Oni žijí!

Podivné, ale za to fantastické sci-fi. Kdo očekával horor, dostal film s evidentním satirickým zaměřením. Skvělý, místy sice trošku nahlouplý, ale hodně zábavný snímek, který se snaží diváky za každou cenu pobavit. Vtipný odtažitý černoch v sladkém fialkovém tílku spolu s hezounem, který právě vypadl z reklamy na soutěž krásy, působí jako ústřední dvojka více než komicky. Stejně je na tom i zdůrazněný apel a kritika společnosti. Celkově tento námět byl zajímavý, film tak navodil atmosféru 80. let, ke kterým agitky o zrůdnosti konzumní společnosti prostě patří. Černobílé pohledy byly ozvláštněním filmu, hodily se k celkovému pojetí. I ty masky byly fakt třešnička na dortu. A pokud by někdo o tomto sci-fi pochyboval, už jen pro ty dokonale absurdní dialogy a tvrďácké hlášky se film rozhodně vyplatí zhlédnout. Nejlepší a absolutně dokonalá hláška je "I have come here to chew bubblegum and kick ass... and I'm all out of bubblegum." To charakterizuje v podstatě celý film. (31.03.2021)

Sympatická stopáž, zajímavý děj a jméno mistra Carpentera, jsou slušným lákadlem. Snímek se rozjíždí pomalu, ale když zhruba po půlhodině najde hlavní hrdina (on je nejslabším článkem filmu) krabici plnou zvláštních brýlí, je se na co dívat, až do konce závěrečných titulků. Je jen škoda toho obsazení. Kdyby hrál hlavní roli třeba Schwarzenegger (v roce 1988 na vrcholu sil), mohlo to být třeba takové sci-fi Komando. Arnie by postřílel všechny mimozemšťany a ani by nemusel rušit nějaký vysílací signál. Ale ne, teď vážně - i tento závěr měl něco do sebe a pěkně mě pobavil. Osmdesátky jako hrom. John Carpenter mě jako tradičně potěšil. On je ve světě filmu jednou z mála jistot. (08.02.2014)

"Přišel jsem si sem zažvejkat a nakopat vám prdel. A došla mi žvejkačka." Co tím chtěl básník Carpenter říci? Měla to být kritika zaslepené společnosti, která by měla otevřít oči (v tomto případě nasadit sluneční brýle) a postavit se tomu, jak s ní média manipulují, nebo to mělo být akční béčko? Zřejmě od všeho něco, jenže ono se to navzájem hrozně tluče. Nejvíce je to vidět v momentě, kdy má Carpenter potřebu zastavit příběh na dobrých pět minut a nechat dva wrestlery bezdůvodně se navzájem mlátit a když si člověk uvědomí, že zřejmě právě kvůli této scéně byli zápasníci (jinak nic moc herci) do filmu obsazeni a zároveň si uvědomí, jak je zbytečná, hloupá, špatně natočená a ještě mnohem hůře ozvučená, tak se vytrácejí i poslední dobré dojmy, které tento film mohl zanechat. A je to obrovská škoda. Protože dobrých filmů o lidstvu, se kterým je nevědomky manipulováno mimozemskou civilizací, je jako šafránu. A ještě více to mrzí v případě Jsou mezi námi, protože třeba scény s brýlemi mají velice působivou atmosféru. (11.07.2012)

Matrix analogového věku. Je to velmi jednoznačný, přímočarý snímek bez jakýchkoliv kudrlinek, ale dobře se na to kouká. Celý film má jedinou vadu. Roddy Pipera v hlavní roli. Větší poleno už jsem dlouho neviděl. Převeliká škoda, že zde místo něj neúčinkoval Kurt Rusell nebo třeba Arnold Schwarzenegger. Keanu Reeves také není žádný pan herec, ale k roli Nea v Matrixu to dokonale sedne. Jenže tady je to prostě jen nezvládnuté toporné herectví. Jinak se mi tento nenápadný film dost zamlouval. Je zajímavé, jakým způsobem pak zde klíčový motiv slunečních brýlí využili Wachowští v Matrixu. Všimli jste si, kdo je tam nosí? Pouze ti lidé, kteří vědí, že Matrix je konstrukt. A ještě jeden zajímavý detail je někdy na 25. minutě (odhadem) promluva jednoho hrdiny, který si stěžuje na to, jak lidé začínají před koncem století bláznit (a to byl teprve rok 1988!). Své o tom ví James Cameron a Kathryn Bigelow, kteří svůj film Strange Days z roku 1995 z téhož důvodu (lidé skutečně začínali bláznit) zasadili do posledního dne roku 1999. (13.06.2010)

Také ľubovoľné pokračovanie filmov ako 451° Fahrenheita, THX 1138, 1984, či Brazil s typickou atmosférou 80. rokov, kde dnes už skôr komické hrdinské postavy s dosť komickým jednaním zachraňujú svet pred akousi zmesou mimozemšťanov, ktorí nás využívajú a dávajú nám ilúzie, aby sme na nich neprišli. Je tu veľká spojitosť s korporáciami a kritikou komercie a kapitalizmu a preto ma to zaujalo, najmä motívmi, ktoré to použilo, lebo je v nich aj istá metafora, no celkovo je to dosť nevyužité ohľadom potenciálu, ktorý to malo a je to iba obyčajný film, ktorý rozhodne neohromil. (06.07.2013)