Rane

Srdjan Dragojevič je živočišný filmař, který nezná limity a jde za hranice všech konvencí, což je přesně to, co mu škodí, protože kdyby trochu ubral plyn, mohl vzniknout mimořádně silný film, taková temnější a cyničtější verze Kustorici. Jeho válečnou výpravu do nitra balkánských válek Hezké vesnice hezky hoří mně přišla strašně chaotická a vyloženě mi nesedla. Tady jsem v první půli cítil, že si s Dragojevičem rozumím a koukám na čtyřhvězdičkový film, jenže najednou té absurdity a násilí bylo příliš. Překročilo to nějakou hranici a chtě nechtě musím jít s hodnocením dolů. Rozumím si se Srdjanem s jeho radikálním zúčtováním s nacionalismem a válečným fanfarónstvím, ale čeho je moc... Celkový dojem: 60 %. (24.09.2019)

Kdyby stejný film natočil jakýkoliv zahraniční tým s vlastním pojetím jugoslávské historie a povahy, dopadlo by to buď jako parodie nebo ošklivý stereotyp. Ovšem bravurní režie Dragojeviče a neuvěřitelně civilní hraní všech tří ústředních postav vytváří perfektní kombinaci ostrého a bezvýchodného dramatu rozvrácené země a zároveň udrží humornou rovinu tak, že se vzájemně vůbec nebijí. Není úplně jasné, zda se jedná o kritiku či obhajobu a nebo určitou sebelítost, ale nic to nemění na tom, jak realisticky a zároveň nadsazeně (ha? :-) ) je drsný devadesátkový Bělehrad vylíčen. Underground se může jít zahrabat, to Dragojevič by měl světu představovat Srbsko. (14.03.2016)

Výstižná sonda do balkánské mentality. 1) Primitivní vnímání světa v balkánské mutaci vskutku sympatie k Srbům nevzbudí. Naštěstí nejsou všichni takoví...doufám... 2) Ale úcta a respekt k tvůrcům. Podobné postavy vůbec nechápu, natož abych je uměl tak výstižně ztvárnit. 3) Zaujali 17letý Milan Marič (Švaba, ten hezčí) a 18letý Dušan Pekič (Pinky s přerostlými zuby). (08.04.2019)

"So ´Švábom´ sme bývali v parádnej štvrti. Na sídlisku, ak viete čo tým myslím. A ak to neviete vyserte si oko. Pokojne aj obe." Drsná nemecká komédia z prostredia vojnou zničenej bývalej Juhoslávie 90-tych rokov, s excelentnými výkonmi hercov a absolútne dokonalým slovenským dabingom televízie MARKÍZA ("Ja som mal vojnu aj sankcie na saláme. Honil som si aj 5-krát denne.") (14.7.2006) (14.07.2006)

Divokejší ako UNDERGROIND, roztrieštenejší ako SUD PRACHU, tragickejší ako ZEM NIKOHO, zábavnejší ako NIE SME ŽIADNI ANJELI a vulgárnejšie ako čokoľvek.. to je zhrnutie ťažko popísateľného videoklipu srbskej reality 90.rokov, ktorý svojou komediálnou prehnanosťou presvedčivo ilustruje vnútorný chaos a spoločenské pomery totálne izolovaného národa vo vojne so všetkými. Úpadok morálky a hodnotového rebríčku je samozrejmý, a efekt na mladých ľudí, ktorí v tom vyrastajú, je prijatie zákona džungle. K slovu prichádzajú inštinkty mladého zvieraťa. Takže násilie, sex, drogy a zbrane.. v tak šialených kombináciách, že šokujú aj skúseného diváka. Subjektívne najznepokojujúcejší bol fakt, že som seriózne rozmýšľal, či v záverečnej replike, že aj tak obišli lepšie než tí, čo tu zostali, nemal hlavný hrdina náhodou pravdu.. (12.06.2018)