Klepání na nebeskou bránu

Neocakavajte nejaku psychologicku dramu o dvoch chlapikoch, ktori maju tesne pred smrtou a tak si chcu este naposledy uzit. Je to skor uletena akcna komedia o ukradnutom aute s kufrikom penazi, o gangstroch, ktori nahanaju zlodejov toho auta, ale aj o sefovi tych gangstrov, ktoremu najviac zalezi na tom kufriku plnom penazi. Ze sme nieco podobne videli uz v inych filmoch? Nevadi, pretoze tento film je tak uzasne natoceny, ze sa budete smiat, len mu musite prist na chut. V mnohych chvilach mi pripominal Tarantinove alebo Rodriguezove akcne filmy plne ironickeho humoru, takze ak mate radi tieto filmy, mal by sa vam pacit aj Knockin´On Heaven´s Door. Na poslednu chvilu sa tam ukaze aj Rutger Hauer, ktoreho som uz dlho nevidel, ale v 90-tych rokoch boli s nim plne videopozicovne filmov. ________ Til Schweiger - (Martin Brest) +++ Jan Josef Liefers - (Rudi Wurlitzer) +++ Thierry van Werveke - (Henk - Belgičan) +++ Moritz Bleibtreu - (Abdul - Arab) +++ Huub Stapel - (Frankie 'Boy' Beluga) +++ Leonard Lansink - (Komisár Schneider) +++ Rutger Hauer - (Curtiz - hlavný šéf) +++ Produkcia: Til Schweiger +++ Hudba: Christian Neander +++ (21.08.2011)

Niekedy ma tie vysoké hodnotenia a pozitívne kritiky tak navnadia, že som potom trojnásobne sklamaný. To isté v tomto prípade. Dlhé roky ospevovaný, pre mnoho ľudí najlepší, nemecký novodobý film, pre mňa však solídna nezaujímavá a maximálne trápna sračka, ktorá sa až záverečnými pasážami vyšplhala ako tak do priemeru. Ak bol zámer tvorcov vsadiť na klišé a akože sa nad tým všetkým baviť, mne sa skôr zdá, že je to všetko myslené až primoc vážne. Ach jaj, škoda reči. U mňa 60% s odretými nielen ušami. (22.03.2008)

Nemohu si pomoci, ale tento film je podle mě dokladem stereotypu, že Němci neumí točit komedie. Snímek "Klepání na nebeskou bránu" jsem viděl poprvé před lety v televizi a dodnes si pamatuji, jak o něm říkali, že tehdy vrátil německé diváky do skomírajících kin. Když jsem se na něj po letech podíval znovu, pocítil jsem zklamání. Je to veskrze hloupý a komerční film, jehož režisér již nikdy stejný úspěch s jiným svým filmem nezopakoval. Trochu se obávám, že se při hodnocení tohoto snímku příznačně projevuje idealizace, se kterou si stále intenzivněji začínáme spojovat 90. léta - při detailnějším pohledu ale vysvitne, že ta doba nebyla o nic lepší ani horší než jakákoli jiná dekáda. Byly to prostě "devadesátky", a tenhle film je jejich typickým produktem. Při sledování jsem se neubránil pocitu, že jde o velmi přeceňovaný snímek, který navíc strašně zastaral. To, co jeden může vznosně nazývat inspirací tvorbou Q. Tarantina, já osobně shledávám jako prachsprostou vykrádačku, která nesahá původnímu vzoru ani po kotníky. A vlastně mě tam ta dějová linka s dvojicí zločinců-idiotů, kteří se snaží dostat zpět své auto, akorát otravovala, a nejzajímavější mi zde přišel nápad s dvojicí postav, které mají smrt na jazyku a rády by si před smrtí splnily poslední přání. Bohužel, i po této stránce film zklamává, protože se pohybuje daleko za hranicí uvěřitelnosti (mám kupříkladu značné pochybnosti, že člověk s diagnózou leukemie v pokročilém stadiu je schopen sexu s dvěma dívkami), a ve svém celkovém vyznění sděluje neobjevnou - a problematickou - message, že život se dá žít naplno jen s dostatečnou sumou na kontě. To, že si k ní ústřední dvojice na smrt nemocných sympaťáků pomůže přepadením benzinky a banky, film velkomyslně omlouvá odkazem na jejich chorobu, což mi osobně přijde jako velmi zavádějící. Pokud by měli všichni smrtelně nemocní pacienti naráz opustit zdi ústavů a začít vykrádat banky a dávat se na kriminální dráhu, aby si mohli plnit svá poslední přání, pak se obávám, že by nastal konec světa. Je to tak trochu v duchu hesla "po nás potopa" - a aby to bylo vtipné, tak jsou všichni filmoví policajti pochopitelně totálně neschopní, a sem tam do toho jedna z postav dostane svůj záchvat (a když jí náhodou dojdou léky, samozřejmě je lékárna jako na potvoru hned za rohem), aby se taky občas zabrnkalo na vážnou strunu a mohlo se pak v recenzích psát o neotřelé symbióze žánrů. A já si budu stát za tím, že hovno z toho, a tenhle film je svým způsobem jedním velkým políčkem lidem, kteří na rozdíl od vymyšlených filmových hrdinů - zločinců sympaťáků - doopravdy klepou na nebeskou bránu. (07.07.2012)

Scénář: Thomas Jahn, Til Schweiger .. Všichni jednou zaklepeme na nebeskou bránu ... pro většinu zůstává nezodpovězeno jen kdy se tak stane. Hlavní protagonisté snímku to vědí. A díky této informaci naloží se zbytkem svého života, čítajícího jen několik dní, rázně avšak zcela svobodně. Po pravdě, mnoho z nás by to udělalo podobně cílevědomě, byť ne tak bizardně, absurdně a především humorně, jak nám jejich road movie, k nikdy neviděnému moři, zobrazují tvůrci. (08.11.2005)

Takhle nevyvážený snímek jsem snad ještě neviděla. Ti dva umírající kluci mi byli děsně sympatičtí, ale pitvořící se gangsteři a policajti by se hodili spíše do hovadin, které režíruje Jaroslav Soukup. Co se týče charismatu hlavních postav, je tento film srovnatelný s "Než si pro nás přijde". Nebýt sekvencí určených pro diváky estrád TV Nova, mohl být srovnatelný celý snímek. Takto musím konstatovat, že Američané si o deset let později dali mnohem více scenáristicky záležet. Jeden z mála filmů, jehož remake byl lepší, než originál. (25.06.2011)