Před úsvitem

[imdb: 8.0/10] | me: Je to jednoznačne svojské a jedinečné. Nápad je zaujímavý, Viedeň mám rád a duchaplné rozhovory sú mnoho krát zaujímavé a príjemné. Ale, ... ale hlavná predstaviteľka (podľa mňa) do tohto konceptu veľmi nepasuje, pôsobí veľmi dokonalo, čisto, jemne, ... pripomína mi panenku Máriu :) a preto aj mnohé vety a názory v jej podaní mi neprídu autentické. Zase na druhej strane má film mnoho pekných miest a dialógov, kedy sa táto dokonalá čistota hlavnej predstaviteľky hodí. Určite by som si však vedel predstaviť inú herečku na jej mieste, ktorá by v oboch polohách pôsobila vhodne a pri ktorej by som veril, že to čo vraví je vždy aj uveriteľné. V celku je to však úplne iný (veľmi svojský) pohľad na romantický film - a to ma na ňom zaujalo. (3 a pol *) Uvidíme, čo prinesie Before Sunset .... :) (09.04.2010)

Jelikož jsem Před soumrakem viděl dříve, věděl jsem, co mám čekat, ale v případě tohoto filmu to neznamená a nepůsobí pražádné zklamání. Bylo milé sledovat, jak to vlastně začalo, jak se Jess a Celine seznámili a sbližovali. Přišlo mi, že zatímco Před soumrakem si udržovalo stálou kvalitu a spád po celou dobu, Před úsvitem začíná sice pomaleji, ale zase silněji graduje (od telefonování v restauraci). ___ Milý film pro příjemný jarní večer. (28.04.2005)

Před časem jsem čirou náhodou zhlédl závěrečný díl trilogie a výsledkem byly 4* a pocit dobře investovaného času. Před úsvitem mělo na ČSFD ještě vyšší hodnocení než poslední část a navíc nadšené komentáře. Ke sledování jsem tedy přizval manželku s tím, že nás čeká příjemná romantika a sázka na jistotu. Po chvilce jsem vzhlédl a v jejích očích jsem spatřil nikoliv snad zoufalství, ale zcela jistě nezájem a nevyřčené "Tohle fakt ne...." Po chvilce se skutečně ozvalo: "Nemohl by ten vlak aspoň vykolejit?" Sám jsem cítil, že to není ono. Neměl jsem problém s tím, že se ve filmu stále mluví. Potíž je v kvalitě dialogů, v jejich obsahu a sdělení. Ono se v něm zkrátka spíš plká. Pravda, na mladičkou Julii Delpy se dobře kouká, ale to je vlastně vše, co mi může snímek nabídnout. Síla myšlenek a emocí pro mě přítomná není. Úspěch filmu spočívá ve schopnosti a ochotě diváka projektovat do setkání dvou cestujících své vlastní vzpomínky na první rande a milostná vzplanutí. Takhle sentimentální jsem ale nikdy nebyl. Před svítáním na mě nepůsobí, připadá mi příliš banální a bezobsažné. Celkový dojem: 40 %. (15.08.2017)

Pro mě dost osobní film. Připomíná mi vlastní vlakové seznámení, já ale tehdy nebyl jako Jesse, vystoupil jsem a nechal neznámou, sympatickou cestující pokračovat v její cestě, čímž náš souznivý, dlouhý rozhovor skončil…a pokud se říká, že si skrz filmy plníme nerealizované sny, Před úsvitem je přesně ten případ. Ale přímo k němu. Vyzařuje přirozenost (snad krom gesta barmana), mládí, spontánnost, svobodu, nevyzrálost, nesmělost, lehké, nenápadné jiskření, nejisté, letmé pohledy („hudební box“), oťukávání a prchavost (i kouzlo) okamžiku. Dílo je to úsměvné (vedou „telefonní hovory“), příjemné, plné očekávání a všemožných emocí. Dialogy (zdánlivě) o ničem jsou parádní a člověk si přeje, aby nikdy neskončily. Čas kvapí, blíží se „deadline“, najednou je tu poslední pohled na Jesse, pak Celine…a s dalšími zhlédnutími mně u konce ani trochu nevadí, že „vím“…5* už takřka bez výhrad. „Poslední dobou přemýšlím…znáš někoho, kdo má šťastný vztah?“ - „Jasně, znám šťastné páry. Ale myslím, že si lžou.“ - „Jo. Lidé můžou žít celý život ve lži.“ (08.03.2015)

Psal se rok 1983 a já stála v Praze přede dveřmi jednoho kamaráda a marně zvonila, nikdo neotvíral. Ani nevím, jak k tomu došlo, ale nakonec jsem prochodila celou noc s jedním ostravským studentem Martinem, kterého už jsem pak nikdy v životě neviděla. Nepamatuji se o čem jsme si tehdy povídali, ale vím, že se takové věci můžou stát. S naprosto neznámým člověkem můžu mluvit o čemkoliv, nemám s ním žádnou negativní zkušenost, všechno, co si řekneme je nové. Přes veškerou snahu vznikl jen průměrný romantický snímek, mnohem zajímavější film na podobné téma jsou Nevinní čarodějové od Andreje Wajdy. Přesto mám pro tento film jakousi slabost, viděla sjem ho nejméně třikrát. Baví mě sledovat, kudy procházeli a kompletovat to se svými vzpomínkami. Je roztomilé, že Jesse sice nemá peníze na hotel, ale kromě cestování a posezení v klubu mají i na nejdražší kavárnu ve Vídni.                                                                                                                                                                                         Challenge Tour říjen 2015: 30 dní se světovou kinematografií (11.10.2015)