Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Napoleon Bonaparte, kdysi nejslavnější, nejmocnější muž světa, zemřel 5. května roku 1821 na ostrově sv. Heleny. Tak nám to alespoň tvrdí historické knihy. Ale je to skutečně pravda? Vždyť i ve vyhnanství byl stále obklopen hloučkem svých věrných, vždyť i po všech těch prohraných bitvách bylo jistě ve Francii ještě mnoho těch, kteří by se znovu nadšeně chopili pro svého milovaného císaře zbraně. Stačilo by jen vymyslet a uskutečnit plán, dokonalý plán Bonapartova útěku z ostře střeženého ostrova, a umožnit mu návrat do Paříže. K tomu by ovšem bylo nutno najít jeho dvojníka, který by byl schopen přesvědčit anglickou stráž, že ta "největší zrůda světa" je stále bezpečně internována na nepřístupném kusu země uprostřed oceánu. Dvojníka, jakým je například Eugene Lenormand, nejubožejší z ubohých, obyčejný námořník, pro nějž bude jistě ctí prokázat svému císaři tuto službu. Jenomže žádný plán nemůže být tak dokonalý, aby jej nedokázala ohrozit nějaká nepředvídaná okolnost. Třeba to, že za melasu se platí víc v Antverpách než v Brestu. Nebo to, že chlápkovi, který strávil celý život drhnutím paluby Napoleonových lodí se může měkká postel a skvělá krmě zalíbit natolik, že se jí nebude chtít vzdát. Jemnou, satiricko-romantickou komedii Císařovy nové šaty natočil režisér Taylor podle románu Simona Leyese Smrt Napoleona, a na jejím vyznění má jistě nemalý podíl herecký koncert Iana Holma v hlavní dvojroli. Pro Holma to bylo již třetí setkání s Napoleonem za jeho hereckou kariéru. V roce 1981 si jej zahrál v komedii Terryho Gilliama Time Bandits, o sedm let dříve jej představoval v televizním seriálu Napoleon a láska. V Císařových nových šatech, v níž musí Napoleon vybojovat svou poslední bitvu a rozhodnout se mezi slávou a láskou, dodal své postavě autokrata, objevujícího na stará kolena půvab a radosti obyčejného života, jistou melancholii i hluboký lidský rozměr. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (13)

dalia 

všechny recenze uživatele

Tento film mne docela příjemně překvapil. Není to vyloženě komedie, spíše alternativní historie s několika úsměvnými scénami, troškou romantiky a pěknou výpravou. Taková pohodová oddychovka, bez trapností, dobře se na to dívá. Scény ze Svaté Heleny trošku kazí dobrý dojem, protože vyobrazení Longwoodu je tu bohužel dost absurdní (velké sály s rozměrnými plátny???), ale i s touto výhradou je to příjemný film. Ian Holm jako Napoleon v pozdějších letech tu působí věrohodněji než když ho hrál zamlada v seriálu "Napoleon and Love". ()

hans500 

všechny recenze uživatele

Potenciál nebyl využit naplno, ale i tak je to dobré, i když ne příliš vtipné, přesto zajímavé. Ian Holm v roli Napoleona ja ovšem bezchybný (není divu, Napoleona si již dříve zahrál a to dokonce dvakrát: nejprve v seriálu "Napoleon and Love" z roku 1974 a poté ve filmu Terryho Gilliama "Zloději času / Bandité času" z roku 1981). ()

Reklama

gudaulin 

všechny recenze uživatele

Císařovy nové šaty se řadí k těm filmům, které se dají bez obav jednou zkouknout a jejich podoba diváka neurazí, nicméně po jeho zhlédnutí si řeknou, škoda, mohlo to být mnohem lepší. Ten promarněný potenciál je cítit hned po úvodní expozici, kde v rozporu s tradovanou představou zatvrzelých historiků, že císař Napoleon zemřel na ostrově sv. Heleny, sledujeme únik uvězněného monarchy a jeho záměnu za dvojníka. Tenhle nápad mohl vést k rozehrání celé palety scénáristických hříček, mohlo jít o fantasy s námětem alternativní historie - Napoleon konec konců uvažoval, že by emigroval do latinské Ameriky a postavil se do čela probíhající revoluce proti španělským kolonizátorům, mohlo jít o skvělou komedii ve stylu Manželé z roku 2, mohlo jít o obdobu našeho Prince a chuďase, kdy by Napoleon mohl dostat lekci a poznat odvrácenou tvář impéria budovaného na kostech statisíců vojáků, a mohlo jít v neposlední řadě o nádherný milostný příběh stárnoucího muže, který už nedoufal, že ještě pozná lásku nezatíženou mocenským postavením a intrikami. Jenže scénárista patří ve svém řemesle k beznadějnému průměru a totéž bude platit nejspíš i o osobě režiséra. Nakonec tedy vznikla lehce úsměvná romance, která se z hlavy vykouří za pár hodin, a jediné, čím se může chlubit, je herecké obsazení v čele s Ianem Holmem a především soundtrack, který jako by do filmu zabloudil omylem z nějakého špičkového historického velkofilmu. Vlastně abych nebyl tak přísný, dvě scény přece jen stojí za zapamatování. První, kde Napoleon ožije ve vzpomínkách na zašlou válečnickou slávu a začne organizovat zaměstnance zelinářské firmy jako by připravoval šiky k dobytí významného města a ne zvyšování obratu. A podruhé, když trvá na své identitě a je odvedený do ústavu pro chorobomyslné, kde se setká s desítkami dalších Napoleonů. To je jediná scéna ve filmu, která má skutečnou atmosféru. Celkový dojem: 55 %. ()

Srokis 

všechny recenze uživatele

Sledoval jsem to sice jen jedním okem, ale hned na úvod mě praštila přes uši hudba. Typická Rachel Portman a opět nádherný hudební motiv, který se táhne celým filmem. Hlavně u melounů a při titulcích jsem chrochtal blahem. Ještě doplním, že jako komedie mi to moc nepřišlo a "veselou" atmosféru tam vytvářela právě ta zmiňovaná hudba. ()

Galerie (7)

Zajímavosti (1)

  • Když si Napoleon (Ian Holm) prohlíží Notre Dame, je možné vidět v levé části obrazovky budovy typické pro pařížské bulváry. Ty byly ale stavěny až na konci 19. století. (Chegi)

Reklama

Reklama