Přepadení 13. okrsku

Raný Carpenter razil v rámci rozpočtových limitací (kombinovaných s potřebou natáčet na drahý materiál Panavision) heslo "natočit co nejméně materiálu a použít z něj co nejvíce". Je možné, že díky tomu mají jeho počáteční filmy nepříjemně dlouhé expozice a celé je to sestříháno do poměrně letargického celku. Navzdory tomu ale paradoxně výborně funguje první polovina než vůbec dojde k událostem zmíněným v názvu filmu. To dlouhé, chladnokrevné čekání pak ale ve výsledku trochu ztrácí na působivosti, když se dozvíte, že nebylo režijním záměrem, nýbrž metodou jak natáhnout film na celovečerní stopáž. Výsledná akce, dialogy a vedení herců jsou pak obvyklým 70s exploitačním cringem, jemuž dominuje hlavně Laurie Zimmer, který musel zřejmě někdo neustále házet prášky do pití, protože většinu času působí dojmem, že ani neví, kde se nachází. Jak to tak nakonec bývá, scéna, pro kterou si většina lidí tento film pamatuje, je také scénou, za kterou se Carpenter v současnosti nejvíce stydí. Dneska by Kathy akorát napsala nespokojenou recenzi na Google a bylo by po zápletce. (21.09.2020)

Skvělá atmosfera v netradičním filmu, kde Carpenter opět netvoří klasický strach, ale jeho kombinaci s absolutní úzkostí a nevýchodností celé situace. Hudba je opravdu hodně "sedmdesátková", ale ve výsledku dokonalá, stejně jako béčkové záběry a charaktery. Spolu s Věcí to nejlepší co jsem zatím od Carpentera viděl. (23.01.2010)

A přesně proto nejím vanilkovou zmrzlinu. Po ultra stylovém začátku (úvodní Carpenterův hudební motiv v kombinaci s titulky) jsem byl opravdu natěšený. Narozdíl od Halloweenu, který je zábavný ve své přímočarosti a naivitě, se Assault on Precinct 13 chvílemi ocitá v ranku regulérního béčka. Týká se to především "akčních" částí, které mají řemeslné rezervy a působí úsměvně. Občas mi přišlo, že má Carpenter problém třeba i s osou (při běžném záběrování prostoru a dialogu 2 lidí v něm). Abych ale jen nehanil, přese všechny chyby a béčkové atributy má film atmosféru (opět hlavně díky hudbě) a takový zvláštní dějový vývoj, který nelze neocenit. 6/10 (03.09.2017)

Připomíná mi to chudšího bratříčka pozdějšího Carpenterova Útěku z New Yorku a Válečníků Waltera Hilla. Chybí tu svérázné postavy ve stylu Snakea Plisskena nebo alespoň finále, které vám vykouzlí mrazivý úsměv na rtech. Takhle je to solidně odsýpající béčko, ve kterém se sice objeví pár solidních hlášek, ale vinou nevýrazných herců a odfláknuté druhé půle ve vás nezanechá silnější dojem. Spíše mdlou pachuť promarněné šance, které se Carpenter naplno chopil o pár let později. (08.04.2011)

Tak nevím. na mně to dnes už působilo moc staře. Příběhu jsem moc nevěřil a ty hordy nabíhajících sebevrahů před okna mi trochu připomínaly zombie filmy jen s tím rozdílem, že gang necvakal hladově čelistmi... Co rozhodně překvapilo, byla brutalita, která jak se domnívám musela i na rok 1976 bejt na někoho až moc. Já mám rád, když se někde nějaká opevněná partička brání přesile a drží ji na živu jen její statečnost, um a kooperace. Ale tohle byla taková sedmdesátková kapslíková střílečka. A tak dávám za 3 zmrzliny. * * * (27.08.2020)