Short Sharp Shock
Režie:
Fatih AkinScénář:
Fatih AkinKamera:
Frank BarbianHudba:
Ulrich Kodjo WendtHrají:
Mehmet Kurtuluş, Aleksandar Jovanovič, Adam Bousdoukos, Idil Üner, Ralph Herforth, Cem Akin, Fatih Akin, Nezâ Selbuz, Marc Hosemann, Maria Fuchs (více)Obsahy(1)
RYCHLE A BEZBOLESTNĚ je prvním celovečerním filmem Fatiha Akina. Film je zasazen do Hamburku-Altony, kde Akin vyrůstal. Je to příběh o přátelství zdánlivě neslučitelné trojice: Turka Gabriela (Mehmet Kurtulus), Srba Bobbyho (Aleksandar Jovanović) a Řeka Costy (Adam Bousdoukos), kteří si mezi sebou slíbili přátelství na život a na smrt. Situace se mění v okamžiku, kdy je Gabriel propuštěn z vězení. Má už dost starého života na hraně zákona. Chce začít od znova. Chce se vrátit do Turecka a žít normálním, poklidným životem. Od začátku je však jasné, že to s přáteli, které má, nebude snadné. Costa se drží nad vodou drobnými krádežemi a Bobby sní o budoucnosti v náručí mafie. Seznámí se s Albáncem Muhamerem (Ralph Herforth), který mu svěří obchod se zbraněmi. To, že u mafie platí jiná pravidla, zjistí Bobby záhy. Přátelství celé trojice je následujícími událostmi podrobeno tvrdé zkoušce.
Už v prvním Akinově celovečerním filmu je snadno rozpoznatelný autorův rukopis. Režisér vypráví jednoduše a přímočaře svůj příběh přátelství, lásky a zrady. Přesto je tento film něčím víc, než jen obyčejnou gangsterkou. Akin se netají sympatiemi s postavami svých filmů. Sleduje je v jejich složitých životních situacích s mimořádnou empatií, nesklouzává k zjednodušování a paušalizaci.
Film byl vyznamenán na Mezinárodním filmovém festivalu v Locarnu speciální cenou za herecké výkony. Film obdržel také Bavorskou filmovou cenu Panter a Adolf-Grimme-Preis.
Fatih Akin ve filmu ztvárnil roli drogového dealera Neja. Jeho pozdější žena zde hraje úřednici cestovní kanceláře. Akinův otec zase vytvořil roli Gabrielova otce.
(ČSFD)
Recenze (18)
Partička "homokládských" migrantů a jejich problémky. Z filmu vychází 2 ponaučení. První, když jsi idiot, nedělej kšefty. Druhý, nikdy do kšeftu netahej ženský. Tohle snad ví i malý dítě. Jako prvotina Akina je to vcelku dobře natočeno, mohlo být i hůř. Už tady jdou vidět jeho kvality. Občas to působí dost autenticky, občas zvláštně, ale ve finále je to silný příběh přátelství se zajímavým endem. ()
Veskrze příjemná podívaná. Milá, inteligentní a přesně ta, kterou jsem dnes asi potřeboval. Dlouho jsem hledal, co si vlastně pustit a teď už vím, že jsem udělal moc dobře. A jednu věc vím zcela jistě, s tímhle režisérem jsem ještě zdaleka neskončil. Tahle „evropská komedie“, mě totiž řádně navnadila. ()
Zdařilý debut s velmi humornou první částí a poměrně tvrdou částí druhou. Multikulti pouličních čórkařů nebezpečně zapletených s albánskou mafií. Znamenitá hudba doplňovaná vynikajícími střihy a dynamikou vyprávění. Na první pohled je poznat rukopis debutujícícho režíséra, na straně druhé velmi příjemně překvapuje. Výborná scénka kdy prodavač hašiše hraný samotným Akinem vypráví příhodu se ztaceným autem ("Můj černý ford fiesta se samolepkama koček na dveřích ale nemá automatický řazení.") ()
Ach.. Keď natočím svoj prvý celovečerný film, chcem, aby vyzeral takto :D.. Ten Fatih ma vážne berie.. Es war doch gar nicht kurz und schmerzlos! Bolo to naozaj bolestivé! Príbeh troch priateľov, ktorí vôbec nemajú ľahký osud, pretože sa nachádzajú v akomsi medzipriestore medzi kultúrou svojich rodičov a kultúrou, ktorú by si priali považovať za vlastnú. A aj tu, kdesi na pomedzí, in-between, existuje láska, priateľstvo a existenčné problémy. Špeciálne vysoko hodnotím kameru (scéna, keď sa naši traja priatelia hádajú v úzkej uličke) a hudbu ( http://www.youtube.com/watch?v=FGDUSIv5PYo ). ()
Mean Streets po německu s takřka woo-ovským nádechem. Ale Akin, přes nepopiratelnou inspiraci Scorsesim a De Palmou (k němuž se explicitně odkazuje debatou vedenou o Scarfacevi), vytvořil svébytné dílo. Zobrazuje svět přistěhovalců druhé generace, kteří jsou vykořeněni i z vlastních kultur (sestra Turka Gabriela chodí s Řekem Costou), ale neasimilují se do majoritní společnosti, spíše vytvářejí paralelní menšinovou společnost. Kurz und Schmerzlos není ale nijak prvoplánovitě politický či sociální exkurz do minority, celá tato rovina je v příběhu obsažena pouze implicitně. A tak, jak už jsem zmíněl výše, sledujeme téměř woo-ovský příběh přátelství, zrady a pomsty, který se ale rozvíjí pomalu a i finále je proti Woo-ovi nepoměrně minimalističtější, což mu ale neubírá na síle. ()
Reklama