Možné světy

Celkem povedený film, to musím uznat. Mile mě to překvapilo. Má skvělou a silnou atmosféru, precizní kameru, která má každý záběr skutečně vypiplaný (byť to zpočátku mělo tak trochu televizní look), naprosto dokonalou hudbu a zajímavý příběh, na kterém je i leccos k zamyšlení. Pravda, mohlo se jít i víc do hloubky a ta závěrečná pointa až tak překvapivá není, ale jinak už snad nemám co vytýkat a Possible Worlds je podle mě povedenou a docela inteligentní sci-fi. Své chyby a nedostatky má, ale 4* si zaslouží. (05.07.2020)

ELEMENTÁRNE POCITY: LÁSKA, možnosť voľby + ELEMENTÁRNE OTÁZKY: čo bude, čo bolo, čo je, čo keby, čo by mohlo byť...originálny film fascinujúco natočený odvážnym režisérom, ktorý ma do seba na niekoľko dní vtiahol a nemyslím, že len tak ľahko vyprchá. ON: I suppose you like black and white. ONA: I´ve always thought there should be a single clear answer to every question. ON: Even in love ? ONA: Especially in love. I don´t trust people who fall in love over and over. They´re usually the worst liars. JA: Ďakujem za tip, Fílo. (17.11.2009)

Podobná témata mne fascinovala už od dětství - co vlastně tvoří člověka? Mozek? Myšlenky? City? Dá se myšlení a city člověka vyextrahovat jen jako elektrické impulzy mozku, tudíž tělo není potřeba a stačil by uchovat mozek? Nad podobnými tématy se zamýšlí i tento film, kde netušíme, kdo je v jaké síti chycen a lapen a čí životy jsou "reálné" a čí "reálnější". Do toho meditativní hudba, meditativní záběry a šikovná práce se zvukem a potlačenými ruchy. Ale i při krátké stopáži mne to zhruba od půlky moc nebavilo, k tématu samotnému to nic navíc neřeklo, jen některé myšlenky se snaží znít více tajuplně a moudřeji, než jaké skutečně jsou, a stejně se to v přemítání nad hlavním tématem nedostane dál, jak za první lajnu. Škoda. (06.07.2010)

Nemůžu si pomoct, ale nějak jsem od toho filmu čekal víc. Tilda Swinton je tu skvělá a ukazuje, jak různé role dovede zahrát, jak dovede být krásná i chladná. Jedna z chameleonských hereček. Bohužel příběh je tak tajemný, až vlastně moc tajemný není a propojení thrilleru se sci-fi zde za mě nefunguje moc dobře. (21.05.2017)

George sice prochází možnými světy, ale snaží se jim dát konzistenci a jednotu, žít mezi nimi jeden život. Potenciální se stává aktuálním skrze rozhodnutí, která činíme. Pro něj se žádná možnost neuzavírá a rozhodování je jen pohybem vodní hladiny. Joyce nechce to co nemá a tak zůstává v aktuálním, George chce to co má i tam kde to není tím co chce. Jeho svět není v pravém slova smyslu leibnizovský, protože Leibnizovy možné světy jsou pouze v potenci, pro George jsou všechny v aktu. To co ho vede skrze ně je imaginace. Joyce na jednom místě mluví o lécích které budou moci ovládnout pamět a obraztvornost. George svou obrazotvornost ovládá, ale tím, jestli má vůbec paměť si není jistý. Není ani jedním ze svých nespočetných já a přesto všemi. Obraz se plynule přelévá, hudba je jakoby odjinud a...mají krysy nepřátele? (12.09.2007)