Reklama

Reklama

VOD (1)

V Rusku se píše rok 1904 a car Mikuláš II. slaví narození jediného syna. Zároveň vede válku s Japonskem kvůli jejich nepřátelskému tažení Ruskem. Ruská velmoc je na pokraji zkázy. Carevna Alexandra, původem z Německa, matka princezen Anastasie, Marie, Tatiany a Olgy, se obrací na charismatického mnicha Rasputina, aby uzdravil jejího jediného nemocného syna. Mikuláš II. je přesvědčen o jemu Bohem daném právu vládnout, přesto se nestará o potřeby svého lidu a nedaří se mu zastavit hrozbu světové války. Po bizarní smrti Rasputina, který měl nad Alexandrou až děsivou moc, Mikuláš II. pod nátlakem ruského parlamentu v březnu 1917 abdikuje. V mocenském vakuu se Kerensky s Leninem snaží každý prosadit svou. Královská rodina je nakonec uvězněna Sověty a popravena. (Cinemax)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (42)

Han22 

všechny recenze uživatele

Spíše fascinující kus historie, než opravdu výborný film. Tři hodiny na historický velkofilm bez jediné pořádné akční/válečné scény je zkrátka moc. Chtělo to někoho jako David Lean a lepší ústřední dvojici herců. Alexandra byla místy dost hloupá, nechávala se ovlivnit a zároveň ovlivňovala Mikuláše. Ten je stvárněný jako klasický panovník ze staré školy - on ví co je pro lid nejlepší, názory lidu ho nezajímají a jeho bídu nevidí, nenechá si mluvit ani do válčení, zkrátka naprosto odtržený od reality. Díky tomu dvojice nevzbuzuje moc sympatií (to až ke konci během jejich věznění) a je to místy dost nuda. Ovšem jako trošku akademická historická lekce je to parádní ukázka událostí, které ovlivnili zbytek světa na skoro celé další století. I když se film zaměřuje hlavně na ústřední dvojici, nechybí tu nic - rusko-japonská válka, masakr pokojně demonstrujících, rozpouštění parlamentu, bída lidu, první světová válka, démonický manipulátor Rasputin, demokratický revolucionář Kerenský i Lenin se svou bandou bolševiků a VŘSR. Film si nic nepřikrášluje, nevymýšlí ani nikomu nestraní a poslední cca hodinka s čím dál horším vězněním to začne fungovat i z lidského hlediska, konec byl děsivý. 4* a věřím, že takhle pravdivě a nestranně by to dneska už nikdo nenatočil. ()

gudaulin 

všechny recenze uživatele

Mikulář a Alexandra tak trochu připomíná jízdu transsibiřskou magistrálou. Dlouhé putování napříč pustou krajinou a pak krátká zastávka a zase dlouhá štreka. Stopáž je zkrátka úmorná a přitom má člověk neustále pocit, že mu spoustu podstatných událostí a jevů uniká. Je to nevyhnutelně zploštělé, protože zachytit posledních 14 let existence carského Ruska se všemi jeho důležitými peripetiemi a postavami je zkrátka v jednom filmu nemožné. Tohle chtělo tak osmi až desetidílný seriál, konec konců snímek dnešní populární žánr docusoap připomíná. Asi nejvíc diváka zaujme výprava, na které se věru nešetřilo. Je to prostě velkoryse pojatý velkofilm, který sice fanoušek historie bude oprávněně kritizovat za zkratkovitost a neschopnost vystihnout skutečně podstatné procesy, které vedly ke zkáze režimu. Na druhou stranu, narozdíl od spousty tzv. historických filmů, které interpretují historii opravdu velmi volně, se v tom podstatném Mikuláš a Alexandra historických faktů drží. Celkový dojem: 60 %. ()

Reklama

Anderton 

všechny recenze uživatele

Trojhodinová hodina dejepisu. Ale nie ako trojhodinová nudná prednáška v aule, skôr niečo v hesle škola hrou. V Rusku to bolo a stále je rovnako. Najskôr vojna s Japonskom o Kóreu, potom prvá svetová vojna a nakoniec vojna občianska. To iba v rámci tohto filmu. Scenár si nerobí ilúzie z Rasputina, ale snaží sa vzbudiť v rámci možností v divákovi sympatie k Mikulášovi, i keď by si ich toľko nezaslúžil. Sedem miliónov mŕtvych a sem tam nejaký masaker, o ktorom možno vedel, možno nevedel, dávalo podnet k túžbe po zmene. Ale ako to už býva, stále sa presúvalo iba z blata do kaluže. Až dodnes a zrejme na veky vekov. Film má spád, je príťažlivý, je potom škoda, že v poslednej fáze po odchode na Sibír sa začne trochu vliecť. Finále poznáme všetci a i keď nám nemusí byť ľúto bývalého cára, tých ostatných áno. Je mi spätne ľúto, že som nezaregistroval Jeremyho Bretta. ()

