Domácí příběhy

Německý experimentátor Matthias Müller vzal z několika hollywoodských melodramat podobné sekvence (ženy vstávají z postele, rozsvěcují a zhasínají lampičky, otevírají dveře, běhají po schodech..), ze kterých vytváří novou – kontinuálně plynoucí realitu. Hudba Dirka Schäfera zdařile imituje stereotypy daného žánru a ironizuje jej. Pro další obeznámení s found-footage vřele doporučuji filmy Bruce Connera či Stana Vanderbeeka. (16.12.2006)

Povrchní konfrontace mimických, gestických a pohybových šablon excerpovaných ze starších filmů navozuje zdání, že domněle jednotný hollywoodský diskurs mluví týmž jazykem. Zatím sama jen poněkud nerytmicky koktá slabiky předcházejících koláží – zvláště těch z let šedesátých, které měly zvláště „proč“ se vůči fikčnímu filmu vymezovat. Výprodej zbytných filmových políček. (08.12.2016)

S nasekaných filmov ktoré sa tu objavili som nevidel, alebo si nespomínam že by som hociktorú z nich, videl. Takto aspoň vidím že ten Hollywood je vlastne celí na jedno brdo. Tvorca nádherne ukázal ako to s klišé v Hollywoode skutočne je. Nie len to že používajú rovnaké zábery, takmer identické exteriéry, postupy v príbehu či podobné herečky ale dokonca aj pohyby herečiek postupnosť scénok atď. Vedel som že to tam je ale až takto som to netušil. (01.05.2014)

[38. Letní filmová škola Uherské Hradiště 2012] Výborne zostrihané hollywoodské filmy do jedného nemeckého krátkometrážneho. V Hollywoode sa asi celkom opakujú. (29.07.2012)