Vítězný oblouk

„Je neuveriteľné, čo človek vydrží.“ Nie je to zlé. Ak človek nepozná knihu. Ak pozná, je to hrubo nepostačujúco. Zároveň je ale pravdepodobné, že ak poznáte knihu, páčila sa vám (osobne ju považujem za jeden z 50 najlepších románov, aké boli kedy napísané) a tým pádom filmovému spracovaniu mnohé odpustíte. 107-minútový film si logicky nemôže dovoliť taký príbehový prepych, ako 432-stranová kniha, takže všetko je zrýchlené, skratkovité. „Pekne“ to vidno na deportácii: Ravic a Joan sa romanticky prechádzajú po pláži, rozprávajú sa riziku deportácie a pomaly už v nasledujúcej scéne je Ravic „náhodou“ deportovaný, na čo nasleduje 15 sekúnd brodenia sa v daždi a 25 sekúnd spania v stodole a už je nazad v Paríži. Preč šiel mrazivý pokec s anjeličkárkou, zaujímavé momenty s chlapcom s amputovanou končatinou a celá postava Kate Hegstromeovej, čo ma zamrzelo asi najviac. Výrazne sa skrátili nemocničné pasáže a tým pádom Ravicove strety so zdravotnou sestrou, ktoré sú spočiatku až príliš vyhrotené (oproti knihe, kde šlo skôr o vnútorné, tiché pnutie) a následne postava úplne zmizne z deja (takže sa tým pádom neobjaví ani na konci, pričom ale v knižnom finále zohrala kľúčovú rolu). V skratke je poňatá i politika. Odkedy som videl film, tak vždy, keď znova čítam Remarqueov strhujúci román, má pre mňa Ravic tvár práve Anthonyho Hopkinsa. No hoci sa do úlohy typovo hodí dokonale, mám problém s tým, ako je rola napísaná. V literárnej predlohe šlo o cynika, ktorý žil pre prítomnosť, lebo minulosť bola temná a budúcnosť preňho (ako pre každého zo Stratenej generácie) nemala význam. Vo filme je to citlivý optimista (!) a vo finále sa správa ako zamilovaný puberťák (!!), čo ma skoro až urazilo. Ďalšou zmenou je postava Joan, ktorú spisovateľ výborne napísal ako neveľmi cnostnú „hérečku“, no vo filme z toho zostalo torzo a máme dočinenia s v podstate bežnou zamilovanou ženou. Tvorcovia si z románu skrátka vyzobali to najatraktívnejší (takže Haake v démonickom podaní Donalda Pleasenceho z Halloweenov sa objaví už v prvej päťminútovke, v knihe na scénu nastúpil až niekde v polovici). (12.10.2021)

„Zvláštne, že človek môže umrieť, keď miluje.“ Tento výrok vyslovene charakterizuje román o bezútešnej situácii, ktorú prináša život. Remarque bol majster pera a väčšina jeho románov popisuje svet, ktorý sám zažil. O to je tá celá myšlienka ľudskejšia a večne živá. O spracovaní Víťazného oblúka s fantastickým Hopkinsom som nikdy ani netušil. Ale keď som sa o ňom dozvedel, tušil som, že to nemohlo dopadnúť inak ako skvele. Film výborne zobrazuje, aký ťažký je život v ustavičnom utajení, v neprestajnom prenasledovaní, keď okolo vás dýcha smrť, aj smrť vašich blízkych, a v neposlednom rade aj život s vlastným svedomím zaťaženým zločinom. (20.05.2021)

ČESKOSLOVENSKÁ TELEVÍZNA PREMIÉRA: ČST 1 = 24.6.1988 - réžia slovenského znenia (ČST Bratislava) = JÁN ŠUDA (30.5.2009) (30.05.2009)

O filme si úprimne nemyslím, že príbeh potreboval milostný vzťah. V takom období napätia a smútku je láska vždy klišé a tento príbeh nie je dostatočne dobrý ani silný na to, aby sa povzniesol nad prirodzenú otrepanosť témy. 6/10 (14.11.2021)

