Top of the Rocks
Tajomstvá kameňov
Scénář:
Christophe CousinEpizody(5)
-
L'Argile (E01)
-
Le Granite (E02)
-
Le Grès (E03)
-
Le Basalte (E04)
-
Le Calcaire (E05)
Obsahy(1)
Vydajte sa na cestu po našej planéte – na cestu po stopách ikonických nerastov, ktoré tvarovali Zem a inšpirovali našu civilizáciu. Tvorcovia tohto seriálu vám priblížia tajomstvá minerálov i to, ako tieto „kamene“ spájali jednotlivé kultúry a ako dodnes ovplyvňujú našu krajinu i naše životné prostredie. (RTVS)
Recenze uživatele panG. k tomuto seriálu (6)
Secrets de roches (2022)
Celý seriál klipovitě přeskakuje mezi různými informacemi, nenudí, ale spíše letmo inspiruje, než aby vyčerpal dané téma. Pro prvotní seznámení takřka ideální. Merci) ()
L'Argile (2022) (E01)
Od jílu v ústí Gangy, přes mangrovy, drobné živočichy, se zrnky z pouště Namibie přes zaželeznění oceánů po Amazonii, až k lidskému využití, ať už formou degradace neekologickým vypalováním na cihly, nebo výzkumem jeho potenciálních možností v boji se znečištěním (dusičnany). Aktivní součást “kůže Země” tzv. kritické zóny v níž žijeme, kde je jíl brán za magnet životadárných prvků, vznikající biogeochemickým působením. ()
Le Granite (2022) (E02)
Od Korsiky, přes Bretaň a Kalifornii po namibijská žulová moře, všude kde láva nevystoupala na povrch, pomalu ztuhla a byla odkryta až postupnou erozí, dnes stojí žulové skály, které podle svého složení dovolují různě pronikat a čerpat živiny lišejníkům, růst rostlinám nebo stromům, či předávat svůj ráz vinným hroznům v časových horizontech dalece přesahujících ty lidské. ()
Le Grès (2022) (E03)
V koloběhu pískovce se nic neztrácí ani nic nevzniká. 200-175mil. let staré a 40m vysoké útesy ve West Bay jsou pro sedimentology otevřenou kronikou Země barevně ilustrovanou pojivem, který písek stmelil. Červenou barvu Mohavské poušti dává oxid železitý, kterou zkoumá mořský mikrobiolog, ve skalách se zabydleli indiáni Pueblo a Hopi pojmenovali Moqui Marbles. Svou vlastností rozpouštět se u dna více než po okrajích dokáže pískovec vytvořit skrz hluboké výmoly rokle jako Antilopí kaňon. V přílivových oblastech ježovky bioerozí vytváří vlastní topografii sobě “na míru”, doslova se prokoušou do skály. Opačná strategie od doby ledové prospívá rašeliníku ve Fontainebleau, kde křemenné pojivo vytváří jeden z nejodolnějších pískovců. V Jaisalmeru využili pórovité zlaté bloky s bohatým dekorem k odhlučnění a zmírnění žáru pouště. A do Edinburghu nejspíše v r. 500 z Jeruzaléma dovlekli Kámen osudu. ()
Le Basalte (2022) (E04)
Od Obrova chodníku v Severním Irsku dok. sestoupí na dno oceánů, kde v pórech čediče geomikrobiologové na synchrotronu SOLEIL zkoumají formy uvolňování chemické energie, resp. řetězové reakce podporující život bakterií, archeonů a hub utvářejících zde větší masy, než tvoří lidstvo na povrchu. Pokud se v čedičových vyvřelinách život přímo nezrodil, podporují rozmanité biotopy i při svém vynášení minerálů z nitra Země včetně apofylitů a zeolitů. A nakonec vědci na Islandu ukáží, jak petrifikovat CO2 v souladu s přírodou a čedičem. ()
Le Calcaire (2022) (E05)
Více než polovina vápence na světě je utvořena z kokolitů, a tak jeho vznik a rozšíření a využití sledujeme od planktonu (jehož milion let rozkladu každý rok vytěžíme a spálíme), přes křídové útesy Doveru, světlost Paříže a depresivnost lomů jako v Al-Minya, nebo stopy hominidů v dutinách skal Namibie. Vlastní “světy” vytváří vápenec např. v krasových jeskyních na Vancouver Island, podobně jako podporuje přežití nespočtu druhů živočichů po celém světě. Pokud nezachráníme korálové útesy, které se masivně rozpouští v překyselených oceánech, přijdeme o víc, než jen rozmanitou mořskou faunu. ()