Company Limited
Recenze (4)
S indickým režisérem Satjádžitem Rájem jsem měl dosud dvě hodně mizerné zkušenosti s jeho černobílými artovými filmy, které mě totálně minuly, a dva skvělé zážitky z jeho pozdějších detektivek pro děti a mládež. Přesto jsem si vzhledem k Rájovu věhlasu přál, aby mě jednou oslovil i svým klasickým dramatem a tady se do třetice konečně stalo! Zaujal mě už úvod s nápaditou filmařskou stránkou s černobílým vizuálem, kdy je nám představena osobnost hlavní postavy pracovníka v továrně a v až dokumentárním stylu sledujeme celý proces výroby ve fabrice, běžný chod, pracovní jednání. Postupně jsem si uvědomil, že s postavou v podání Baruna Chandy sdílím stejný pocit: v té továrně se mi s ním líbí víc, než v domácím prostředí s manželkou a dalšími jeho příbuznými. Ráj vytasil krucinální nadčasovou otázku nerovnováhy ve skloubení pracovního a rodinného života, mezi nimiž vzrůstající zápal pro jedno snadno prohlubuje chladnější vztah k tomu druhému. Šamalendu kráčí k velkým úspěchům ve firmě a rovněž majetkovému bohatství, čímž se současně s každým dalším povýšením odcizuje ve svém manželském vztahu. Alespoň v mých očích se určitě nestal vinníkem, jeho osud člověka se všemi úspěchy i omyly a charakterovými rysy musí a bude pokračovat dál... Stal se pouze postavou, u níž jsem snadno došel k plnému soucitu i bez přímé vlastní manželské zkušenosti – sdělovat své hlubší asociace a pocity by však bylo v tomto případě pro mě až příliš osobní. Snímek zvláště v druhé polovině začíná napínavě gradovat a dokázal mě často nadchnout i po filmařské stránce: např. záběr na strop v okamžiku totálního odcizení (žeby inspirace Občanem Kanem?) s nadále vějícím ventilátorem ve scéně klíčového prohloubení smíšených pocitů je opravdu sugestivním prvkem, stejně tak před tím detailní stoupání po schodech nahoru. Plný zásah, přestože na ty výkony indických hereček pro mě jakoby z odlišné planety jsem si musel chvíli zvykat. [90%] ()
Kariéra, úspěch, peníze, prestiž. Za každou cenu? Materiální luxus může být zrádně pomíjivý, hříchy na duši však zůstanou přisáté jak klíště. Ray zde dává svůj kritický postoj subtilně najevo a mysticky laděný závěr zanechá diváka, aby se rozhodl sám, která cesta je mu bližší. ()
Film má až dokumentární styl, postupně docela dobře graduje a odvíjí se ve dvou rovinách. Sleduje dění v továrně a zároveň vztah mezi hlavním hrdinou, jeho ženou a jeho švagrovou, ke kterej cítí mnohem víc než k ženě a která z něj rozhodně dělá lepšího člověka. A jak stoupá výše na firemním žebříčku v továrně, tím níže klesá v očích krásný švagrový v podání neodolatelný Šarmily Tagore. ()
Na Youtube je verze 3h15m = 195 minut. ()