Věc

Od úvodního titulku s názvem filmu, od prvního tónu Morriconeho hudby, který zazní do tmy, od první scény, je vám jasné, že vás čeká mimořádný zážitek. A od prvního zhlédnutí v pubertě má VĚC taky své pevné místo v mé hororové top trojce. Působivý efektový horor beroucí si to nejlepší z VETŘELCE a LUPIČů TĚL a spojující těžkou paranoidní a bezvýchodnou atmosféru, nesnesitelně umocňovanou hudbou, s přehlídkou prvotřídních masek a gore efektů a dvěma brutálními lekačkami (resuscitace, krevní zkouška), to celé ve velmi exotickém prostředí a završené jedním z nejlepších filmových konců. Jo a výborná práce se zatmívačkami. A ani nevadí totální plochost postav. (09.07.2005)

They´re not who they are... Díky hutné atmosféře a skvělé psychologické stránce to má nakročeno k naprosté dokonalosti. Bohužel však Carpenter vyrukuje s "potvůrkama" příliš brzo. Mám raději pouze tušené a neviděné zlo, obzvláště když jím jsou hrůzu nenahánějící patvárky. Scény, které se obejdou bez nich a stojí čistě na atmosféře a hercích (či psech) jsou za plný počet. Kdyby to vydrželo delší dobu bez těch DNA potratů, tak... No, kdyby jsou jen kdyby (kdyby však někoho přeci jen zajímalo jak úžasné to bývalo mohlo být, tak ho odkážu na epizodu Ice z první série Akt X, která vzdává hold právě Věci). Ovšem stejně bych jednou rád viděl prequel zobrazující události na norské základně. So, just watch this movie, it´s the right Thing to do... (09.04.2005)

Dokud jsem neviděl Věc, Johnyho Carpentera jsem úspěšně nesnášel. Až tenhle skvělý horor s trochu béčkovou, ale velmi zajímavou zápletkou mě přesvědčil o Carpenterových specifických kvalitách. Konečně jsem přišel na chuť jeho ultralacinému režijnímu přístupu a navíc dostal i pěknou porci Morriconneho hudby. Když by si celý film udržel úchvatnost expozice s prchajícím psem, dal bych čistých pět. (14.02.2003)

S původní Věcí je to naprosto nesrovnatelný. Tohle vlastně ani není remake, protože všecko je jiný, kromě podobnýho námětu. S přehlídnutím několika drobností jako je rozdílný závěr, by se dalo původní dílo považovat za první díl tohoto, jak to ti Švédi (totiž Norové) objevili a dostali ven a co se kolem toho dělo (a myslím, že i Carpenter to tak mohl zamýšlet). Tohle je syrovej zábavnej horor s tak hutnou klaustrofobní atmosférou, že mnohé menší dítě ji nemusí rozdýchat. Já to viděl poprvé asi v osmi a nemohl jsem spát. Hlavně kvůli té neustále se měnící potvoře, kterou jsem čekal v každém keři a každéým ratlíkovi kolem. Původní film je jen zábavná okecávačka s takovým počtem hlavních hrdinů, že si ani nestačíte uvědomit, kdo je kdo a co je vůbec zač a už je konec. A navíc toto je mnohem zábavnější. (01.12.2005)

Stejně jako Marigold nemám horrory zrovna moc v lásce, ale tento je opravdu fantastický. Efekty jsou naprosto skvělé a spolu se začínající hereckou hvězdou Kurtem Russelem je tento film velmi zajímavou, večer popřípadně noc zpestřující zábavou. Já doufám jen v jednu věc, že nevznikne remake jak je poslední dobou u Carpentara zvykem jak u i když slušného remaku Přepadení 13. okrsku nebo naprosto zkopané Mlze. Děj podle mě na horror obvyklý přesto do Antarktidy příjemně zapadající. Až mi chvilkama bylo nevolno například u mutace toho chudáka pejska. Mimo to je vidět, že se Carpenter inspiroval Vetřelcem. Mimojíné začínající scéna, kde Norové ve své helikoptéře honí huskyho po zmrzlé ploše Antarkidy se stala největší otevírající sekvencí ve filmové historii. (30.08.2006)