlnost to vidí podobně (v novodobé civilizované společnosti by se však toto nemělo dít). Nakonec ale přeci jen šlo z filmu vytěžit skutečně něco víc, poté co Paul sahá ke zbrani a zcela nesystematicky se vždy pokusí vyprovokovat mladé rowdies aby je nakonec mohl zastřelit, jen tak pro parádu, poté co ho chtěli v uvozovkách jen okrást (kde je ale záruka že by ho nakonec jako svědka nezabili oni?). Bronson se v tomto filmu držel starého odvěkého islámského zákona "oko za oko, zub za zub," jenže, za 1, vůbec nemusel, některé ty nepochopitelné násilné vraždy byly prostě zbabělé, jako střelba zezadu do zad, na útěku atp, 2, vždyť on se mstil všem, jen ne zrovna těm kteří mohli za vraždu jeho ženy, ty se pak náhle vypařili, on je nehledal, on se přeci zajímal jinýma a později konflikty přímo vyhledával, zajímavé že byl vždy u všeho dění, prostě ve správný čas na pravém místě, jako kdyby se všechno točilo jen kolem něj, směšné. V New Yorku se to delikventama jen hemžilo a poté co vzal Paul vše do svých rukou (takový pěkný název domobranec), pomohl bezradné policii snížit kriminalitu s nějakých 900 zločinů za týden na polovinu! 3, všechny ty vraždy byly na jedno brdo, žádný větší nápad, 4, všechny ty rowdies jako by si z oka vypadli, víceméně byli všichni i poněkud směšní, jen to úvodní trio v úvodní scéně doma bylo nejlepší a jako scéna jednoznačně nejsilnější z celého filmu. Tak nějak nevím, film ve své době musel dosti pobouřit, jako máloco jiného předtím, je mi i jasný že člověk občas prostě takhle smýšlí, nikdo z nás nemůže sám za sebe říct, jak by se choval, když by se dostal do takové to nelichotivé situace, navíc když člověku prdne v bedně, ale stejně nedoporučuji, co kdyby se takovými to pravidly řídil každý z nás? Jak by to vypadalo? V Americe je to možná možný už od dob Divokého západu, kde by byl určitě Charles jako doma, proto později takové to role, ale co třeba tady u nás v naší malé zemičce, nevím, ale takový sladký konec jako v tomto filmu by Charlese Bronsona asi nečekal a troufám ci říct že ani v Americe ve skutečnosti. Ale je to přeci jen film, z novodobé historie mi podobný případ v takovém to rozsahu co se týče vražd není znám. Finále bylo prostě jedním velkým zklamáním, jinak se film snad celkem i povedl a přesně takovéto role prostě Bronsonovi vždy seděly. () (méně) (více)

Reklama

MM_Ramone 

všechny recenze uživatele

Úspešný architekt Paul Kersey, po trpkom zistení, že new yorkská polícia nedokáže vypátrať vrahov jeho manželky, sa vydáva na svoju vlastnú trestnú výpravu. Pomaly sa v ňom prebúdza inštinkt zabijaka, čo nekompromisne likviduje zlodejov, násilníkov, feťákov a ďaľšiu podradnú, pouličnú zberbu. Má právo na pomstu a hodlá ho naplno využiť. Má dôvod byť nasratý na chamraď, ktorá mu vzala jeho milovanú osobu. V srdci mu vzplanulo prianie smrti pre arogantných zločincov, na ktorých je ruka zákona krátka. Titulnú úlohu perfektne stvárnil herec Charles Bronson, jeden z najväčších filmových hollywoodskych pištoľníkov. Americký titul "Prianie smrti" (Death wish), ktorý v roku 1974 natočil anglický režisér Michael Winner, patrí medzi absolútnu klasiku v oblasti subžánru revenge movie. **** ()

Djkoma 

všechny recenze uživatele

V jeden okamžik se kariéra Charlese Bronsona dostala do místa, od kterého byla cesta jen přes otce rodiny, která nějakým způsobem byla zabita/znásilněna/zmasakrována a on jako jediný, kdo dokáže uchopit zbraň ve jménu zákona, jde snížit počet kriminálníků v ulicích ameriky. Škoda, že se to opakovalo tak často až téma ztratilo i tu poslední jiskru zajímavosti. ()

