Věc

Děsivá přehlídka nechutných speciálních efektů s rozpadajícími se těly a mutujícími v odporné slizké kreatury. Obvzláště lidská hlava s pavoučíma nohama je velmi cool. Mrazivá atmosféra bezvýchodnosti a izolovanosti vše pak znamenitě dokresluje. Lze jen poděkovat Carpenterovi za odvážné režisérké pojetí a distribuční společnosti za odvahu nasadit to ve své době do široké kinodistribuce. (07.07.2002)

Kultovní sci-fi klasika s tíživou a postupně houstnoucí atmosférou, která je ještě více umocňována mrazivým, zasněženým prostředím nekončících ledových ploch. Velké množství skutečně drsných, hrůzných a dechberoucích scén. Geniální hudba Ennia Morriconeho. Melodie, která ač se skládá jen z několika tónů, dokáže při neustálém opakování se, vzbudit ten správně zneklidňující pocit. Unikátní masky a ohromující triky, na nichž je krásně vidět poctivý "faktor lidské práce" a to, že si na nich dali maskérští génioví zatraceně záležet. Aby ne, když mezi sebou měli Roba Bottina:) Právě proto patří Věc, společně i s Mouchou mezi jedny z nejlepších "creature" sci-fi. Obdivuhodné a mimořádné triky a masky, které zanechají člověka znechuceného, stejně jako ohromeného. To se nejvíc cení, lidská práce. CGI je neosobní a v dnešní době už ani nikoho nedokáže nijak extra uchvátit, začíná to být standard. Ale, když je vidět, že si s tím někdo pohrál, že na tom tým nějakých maníků zavřených kdesi v nějaké hale bůhví, jak dlouho tvrdě makal, to je hodné obdivu a uznání. Legendární filmy, jako je i tento, nedokáže nikdy nikdo překonat. A právě proto se neustále, jako na běžícím pásu, vyrábějí remaky, že:) Jenže v těchto případech jde hlavně už jen o prachy. Naplnit si kapsy na obecenstvu, z nichž spousta nemá možná o jménech hororových režisérských "masters", jejichž snímky se v posledních letech tak hojně překopávají, ani tušení. Ale nejprve se z těchto kapes musí vylosovat jména dalších kultovních děl, která je třeba znovu předělat a převést do vyumělkovaného, digitálního či 3D hábitu. (17.02.2008)

Když začne Věc z jiného světa řádit mezi osazenstvem polární stanice, nasedá důvěra na vrtulník a letí domů. Není divu, když už u dveří nervózně přešlapuje slečna Paranoia.. I když jeho styl nemám příliš v lásce, musím uznat, že se tentokrát Mistr Tesař neutnul a nabídl v první části své The Apocalypse Trilogy (dále Prince of Darkness a In the Mouth of Madness) mrazem zahuštěný atmosférický horor, který se některými scénami umí vrýt do paměti (přeměna a následný žeh Benningse, krevní testy doktora Krakonoše MacReadyho s plamenometem) a svou legendárnost nadále úspěšně živí různými dohady (kdo koho a jak nakazil, otevřený konec). V podstatě si za to ti hoši mohli sami, neboť jako správní Američané nejdříve střílejí a až potom se ptají, ale díval by se někdo na pětiminutový dokument od Carpentera o životě křížence huskyho a vlka na Jižním pólu..? (06.01.2010)

Dobrá atmosféra, moc dobré masky. Ale měl jsem maličko pocit, že kdyby se ubralo na popcornovosti a trochu přibylo hororové atmosféry, bylo by to mnohem děsivější a lepší. Nevýrazní herci tomu moc nepomáhají. Za ony skvělé masky a mechanické příšerky musím, i když trochu neprávem, přidat čtvrtou hvězdu. Dneska už něco takového vzniknout nemůže. (06.04.2010)

Horory s krkajícíma mimozemšťanama, ze kterejch tečou sračky a sliz, mě nikdy moc nebraly. Všude tady čtu o skvělý atmosféře. Ta sice ve filmu byla, ale asi tak jenom úvodních 30 minut, kdy jsem netušil, co se bude odehrávat dál. Pak už to bylo jenom obyčejný hororový béčko z 80. let. Čim hnusněji bude mimozemšťan vypadat, čim víc bude mít chapadýlek, čim víc z něj bude kapat sliz a čim víc bude z lidí stříkat krev, tim lepší horor. Tohle je spíš nechutný, než děsivý. Vzhledem k tomu povyku okolo, jsem čekal trochu víc. P.S. Koukněte na tohle: http://www.youtube.com/watch?v=rT7AH4JyuNs To je docela pěkný. (18.11.2007)