Věc

Coze tohle je mezi 200 nejlepsima filmama? Tak to sem asi videl jinej film. Je pravda, ze urcitou atmosferu to ma, ale ne moc hororovou. Ale ta vzajemna neduvera je odvedena docela dobre. Triky jsou skutecne na hovno, ale maj jednu vyhodu - jsou spravne krvavy. I kdyz je na nich strasne videt, ze to je kus gumy tak diky tem vnitrnostem, slizu a krvi pusobi docela solidne. Az na Kurta Russella, kterej predved celkem solidni vykon, mi prisly ostatni herci takovy nudny. Nic moc emoce jen tak znudene odrikavali text a mistama zacli jecet. Hudba taky atmosfere moc neprospela, Morricone tentokrat hodne zklamal, protoze to bubnovani a piskani je na nic. Ale na druhou stranu, i kdyz je to mistama docela lehce predvidatelny, tak jsem se celkem dobre bavil, za coz hlavne muze fakt, ze nebylo jasny kdo v sobe ma "vec", kdo prezije a jak to dopadne. Ale ze prezije Kurt jasny bylo. Uplnej zaver se mi ale moc nelibil, takze slabsi 4*. (20.06.2005)

Možno som precitlivelý na genetické premeny ľudí vo filmoch, no keď som The Thing videl prvý krát, ako ôsmak na základke, nemohol som celú noc zaspať a potil som sa ako s horúčkou. Bol to príšerný zážitok. Zaprisahal som sa, že už nikdy nesiahnem po horore. Aj kvôli tomuto intenzívnemu zážitku sa stal žáner neskôr mojím najobľúbenejším. The Thing disponuje unikátnou atmosférou izolácie a beznádeje, ktorú dokonale podporuje Morriconeho ponurá hudba, nadčasovými špeciálnymi efektami a úžasne temným, pesimistickým záverom. Je to precízne vygradovaný horor, ktorý vám postupne sťahuje smyčku okolo krku a ktorý je od prvej do poslednej sekundy takmer existenciálnou depkou, navyše prekladanou jednými z najdesivejších hororových výjavov ever. (04.06.2002)

Představte si, že někdo koho dlouho znáte, možná váš nejlepší přítel, je vražedný mutant, který se do těla vašeho přítele zadaptoval tak dokonale, že ho poznáte až ve chvíli, kdy vás zabíjí. Představte si, že víte jen to, že tato věc, o které nevíte skoro nic jiného se vydává za jednoho z vašich přátel a vy jste odříznuti od civilizace v mrazivé pustině Antarktidy... dokážete si tuhle nezáviděníhodnou situaci, ve které nedůvěra a podezíravost mezi přáteli hrají první housle, představit? Pokud ne a máte zájem mrknout na způsob, jak si tento hororový psychický teror představil a uskutečnil John Carpenter, podívejte se na Věc. Kromě silného námětu disponuje výbornou kamerou, Morriconeho hudbou, ve které je každý zvuk synonymem tajuplné hrozby, na horor adekvátně silnými hereckými výkony, založených na scénářem přesvědčivě vykreslených charakterů a v neposlední řadě kultovními triky, které sice ztratili něco na šokujícím efektu, ale přesto dokonale vystihli potřebně zrůdnou podobu Věci. Výborná gradace, silný zážitek. 80% (25.10.2006)

Scénář: Bill Lancaster .. Na Věci jsem neviděl nic evidentně zajímavého. A nebude to ani tak tím, že žánr horor je pro mne absolutně okrajová záležitost.. Snímek mne držel v pozornosti asi třetinu délky. Hlavně díky slušné, mrazivé atmosféře a psycho hudebnímu(?) doprovodu od mistra Morriconeho. Pak už ovšem snímek neměl čím překvapit, šlo jen o fádní sci-fi souboj s tajemnou příšerou, která hrůzu nebudí. Herecké výkony nijak neoslňují, mutující příšera z vesmíru je směšná a konečné vyústění pěkně vlažné. (26.04.2006)

Od úvodního titulku s názvem filmu, od prvního tónu Morriconeho hudby, který zazní do tmy, od první scény, je vám jasné, že vás čeká mimořádný zážitek. A od prvního zhlédnutí v pubertě má VĚC taky své pevné místo v mé hororové top trojce. Působivý efektový horor beroucí si to nejlepší z VETŘELCE a LUPIČů TĚL a spojující těžkou paranoidní a bezvýchodnou atmosféru, nesnesitelně umocňovanou hudbou, s přehlídkou prvotřídních masek a gore efektů a dvěma brutálními lekačkami (resuscitace, krevní zkouška), to celé ve velmi exotickém prostředí a završené jedním z nejlepších filmových konců. Jo a výborná práce se zatmívačkami. A ani nevadí totální plochost postav. (09.07.2005)