Před úsvitem

Konverzačná romanca plná "klišé". Lenže pozor! Nie klišé filmových, nútených, ale tých zo života. Zblíženie dvoch ľudí, ktorí sa náhodou zoznámia vo vlaku a prežijú spolu jeden deň a noc ma "dostalo" svojou prirodzenosťou a nenútenosťou - počnúc dialógmi (ich brilantnosť nespočíva v neošúchanosti, ale práve v tom, ako nám sú dôverne známe a blízke a čo vlastne celé reprezentujú - onen spomínaný proces zbližovania) až po presvedčivé herecké výkony. Pre mňa osobne koncert skutočných emócií, myšlienok a spôsobov nadväzovania známosti v subtílnom formálnom nasnímaní. V samotnom závere filmu som sa pristihol, že mladému páru držím z celej sily päste na šťastný koniec a že ma ich príbeh zasiahol oveľa viac, ako ktorékoľvek hollywoodské limonádky plné vykonštruovaných a neživotných happyendov. (23.01.2005)

2 cizinci, 1 rozhovor, 1 město. Před úsvitem není pro každého, ale když vás chytne tak vás nepustí. Nechci zabíhat do detailů, protože je lepší, když to sami vidíte. Když vidíte tu dokonalou chemii mezi hlavními hrdiny, když s nimi procházíte letní Vídní. Pak se pro vás možná stane příběh Celine a Jesse něčím víc. Něčím co si budete chtít pamatovat. P.S: No jo já vím, že jsem beznadějný romantik. ;-) (28.01.2010)

"Víš co je nejhorší na tom, když se s tebou někdo rozejde? To, že si vzpomeneš, jak málo sis vážil těch, s kterými ses rozešel. A pak si uvědomíš, že tak málo si teď váží oni tebe." ________ 2 milenci, jeden den, Vídeň, a jeden velmi dlouhej dialog. Je naprosto fascinující s odstupem času – vzhledem k tomu, že čas je důležitým prvkem celé Before trilogie – sledovat jak vznik zcela spontánní lásky mezi Ethanem Hawkem & Julie Delpy, tak to, jak se z týhle minimalistický indie artovky stala kultovní klasika nejen v rámci žánru, ale i populární Valentýnská filmová stálice. Richard Linklater je mistr scénárista, protože vytvořil nejrealističtější a nejautentičtější vyobrazení naivity a nevinnosti lásky, co kdy filmový médium spatřilo. (14.02.2022)

Poameričtělá „rohmerovina“. Náhodné setkání, volné tempo, nepravidelný rytmus. Romantika bez pompy. Pohodový tón, vážná témata (kulturní a genderové stereotypy, smrt, láska, žít pro sebe x žít pro druhé). Dva lidé sevření časem, uvědomující si jeho pomíjivost (opakovaně se vrací k minulosti, přemítají nad budoucností a znepokojují se tím, že přítomnost brzy odezní). Ona důvěřuje, on zpochybňuje. Oba Vídeň opustí. Zůstanou jenom místa, která navštívili, vzpomínky, které spolu vytvořili. Velmi pohodový film, pokud dokážete neřešit. Neřešit, že Vídeň je vykreslena jako město umělců, čarodějnic a dobrosrdečných barmanů, kteří (všichni) hovoří obstojnou angličtinou. Neřešit snahu propašovat do každého započatého rozhovoru nějakou filozofickou otázku. Neřešit marnotratné rozhazování peněz dvojicí zjevně nepříliš majetnými mladých lidí. Nejvíce mne ovšem rušila mne interakce s ostatními postavami, jejichž umělost a účelovost je v přímém rozporu s nenuceností ústřední dvojice, která žádný cíl nesleduje, žádnému cíli neslouží. Byť okolo pravdy jenom krouží, jde o ojedinělý portrét zrodu jednoho vztahu. 80% Zajímavé komentáře: Tom Hardy, ad-k, wipeout (13.02.2009)

Tenhle film je jeden velký rozhovor, setkání dvou mladých lidí, kteří se během jediného večera tak sblíží, že je pro ně hrozně těžké se rozloučit. Velmi dobrý je tady především Ethan Hawke, jeho Jess je nádherně rozpačitý, nejistý a zamilovaný, prostě přesně takový, jako když potkáte někoho, na kom vám opravdu záleží a tolik se bojíte něco pokazit, že radši neděláte nic. (14.11.2005)