Reklama

Reklama

Podivínský student rekonstruuje veterána Plymouth Fury z roku 1958 – ale jakmile sedne za volant, jeho sebevědomí se promění v šílenou bezohlednost. (Netflix)

Videa (1)

Trailer

Recenze (187)

Jordan 

všechny recenze uživatele

láska je cit čisto iracionálny, nekontrolovateľná a popri snoch a duši objektívne nepreskúmateľná emócia; prečo sa niekto zaľúbi práve do toho človeka a nie do iného, prečo sú títo dvaja zamilovaní a necítia to isté k niekomu inému . . . istý veľmi špecifický poddruh "lásky" je fetišizmus - zbožňovanie vecí; ten má mnoho podôb - v tej najznámejšej ho poznáme ako privoniavanie si k dámskym gaťkám, topánkam alebo pančuškám, lenže potom je tu jeden veľmi rozšírený mužský fetišizmus, ktorý skôr než obsedantno-úchylne sa pokladá za prejav typickej mužskosti a "machovosti" - láska k autám, posadnutosť ich "tuningom", opravami, leštením, starostlivosťou, zvukom motora, spočítajte množstvo časopisov o auto - moto (je to niečo podobné ako napr. futbal - kdežto tu máte k zbožňovaniu aj konkrétnu reálnu vec, totem, fetiš, na rozdiel od nehmotnej futbalovej hry); navyše - zvláštna ľudská vlastnosť pomenovávať neživé predmety, ktoré vlastníme, je stará ako ľudstvo samo a bežná doteraz (moja prvá gitara sa volala Milka, druhá sa volá Jarka . . .) a to, že auto má meno nie je vôbec výnimočné; lenže akonáhle má niečo meno, vytvárame si k tomu vzťah; king & carpenter v (podľa mňa najlepšej kingovskej adaptácii - a nech sa na mňa darabontovi fanúšikovia nehnevajú) sa pozreli na fetišizmus a posadnutosť z trochu iného pohľadu: čo ak nie my si vyberáme predmet zbožňovania, ale ten predmet si vyberie nás? a čo ak on nás zbožňuje ešte viac ako my jeho - doslova na život a na smrť! každopádne 13 rokov pred Cronenbergovým Crashom (a 15 pred matrixom a vyše 20 pred Transformermi) tu bola Christine, červený cadillac, ktorý je metaforou zla, ktoré je večné, pohlcujúce a neporaziteľné; s dokonalým soundtrackom ("God, I hate rock´n´roll!"), výbornou štýlovou réžiou je ďalším dôkazom nesporných a vysokých kvalít tohto filmu množstvo citácií, odkazou a parafrázovaní tohto filmu v iných dielach, ktoré prišli po ňom, okrem spomínaných napríklad Tarantinov Death Proof alebi videoklip Radiohead ku piesni Karma Police, ktorý je celý citáciou jednej z famóznych scén tohto filmu, ale mám pocit, že ani Lyncha tento snímok nenechal ľahostajným; ()

Thomick 

všechny recenze uživatele

"Nenávidím rokenrol!" --- Sice se říká, že dvakrát do jedné řeky nevstoupíš. Ale dělá se to, a Carpenter do ní dřív vstoupil několikrát. Všechny jeho předchozí klasiky se takřka výhradně odehrávaly v ponurém prostředí, které to carpenterovské dusno prakticky samo produkovalo. Christine je jiná, John je z velké části jako vyměněný. Detailněji pracuje s psychologií postav (hlavně tou Arnieho, jehož sílící pouto ke Christine a vše s tím spojené není vykreslené nijak lacině, to spíš děsivě), ve své podstatě natáčí na normálním místě, s normálními lidmi. Všechno vám to může připadat tak nějak normální, skutečné. Zdání klame, a taky já byl nepěkně vyučen. Postupem času jsem se do filmu zažrával čím dál víc, tak jako Arnie do auťáku, až jsem se dostal do takového tranzu, že jsem při garážové scéně a prvním Christinině triumfálním rozsvícení doslova a do písmene NADSKOČIL Z KŘESLA. Carpenter si se mnou zase jednou pohrál jak kočka s myší, ach jo. :) 87%. ()

