Ve jménu cti

Za srdce mě to nevzalo, a určitě to není kvůli tomu, že nejsem koňák. Tyhle heroický eposy, ve kterých silná slova a chrabré činy tvoří podstatu podmínky vůbec něco vyprávět, zavání občas průserem. Tady je jako ultrasvině vylíčen generál Douglas MacArthur, kterému se ale nemůžete divit, a on sám si to ve filmu obhájil. Nesmyslná romantická linky je asi z povinnosti, a ten legalitou podložený závěr je k smíchu a připomněl mi naivitu seriálu Doktorka Quinnová. (23.09.2013)

Zaujalo mne, že tento film vychází ze skutečné události. Nikdy by mne nenapadlo, jakým způsobem končila svoji významnou roli tak nádherná a ušlechtilá zvířata jako jsou koně. "Vojákům, kteří odmítli plnit rozkaz hromadné popravy patří vyznamenání a věřím že se mnou většina diváků souhlasí" Ve filmu jsou krásní koně a záběry. (23.08.2019)

Láska ke koním patří mezi jednu z nejhlubších, které člověk zvířatům může dát. Jakoby kůň byl víc než "jen" zvířetem, vždyť lásku člověka cítí a pozná, kdy je v boji zraněn a neopustí ho. A k dovršení právě člověku mnohokrát v boji zachránil život svou rychlostí či vlastním tělem. A člověk mu to oplácí někdy láskou a někdy ovšem sprostou a bezcitnou likvidací výstřelem z kulometů. To tehdy, když chladný a bezcitný generál a ministerstvo obrany usoudí, že přišel čas změnit vybavení armády a koně nahradit ocelovými tanky. Prý "živit koně se už nevyplácí a je to drahé". Tak se jednoduše rozhodneme nemilosrdně stovky koní postřílet, aniž bychom uvážili, že ty koně nejsou jen obyčejná věc, kterou hravě po tom, kdy už ji nepotřebujeme, jednoduše vyhodíme. V tomto duchu se odehrává krásný, ale i drsný příběh dle skutečné události z roku 1934 v USA. Příběh plný lásky ke koním, plný lidské hrdosti, ale plný i hloupých a nedomyšlených rozhodnutí "zelených vojenských mozků". Prostě příběh takový, jak ho napsal sám život. Lidé, kteří se dokáží zachovat v takových situacích stejně, jako se zachovala ona hrstka vojáků, která hnala stádo koní napříč Spojenými státy 2000 mil jen proto, aby zachránila jejich životy, mají mou úctu. (31.12.2008)

Snad to ode mě není příliš přemrštěné, ale v tomto konkrétním případě jsem byl dokonce ochoten pominout i jistou míru patosu, který každý z takto laděných amerických filmů pronásleduje, jako hovínko na textilii. Kromě toho je tady mnoho gumáckých postav, jimž zelené uvažování snad opravdu zatemnilo mozek, nicméně jsou tak jednoznačně blbé a necitlivé, až to působí poněkud směšně. Celkové vyznění filmu je však velmi silné a vyzdvihnu ještě Dona Johnsona, který je ve své roli zcela uvěřitelný a podal ji parádně. (13.05.2010)

Měl jsem dobrou ruku, když jsem na nedělní odpoledne vybral toto. Je to sice snímek americký s úlisným Johnsonem v hlavní roli, ale snímek televizní. Přitom náklady na natočení mohly být velice slušné. Navíc český dabing je vyroben pradávno a dělali ho ještě profíci jako Přeučil. Hned na začátku zjistíte, že příběh není o koních ale o vadách americké demokracie. Pro ty, co maj modrou knížku je to sonda do debility armády, pro ty co tam sloužili, to nebude nic nového. I já dostal na západním okruhu rozkaz, zastřel vojáka ze svého pluku, jak to uvidíte zde. Vždy po shlédnutí nějaké hollywoodské píčoviny se to v mých komentářích nadávkami jen blýská, tentokrát jsem nenasrán a tento nenápadný snímeček mohu doporučit. Podrobnosti o této smutné skutečné aféře se dočtete v angličtině zde http://www.militaryhistoryonline.com/20thcentury/articles/macarthurandthecavalry.aspx (13.05.2012)