Režie:
John CarpenterScénář:
Bill LancasterKamera:
Dean CundeyHudba:
Ennio MorriconeHrají:
Kurt Russell, Wilford Brimley, T.K. Carter, David Clennon, Keith David, Richard Dysart, Charles Hallahan, Peter Maloney, Richard Masur, Thomas G. Waites (více)VOD (3)
Obsahy(1)
Slavný hororový snímek a podle mnohých žánrový milník vypráví o skupině vědců z výzkumné stanice na Antarktidě, čelící mimozemské hrozbě. Když skupina vědců z výzkumné stanice na Antarktidě přihlíží tomu, jak se jejich norští kolegové snaží zastřelit psa, netuší, co se za celou akcí skrývá. Brzy však zjistí, že zvíře je přenašečem mimozemského organismu, který dokáže ovládnout a napodobit rozličné živé formy. Atmosféra mezi výzkumníky houstne. Kteří z nich se stali hostiteli? A dá se v takové situaci vůbec někomu věřit? Ačkoli dobové ohlasy filmu kultovního režiséra Johna Carpentera vytýkaly, že je pomalý, ponurý či depresivní, své velkolepé renomé si Věc budovala během let, a to také díky uvedení na videokazetách. Dnes je pak dokonce považována za jeden z nejlepších hororů všech dob. Svůj podíl na tom má jistě přesvědčivé vyobrazení zvolna sílící nedůvěry, houstnoucí napětí i krvavé surové scény ukazující, jak invazivní organismus se svými hostiteli nakládá. (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (1 543)
„Ako to prežijeme?“ – „Možno by sme nemali.“ Hladký, bezproblémový režisérsky prechod z dievčenského babysitterského slasheru k ponurému chlapskému sci-fi hororu. Kurt Russell tu tomu absolútne šéfuje, ale aj ostatní sú super, je tam plno zaujímavých ksichtov. Vec mi ako malému utiekla, takže na ňu nemôžem nostalgicky spomínať, ale o to je hodnotenie 5* chladnokrvnejšie. Tvrdý, drsný, mrazivý (nielen výpravou) krvák s ešte i na dnešnú dobu šokujúco nechutnými maskami a trikmi. Občas panuje hokej v postavách: raz za čas niektorá na dlhší čas divne vypadne z deja a keď sa vráti, čudujete sa, že ešte žije. A trocha divne pôsobí, že nepreskúmajú vrak lode (asi nezostal rozpočet). Ale inak neviem, čo by som tomu vytkol, v rámci sci-fi hororu je to pomerne dokonalé, aj keď možno menej učesané, ako Scottov Votrelec. Výprava „chatrnej“ stanice odolávajúcej neľudským teplotným (a iným) podmienkam je výborná, rovnako tak desivá atmosféra zimy a paranoje. Človek rozmýšľa, ako sa niečo tak strašné môže preboha skončiť. Záver, ktorý Carpenter zvolil, je napokon asi tým najrozumnejším (natočil ešte minimálne dva alternatívne konce, ale tie sa mi nepáčili, naopak tento je tak akurát). Dokonca ma to bavilo ešte viac, ako (inak kvalitná) literárna predloha Johna W. Campbella, ktorá v ČR vyšla dva razy ako poviedka v zbierkach a v roku 2021 ako novela resp. kratší román pod názvom Ledové peklo (správne, dlhé desaťročia existovala „len“ poviedka a nikto nevedel, že v temných archívoch Harvardskej univerzity sa ukrýva rozšírená verzia). Rozdiely medzi filmom a predlohou nie sú nejaké závratné, pointa boj polárnikov v uzavretom priestore s agresívnou formou mimozemského života zostala. Niečo je inak (v predlohe sa v základni nachádzalo 39 chlapov, 70 psov a dokonca štyri kravy, tu je chlapov cca 15, psov menej a dobytok žiadny), ale neoznačil by som to za brutálne zmeny. V predlohe je McReady meteorológ. Vo filme sa nepíše McReady, ale MacReady (!) a je to pilot. ()
majstrštyk!! až mi srdce zaplesalo.. atmosféra by se dala nakrájet i tupym nožem.. z nejistoty kdo je kdo se mi ježily chloupky v zátylku.. kurevská zima, led a sníh.. těžko si touhle dobou představit děsivější scénář.. a pak ta gradace do pochopitelného finále.. výtečný.. a já se jdu podívat ještě jednou.. a pak bych si za trest měla dát něco se seagalem, že jsem takovou lahůdečku tolik let ignorovala.. no.. snad by stačilo pár facek..:) ()
Když začne Věc z jiného světa řádit mezi osazenstvem polární stanice, nasedá důvěra na vrtulník a letí domů. Není divu, když už u dveří nervózně přešlapuje slečna Paranoia.. I když jeho styl nemám příliš v lásce, musím uznat, že se tentokrát Mistr Tesař neutnul a nabídl v první části své The Apocalypse Trilogy (dále Prince of Darkness a In the Mouth of Madness) mrazem zahuštěný atmosférický horor, který se některými scénami umí vrýt do paměti (přeměna a následný žeh Benningse, krevní testy doktora Krakonoše MacReadyho s plamenometem) a svou legendárnost nadále úspěšně živí různými dohady (kdo koho a jak nakazil, otevřený konec). V podstatě si za to ti hoši mohli sami, neboť jako správní Američané nejdříve střílejí a až potom se ptají, ale díval by se někdo na pětiminutový dokument od Carpentera o životě křížence huskyho a vlka na Jižním pólu..? ()
Scénář: Bill Lancaster .. Na Věci jsem neviděl nic evidentně zajímavého. A nebude to ani tak tím, že žánr horor je pro mne absolutně okrajová záležitost.. Snímek mne držel v pozornosti asi třetinu délky. Hlavně díky slušné, mrazivé atmosféře a psycho hudebnímu(?) doprovodu od mistra Morriconeho. Pak už ovšem snímek neměl čím překvapit, šlo jen o fádní sci-fi souboj s tajemnou příšerou, která hrůzu nebudí. Herecké výkony nijak neoslňují, mutující příšera z vesmíru je směšná a konečné vyústění pěkně vlažné. ()
Děsivá přehlídka nechutných speciálních efektů s rozpadajícími se těly a mutujícími v odporné slizké kreatury. Obvzláště lidská hlava s pavoučíma nohama je velmi cool. Mrazivá atmosféra bezvýchodnosti a izolovanosti vše pak znamenitě dokresluje. Lze jen poděkovat Carpenterovi za odvážné režisérké pojetí a distribuční společnosti za odvahu nasadit to ve své době do široké kinodistribuce. ()
Galerie (196)
Zajímavosti (108)
- Hláška „Chariots of the Gods, man.“, ktorú povie Palmer (David Clennon) Childsovi (Keith David) po nájdení mimozemskej lode, naráža na knihu Ericha Von Dänikena „Chariots of the Gods“ (1968), ktorá vyšla aj u nás pod názvom „Spomienky na budúcnosť“. (Lukoh)
- Natáčelo se od 8. ledna do 2. února 1982 v Kalifornii, Kanadě a na Aljašce. (Varan)
- Vo filme sa neobjaví žiadna žena. Za jediný ženský element môžeme považovať hlas počítačového šachu, ktorý patrí herečke Adrienne Barbeau, bývalej manželke režiséra filmu Johna Carpentera. (LaciLC)
Reklama