Plošina
La Jetée
La Jetée
Režie:
Chris MarkerScénář:
Chris MarkerHrají:
Jean Négroni, Hélène Chatelain, Davos Hanich, Étienne Becker, William Klein, André Heinrich, Ligia BorowczykObsahy(1)
Ti, kteří přežili 3. světovou válku žijí v podzemí Paříže, neboť povrch je neobyvatelný. Pomocí stroje času vysílají do minulosti vězně, aby získal potřebné suroviny. Klíčem pro jeho cestu je jeho utkvělá dětská vzpomínka na incident na letišti v Orly, kterému přihlížela neznámá žena... Čb sci-fi film bez dialogů. Posloucháme pouze vypravěče a hudební doprovod na pozadí ve sledu promítaných fotografií. La Jetée = molo či hráz (přeneseně spíše nástupní plošina), je homonymem pro „là j'étais“ (tady jsem byl). Snímkem se později inspiroval Terry Gilliam při tvorbě 12 opic. (J.Connor)
(více)Recenze (90)
Pravděpodobně jeden z nejzajímavějších středometrážních filmů, které jsem viděl. Originální forma a rozhodně netuctový příběh zaručují trvalý zážitek. Režisér Marker byl milovníkem Hitchcockova Vertiga - a právě tím se pro tento film o hrátkách s časem inspiroval (viz. scéna s letokruhy sekvoje). Vtipně na tento fakt poukázal i Terry Gilliam, který zase v jedné scéně Dvanácti opic nechává ukrývat své hrdiny v kině, kde se právě promítá Vertigo. Tomu říkám časová smyčka! ()
Nevím, zda to byl původní záměr, nebo důsledek nedostatku financí, ale tohle experimentální sci-fi vyprávěné zastavenými záběry (vlastně sérií černobílých fotografií) a doprovodným komentářem (v češtině Václav Voska) je dostatečně působivé a velmi znepokojivé i po půl století. 12 opic mě při jeho sledování ani nenapadlo, protože tohle je mnohem temnější verze plná příznaků právě probíhající studené války. ()
Myslím si, že nielen mňa, ale minimálne aj mojich rovesníkov rovnako zasiahla premiéra Rampy vo filmových kluboch. Bolo to niečo ako zjavenie. Nikto nepredpokladal, že sériou obrázkov sa dá vytvoriť zmysluplný príbeh. Keď Terry Gillian o niekoľko rokov neskôr nakrútil 12 opíc bolo to veľmi podobné, ale chýbalo tomu čaro nedopovedaného, tajomného, ktoré Rampa obsahovala. Ale každé zo spomínaných diel má svoje miesto vo svete filmu aj svojich priaznivcov. ()
Veľmi znepokojivé a je škoda, že Marker nemohol svoju víziu predviesť efektívnejšie a rozvitejšie. Aspoň v takom rozmere ako neskôr Gilliam. Určite by som si jeho spracovanie pozrel rád. Aj keď musím priznať, že tento sled obrázkového deja spraví s divákom svoje a naozaj chválim štýl spracovania a rozprávania. 80%. ()
[Mierne SPOILERY] La Jetée je stratený klenot francúzskej kinematografie, ktorý imaginatívne ukazuje na jednu z možných budúcností a jej zúfalého riešenia. Príbeh je rozpovedaný prostredníctvom samostatného nepomenovaného jedinca, ktorého príbeh začína a končí v jednom a tom istom momente. Nech sa páči práve som vám vyspoileroval celý príbeh v dvoch vetách. Projekt ako taký je sám o sebe veľmi poetický a ak nemáte moc umelecké cítenie, potom si asi z filmu kvôli jeho umeleckému podaniu veľa neodnesiete. Osobne, ale môžem film odporučiť neobísť. I navzdory tomu, že má omnoho slávnejší remake (Dvanásť Opíc) si film vedie aj v dnešnej dobe celkom fajn a ak vám prišiel remake tak trochu jednotvárny a chceli by ste vyskúšať niečo úplne iné, možno vás 30 minút čistého obrázkového materiálu s prečítaným textom ohúri. Je to tak prosté až je to geniálne... ()
Galerie (53)
Zajímavosti (4)
- Díky své krátké filmové stopáži se snímek nejdříve promítal promítal jako předfilm titulu Alphaville (1965). (Chrustyn)
- Ve filmu se objevuje pouze jediný pohyblivý záběr, a to ve scéně, kdy se hlavní ženská postava, Hélène Chatelain, probouzí a otevírá oči. (ČSFD)
Reklama