Film stojí hlavne na Hopkinsovi a na môj v kus je v ňom až príliš tej romantiky, a to na úkor udalostí, ktoré sa vo Francúzsku vtedy diali. Atmosféra nie je dostatočne vystihnutá, peripetie, ktoré hl. hrdina zažíva, zasa dostatočne dramatické. Príbeh skôr iba tak voľne plynie. Prišlo mi dosť divné, keď hl. hrdina nemal žiadne doklady a každá hliadka ho mohla pripraviť o pobyt vo Francúzsku, tak on sa vyvážal autom (kde na neho zobral, keď žije z ruky do ruky a musí ešte platiť nájom v hoteli?) po hlavných cestách cez pol krajiny. Záver tiež taký nijaký. Ale film má na televíziu celkom slušné spracovanie a nejedná sa iba o konverzačnú drámu. (16.04.2024)

Ctím Hopkinse, miluju Remarquea a tenhle film je velkolepé spláchnutí obou. Kde jen tvůrci udělali chybu? Zapomněli si přečíst předlohu? Uspořádali během natáčené antrax party? Potkali oliheň beznaděje? Nestihli před první klapkou rituálně usmrtit kozu? Někde je tu zakopaný pes a ne a ne ho najít. (06.03.2017)

Na Remarqovi jsem vyrůstal, snímek je slušný, až průměrny chybí atmosféra románu... (13.05.2019)

Silný příběh o lásce, která probíhala v období před druhou světovou válkou v Paříži. Ravic ( Anthony Hopkins) žije ve Francii bez dokladů a ilegálně pracuje v nemocnici jako chirurg. Jednou v noci potká na mostě zhroucenou ženu, Joan ( Lesley-Anne Down), které zemřel přítel. Ravic ji podá pomocnou ruku a pozve jí do restaurace a poté ji nechá u sebe přespat. Oba se do sebe postupem času zamilují, ale mají mezi sebou velice zvláštní vztah. Ne moc známý, ale přesto úžasný a inspirující snímek. (09.12.2013)

Trochu tu asi prižmúrim oko, pretože na Remarquea mám slabosť (a to mi stačilo prečítať jedinú jeho knihu). Túto som nečítal, ale pri filme som mal veľa krát pocit, že sa pozerám len na nejaký slabý extrakt jedného veľkého diela, čo skôr vyzeralo ako poviedka. Lepšie to vo svojom komentári popisuje tron. Ale musím uznať, že nakoniec aj Anthony Hopkins spolu s touto peknou herečkou mi celkom spríjemnili deň. (23.10.2022)

Slušné zpracování, nicméně ve srovnání s klasickou verzí o hvězdičku horší. Bergmanová byla jenom jedna. (06.08.2013)

Při prvním zhlédnutí před léty se mi tento přepis mého nejoblíbenějšího Remarqueova románu velmi líbil, nicméně jakmile jsem měla příležitost srovnat jej s klasickou filmovou verzí z r. 1948, musela jsem své hodnocení snížit. Při vší úctě k A. Hopkinsovi, Boyerův Ravic je prostě o tři třídy výše - jistě i díky scénáři. Paradoxně se televizní snímek ve srovnání s původním filmem snažil - navzdory menším časovým možnostem - zachytit románový děj kompletněji. Přesto mám pocit, že právě tato snaha se mu trochu vymstila a podepsala se na určité "klipovitosti" a povrchnosti. I tak však určitě stojí za zhlédnutí. (13.12.2011)

Televizní film se sympatickým Hopkinsem. Nic moc. (17.11.2023)

"A toho Ravica dělá kdo, prosimvás?" - "Ravic jste vy, mistře!" Což o to, Anthony Hopkins ztvárňuje Ravica skutečně jako charismatického a mužného. Ale na to, že to má dvě hodiny, je to spíš rozvleklá romance než freska o životě emigrantů v předválečné Paříži. Představitelka Joan Madouové mi připadala poněkud mdlá a docela mi chyběla pro román poměrně zásadní postava Kate Hegstroemové (jako třeba i Ravicovo setkání s úředníkem, kterého operoval apod.) "Ne, ta se tam vůbec nevyskytuje, v té hře." - "A s kým jsem v té Šeherezádě?" - "S Kate Hegstroemovou!" (30.01.2021)

Remake starej verzie je presne taká letargická, ako jeho predchodca, ani farba mu nevdýchne život. Túto adaptáciu napísal Charles Israel. (11.10.2011)