Režie:
John CarpenterScénář:
Bill LancasterKamera:
Dean CundeyHudba:
Ennio MorriconeHrají:
Kurt Russell, Wilford Brimley, T.K. Carter, David Clennon, Keith David, Richard Dysart, Charles Hallahan, Peter Maloney, Richard Masur, Thomas G. Waites (více)VOD (3)
Obsahy(1)
Slavný hororový snímek a podle mnohých žánrový milník vypráví o skupině vědců z výzkumné stanice na Antarktidě, čelící mimozemské hrozbě. Když skupina vědců z výzkumné stanice na Antarktidě přihlíží tomu, jak se jejich norští kolegové snaží zastřelit psa, netuší, co se za celou akcí skrývá. Brzy však zjistí, že zvíře je přenašečem mimozemského organismu, který dokáže ovládnout a napodobit rozličné živé formy. Atmosféra mezi výzkumníky houstne. Kteří z nich se stali hostiteli? A dá se v takové situaci vůbec někomu věřit? Ačkoli dobové ohlasy filmu kultovního režiséra Johna Carpentera vytýkaly, že je pomalý, ponurý či depresivní, své velkolepé renomé si Věc budovala během let, a to také díky uvedení na videokazetách. Dnes je pak dokonce považována za jeden z nejlepších hororů všech dob. Svůj podíl na tom má jistě přesvědčivé vyobrazení zvolna sílící nedůvěry, houstnoucí napětí i krvavé surové scény ukazující, jak invazivní organismus se svými hostiteli nakládá. (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (1 543)
Podle mého jde o nejlepší práci Johna Carpentera, který dokázal z béčkového námětu vydupat maximum a díky vynikající, nápadité režii vytvořil dosud přetrvávající kult v oblasti hororového žánru. Film vznikl podle povídky Johna W. Campbella "Kdo je tam?" (Who Goes There?) z klasické zlaté éry americké science fiction a třebaže se traduje, že film bývá obvykle slabší než literární předloha, Carpenter Campbella knockoutoval. Jde mimochodem o remake, protože už v roce 1951 vznikla první filmová verze. Zatímco v povídce má tvor podobu klasického netvora z vesmíru, Carpenter dlouho pracuje s náznaky a řešení vědeckého problému kombinuje s vytvářením paranoidní atmosféry nedůvěry a hrůzy, kdy nikdo neví, zda ten, kdo stojí před ním, je opravdu tím, za koho se vydává. Výborná kamera i hudba, na svoji dobu velmi slušné trikové záběry, ale především scénář, který zachovává napětí až do poslední sekundy. Mrazivým, depresivním a zcela bezútěšným závěrem celý film graduje. Velice vděčná role pro Kurta Russella. Jinak je pozoruhodné, že ve své době film přijala chladně nejen kritika, ale i divácká obec a snímek se jen pomalu propracovával do povědomí filmových fanoušků, než se stal klasikou. Carpenter dokázal s minimem prostředků vytvořit emotivnější dílo než se to povedlo Scottovi s obrovským rozpočtem a podporou vlivného filmového studia v případě Vetřelce. Celkový dojem: 95 %. ()
Aj napriek pokročilému veku tohto úchvatného horroru, keďže som ho videl v roku '06, som ho musel zaradiť medzi desivé špičky. Úžasná atmoška, veľmi vydarené kulisy, mierne stále ešte podarené efekty a o scenári ani nehovorím. Tvorcovia úplne vylúčili naivitu horrorových scén a všetko má teda ten správny spád. 90%. ()
Možno som precitlivelý na genetické premeny ľudí vo filmoch, no keď som The Thing videl prvý krát, ako ôsmak na základke, nemohol som celú noc zaspať a potil som sa ako s horúčkou. Bol to príšerný zážitok. Zaprisahal som sa, že už nikdy nesiahnem po horore. Aj kvôli tomuto intenzívnemu zážitku sa stal žáner neskôr mojím najobľúbenejším. The Thing disponuje unikátnou atmosférou izolácie a beznádeje, ktorú dokonale podporuje Morriconeho ponurá hudba, nadčasovými špeciálnymi efektami a úžasne temným, pesimistickým záverom. Je to precízne vygradovaný horor, ktorý vám postupne sťahuje smyčku okolo krku a ktorý je od prvej do poslednej sekundy takmer existenciálnou depkou, navyše prekladanou jednými z najdesivejších hororových výjavov ever. ()
Od úvodního titulku s názvem filmu, od prvního tónu Morriconeho hudby, který zazní do tmy, od první scény, je vám jasné, že vás čeká mimořádný zážitek. A od prvního zhlédnutí v pubertě má VĚC taky své pevné místo v mé hororové top trojce. Působivý efektový horor beroucí si to nejlepší z VETŘELCE a LUPIČů TĚL a spojující těžkou paranoidní a bezvýchodnou atmosféru, nesnesitelně umocňovanou hudbou, s přehlídkou prvotřídních masek a gore efektů a dvěma brutálními lekačkami (resuscitace, krevní zkouška), to celé ve velmi exotickém prostředí a završené jedním z nejlepších filmových konců. Jo a výborná práce se zatmívačkami. A ani nevadí totální plochost postav. ()
Dokud jsem neviděl Věc, Johnyho Carpentera jsem úspěšně nesnášel. Až tenhle skvělý horor s trochu béčkovou, ale velmi zajímavou zápletkou mě přesvědčil o Carpenterových specifických kvalitách. Konečně jsem přišel na chuť jeho ultralacinému režijnímu přístupu a navíc dostal i pěknou porci Morriconneho hudby. Když by si celý film udržel úchvatnost expozice s prchajícím psem, dal bych čistých pět. ()
Galerie (196)
Zajímavosti (108)
- Návštěvníci v kinech se k filmu chovali v souladu s prostředím, v němž se odehrává - byl přijat víceméně chladně. Jedním z faktorů byl film E.T. - Mimozemšťan (1982), který Carpenterův horor předešel o 2 týdny a zaznamenal velký ohlas i díky optimističtějšímu pohledu na téma mimozemské návštěvy.Věc se přehoupla do ziskové hladiny po vydání na VHS kazetách, což značně přispělo k její nálepce kultovního snímku. (Danny F.)
- Setkání MacReadyho (Kurt Russell) tváří v tvář s Blair-Věcí (Wilford Brimley) mělo být ztvárněno o něco děsivěji. Když Věc prorazí dřevěnou podlahu v jeskyni, měla napřed vykouknout z díry hlava Naulse (T. K. Carter) a s vyděšeným výrazem prosit MacReadyho o pomoc. Postupné zvedání podlahy odhalilo Naulsovo znetvořené tělo spojené s Věcí, následně roztržené obřím chapadlem. Věc se tak pokusila MacReadyho zmást. Trikovým specialistům se však tato scéna zdála obtížně realizovatelná a velice nákladná, proto se od ní upustilo. Nicméně existují storyboardy, na nichž je celá vyobrazena. (POciSEM)
- Režisér John Carpenter zprvu zamýšlel obsadit do role biologa Blaira Donalda Pleasence, s nímž spolupracoval ve Útěk z New Yorku (1981). Pleasence tu hrál uneseného prezidenta USA. (Kulmon)
Reklama