Reklama

arie 

všechny recenze uživatele

Knižnú predlohu mám veľmi rád, jedná sa o pomerne rozsiahlu, takmer 500 stranovú záležitosť, takže v prípade filmovej adaptácie treba počítať s redukovaným príbehom. Christina je klasickým filmom krásnych 80. rokov, Carpenter pristupuje k dielu majstra so cťou a prináša dobový príbeh o nešťastnej, i keď nie príliš tradičnej, láske. Vo filme môžeme počuť priehrštie rock ´n´ rollu, na ktorý boli výrazné narážky i v knihe, čiže atmosféra predlohy je zachovaná, snímka má svojské, pre znalcov režisérovho diela typické kúzlo, ktoré dotvára i klasická, „carpenterovská“ melódia, sprevádzajúca, tentoraz v menšom množstve, nočné Christinine výjazdy. V rámci Johnovej tvorby priemer, no ako filmový prepis mnohokrát przneného spisovateľa vydarený kúsok a taktiež nostalgická záležitosť, pretože toto je presne ten typ filmu, ktorý by som si zamiloval v detských časoch. ()

JohnnyD 

všechny recenze uživatele

John Carpenter i Stephen King sú tvorcovia, ktorí majú na konte geniálne kúsky i totálne sračky. Christine sa blíži skôr k tej druhej kategórii. Jediné svetlé okamihy sú, keď sa v nočnej tme zasvietia svetlá na aute a začne hrať pípajúca carpenterovská hudba. Zvyšok je až k neuvereniu blbý. Od strašných hereckých výkonov (Keith Gordon!), nezmyselného scenára (prerod hlavného hrdinu je úplne absurdný a nepochopiteľný, niet odpovedí na otázky, prečo je auto také, aké je a prečo pri ňom každý zblbne...) až po donebavolajúce kraviny (od jednej scény hlavný hrdina nenosí okuliare a ešte pár minút predtým bez nich nevidel). To by aj bolo zábavné, ak by to nebol celý obsah filmu. Tých 10-15 minút akcie, krvi a vraždiaceho auta nestačí. ()

SOLOM. 

všechny recenze uživatele

Tvorbu Stephena Kinga mám velice rád a většina jeho knížek se nalézá v mé domácí knihovně. Christine samozřejmě nesmí chybět a přestože jí někteří lidé nemusí, já ji mám rád. Stejně jako toto filmové zpracování, které dle mého Carpenter natočil velmi dobře. Souhlasím s názory, že film je místy dosti zdlouhavý, ale rozhodně jsem se u něho nenudil. Ba spíše naopak. Pozvolné tempo mi tentokrát vyhovovalo stejně jako postupná proměna atmosféry i samotného chování hlavního hrdiny. Asi nejvíce se mi líbilo pojetí „plechového“ zabijáka. Tím samozřejmě nemyslím jeho vzhled (ten byl samozřejmě rovněž pěkný), ale spíše fakt, že se Christine dost lišila od jiných aut/zabijáků, které do té doby měli možnost diváci vidět. Svým způsobem se jejími terči pomsty stali hlavně ti, kteří jí samotné nějak ublížili, no ale samozřejmě i ti na které žárlila. Carpenter se však nehodlal spokojit jen s náznaky, i když je pravda, že některé vraždy se udály raději mimo záběr kamery, ale chtěl divákovi naservírovat i pořádnou „Show“ se vším všudy. Což asi nejvíce oceníme při závěrečném souboji a demolici benzínky. Atmosféra v těchto chvílích měla ty správné grády a důležitou ingredienci sehrál i výborný hudební doprovod. ()

Galerie (51)

Zajímavosti (31)

  • Úvodní scéna z montážní linky se natáčela v opuštěné továrně na nábytek, přetvořené na pásovou výrobu automobilů. (DaveM)
  • Ve filmu bylo v roli Christine pro různé scény použito 16 aut, která autoři shromažďovali dva a půl roku. Celkem jich koupili 23, nefilmové se použily na díly. V některých kaskadérských záběrech bylo například vozidlo s gumovým předkem. Některá z aut byly příbuzné typy Plymouth Belvedere a Savoy. (Stejšn)
  • Počátkem 80. let 20. století byla popularita Stephena Kinga tak velká, že se na filmu začalo pracovat dřív, než vyšla kniha. (Chatterer)

Související novinky

Horor Christine se dočká remaku

Horor Christine se dočká remaku

10.06.2021

Režisér a televizní tvůrce Bryan Fuller (Hannibal, Američtí bohové) si chystá svůj celovečerní debut. Místo spekulovaného Star Treku jím však nakonec bude adaptace kultovního hororu Stephena Kinga… (více)

Reklama

Reklama