Flipnic 

všechny recenze uživatele

Tohle je absolutní špička v oblasti thrillerů o pomstě všech dob. Je to vyloženě kult a obrovsky jeho pověst a reputaci kazí to, že Bronson natočil tolik dalších připitomnělých pokračování. Nejedná se o akční film za jaký jej mnoho lidí má. Je to akční thriller či drama, které ve své neuvěřitelné filmové dokonalosti propojuje naprosto plynule a přesně řadu témat spojených s lidskou agresí, zlem v nás, touhou po pomstě a legislativních nástrojích trestu a nápravy kriminálníků. Film je plynule rozfázován do několika částí, kdy po krátkém, ale výstižném seznámení s pozadím Kerseyho rodiny jsme svědky brutálního napadení jeho manželky a dcery třemi pouličními kriminálníky. Přepadení se odehrává v bytě Kerseyho, nezvyklý divák se bojí toho, čeho bude svědkem, zvyklý divák jako jsem třeba já, se bojí také. Neuvěřitelně surové, brutální a odporné přepadení, zmlácení a zneužití je tak mrazivě a realistycky natočeno, že je z něj divákovi zle. Kersey v návaznosti na dalších události a díky tomu, že je neuvěřitelně tvrdý chlap (ale velice reálná postava), bere v určité části filmu do rukou pistoli a vydává se na pochůzky městem. Schválně si vybírá nebezpečná temná zákoutí a při každé konfrontaci s kriminálníky je bez lítosti odkrágluje. Nezná slitování, později dokáže svůj dvojí život plynule spojit se zaměstnáním a kariérou. Nejedná se však o typického akčního hrdinu, proměna v bránícího se muže, mstitele a zároveň vraha je postupná a po první vraždě se v traumatu doma sesype a pozvrací. Postupně se však vraždění gangsterů a chuligánů stává pro něj přirozenou součástí života, stejně jako denní docházka do zaměstnání, kde je (rovněž) velmi úspěšný ... Ve finále film nastiňuje právě témata možnosti bránit se a to i zabitím či vraždou, postavení se "zlu venku" dalším zlem a díky médiím se z Kerseyho stává "lidový hrdina". Excelentní film, naprostý kult, ve své podstatě a rovině dokonalé syrové dílo, těžce a účelně útočící na mnoho divákových pocitů a vnitřních tendencí a pudů. Bronson podává naprosto dokonalý herecký výkon. I když se to možná nezdá, ve své jednoduchosti, zádumčivosti, tvrdosti i beznaději je neuvěřitelně přesvědčivý. Opravdu hraje a dokazuje, že je pan herec. Jako třešnička na dortu jsou pak perfektně zvládnuté veškeré filmové aspekty, od kamery, po hudbu, scénář, prostředí atd. ()

Galerie (73)

Zajímavosti (28)

  • Novelu, podle níž byl film natočen, napsal Brian Garfield roku 1972. Šlo o první jeho knihu, která byla zfilmována. (-bad-mad-wolf-)
  • Judith Crist raz o tomto filme prehlásil, že je pouličná verzia snímky Walking Tall (1973). (m.a.t.o.)

Související novinky

Jak by vypadal Batman od Aronofskyho?

Jak by vypadal Batman od Aronofskyho?

18.04.2020

Poté, co Batmana na pár let pohřbil Joel Schumacher a předtím, než ho znovu vzkřísil Christopher Nolan, koketovalo studio Warner Bros. s myšlenkou, že by netopýřího hrdinu mohlo na velké plátno… (více)

Eli Roth natočí remake Přání smrti

Eli Roth natočí remake Přání smrti

20.06.2016

Dávno předtím, než vzal do ruky bouchačku Liam Neeson, tu byl Charles Bronson. Jeho Přání smrti téměř vynalezlo "taťkovské" filmy o pomstě, takže není divu, že se Hollywood už dlouho snaží o remake.… (více)

Cruise nepovede nových Sedm statečných

Cruise nepovede nových Sedm statečných

05.01.2014

Nejspíš dobře víte, že je současný Hollywood semeništěm nepřeberného množství remakeů a rebootů. Zvláštní zálibu v nich má studio MGM, které spoluprodukuje Hobity nebo Bondovky a i jinde se snaží… (více)

Bruce Willis a Přání smrti?

Bruce Willis a Přání smrti?

27.03.2013

Remake akční klasiky Přání smrti z roku 1974 měl původně pod palcem Sylvester Stallone, pak na něm víc jak rok pracoval Joe Carnahan. Ten ale minulý měsíc odstoupil kvůli obvyklým „tvůrčím neshodám".… (více)

Reklama

Reklama