Una111 

všechny recenze uživatele

Tak mi ten film připadal bez chuti a bez zápachu, chyběla mu atmosféra, pevnější sevřenost, chyběla mu šťáva... Ačkoliv byl dlouhý dost a dost, nebylo místo pro hlubší psychologii celé carské rodiny, princezny byly pouhými loutkami, vztahy v rodině se omezily jen na trojúhelník car - carevna - carevič. Také žádná zmínka o historicky prokázané vzájemné lásce a opravdové zbožnosti, která v rodině vládla. Celkově: zklamané očekávání! - - - Ale tak to bývá, když se pokouší o film z ruského prostředí neruský režisér. Zdá se, že pan režisér si ukousl příliš velké sousto. ()

NinonL 

všechny recenze uživatele

Doktoru Živagovi se film samozřejmě nevyrovná, ale není špatný. Soustředí se na osudy slabého cara Mikuláše II. a jeho Rusy nenáviděné německé manželky Alexandry. Car dělá spoustu chyb, hlavně vede mnoho válek, v nichž umírají Rusové. Ignoruje rady dobrých rádců, aby dělal něco pro lid a přestal zbytečně utrácet lidské životy. Carevna se od doby narození syna Alexeje stará hlavně o něho, protože je nemocný. A věří každému, kdo jí slibuje jeho zdraví. Hlavně Rasputinovi. Události spějí k tragickému konci. ()

Galerie (14)

Zajímavosti (8)

  • Georgij Gapon (Julian Glover), pravoslavný kněz, který organizoval demonstraci před Zimním palácem, jenž se zvrhla v masakr známý jako „Krvavá neděle“, se po této tragédii vydal na útěk z Ruska. Spisovatel Maxim Gorkij mu poskytl nocleh i úkryt. Gaponovi se podařilo prchnout do Ženevy, kde se poznal s Leninem a dalšími emigranty. Nakonec se ale přesto vrátil do Ruska a snažil si u cara získat odpuštění a zároveň navázat styky s revolučními opozičními stranami. Tím se stal pro socialistické revolucionáře podezřelý jako údajný carův špión. Nakonec na tohoto kněze vyslali vraha a roku 1906 byl Gapon nalezen oběšený ve své chatce. (Nick321)
  • Marie Sofie Dánská (Irene Worth), matka Mikuláše II. (Michael Jayston), nebyla pozdějšímu masakru cara a jeho rodiny přítomna. Po pádu carské dynastie v roce 1917 stihla uprchnout na Krym a odtud do Velké Británie. Britská vláda jí ovšem odmítla udělit azyl, proto se vrátila do Dánska, odkud pocházela. Zámeček, který obývala, se stal politickým centrem „bílé“ ruské emigrace, tedy všech příslušníků a zastánců ruské monarchie. (Nick321)
  • Krvavá neděle, původně poklidná demonstrace, která se nechtěně zvrhla v masakr a která je ve filmu vyobrazená, nebyla jedinou tragédií během carské vlády. Když byl car Mikuláš II. (Michael Jayston) korunován na cara vší Rusi dne 25. 5. 1896, o čtyři dny později se měly konat oslavy na jeho počest na chodynském poli. Účastníkům byly přislíbeny skromné dárky a jelikož událost byla oznámena ústně, zafungoval princip tiché pošty a mezi lidmi se rozšířila fáma o štědřejší odměně, než byla slíbena ta původní. Z toho důvodu na pole dorazilo mnohonásobně víc lidí. Pořadatelé, kteří nebyli schopni ukočírovat dav poručili policii, aby zajistila pořádek a na akci vypukla davová panika. Na konci dne bylo 1 389 lidí ušlapáno k smrti a zhruba 1 300 zraněno. Básník Konstantin Balmont v roce 1905 napsal, že „kdo začne svou vládu Chodynkou, ten ji skončí výstupem na popraviště“. Toto proroctví se s mrazivou přesností naplnilo o 13 let později, v roce 1918. (Nick321)

Reklama

Reklama