Titus

Krásné, drsné a hodně invenční postmoderní pojetí první Shakespearovy tragedie. Paralela mezi Římany a italskými fašisty (chvílemi dokonce německými nacisty) je nesmírně působivá. Pokud přistoupíme na premisu některých literárních vědců, že Titus by se v rámci dnešních estetických kategorií dal charakterizovat jako alžbětínský splatter gore, pak je křiklavé dryáčnictví jistých scén (ať už lehce hororových nebo groteskních) zcela na místě. Mimochodem, tolik diskutované násilí je většinou velmi stylisované a má smysl. Anthony Hopkins opět soustředěný, přesně a uměřeně vyjadřující širokou škálu emocí od odcizení, přes vztek, zoufalství, rezignaci, až k šílenství. Barevné scenérie kontrastují s tragickým dějem, v němž není hrdinů ani zlosynů v pravém významu slova, leč pouze poražených. 5 hvězd (18.01.2010)

Konečne niekto dokázal dokonale modernizovať Shakespeara (po klipovom kýči Romeo a Júlia, nezáživnom Saxovom Othellovi som prvýkrát úplne spokojný). Úžasná videoklipová estetika tentokrát nie je prehnaná (vrcholy: Lavinia,finálna scéna), ale je doplnkom - dodáva Shakespearovi na životnosti a prvýkrát nepociťujem, že by ho to zabíjalo. Skvelým nápadom je aj hudobné podfarbenie, ktoré namiesto klasicky patetických počinov naberá na tempe a scény dokonale graduje. Pochybujem, že by na mňa práve tento Shakespearov kúsok zanechal taký dojem v klasickej adaptácii (no teda možno keby ho K.Branagh nakrútil). Okrem klipovosti sú silnou stránkou herci - málokedy sa mi stane, že nemám čo namietnuť voči kompletnému obsadeniu - nevedel som na koho skôr pozerať - či tradične skvelého Hopkinsa, ďalšie Cummingovo prehrávanie per excellence (v kladnom zmysle), nedoceneného Colma Feoreho, zápornú kreáciu Jessicy Lange či ďalšie bravúrne oživené postavičky Maura alebo posledného Andronica. Takto si predstavujem art modernu v plnej kráse, náročnosť neustupuje inovatívnosti, klip nezabíja poetiku, efektnosť nie je silená, patetickosť je uveriteľná a moja spokojnosť 100%-ná. P.s. Som zvedavý, čo po tomto so mnou spraví Othello Orsona Wellesa, na ktorého sa chystám. (27.07.2005)

Herecký koncert. Kromě těch dvou nejzvučnějších jmen i ta méně zvučná solidně zazářila. Shakespearovu verzi vůbec neznám, ani jsem nevěděl, že je to od něj. Verše ovšem tomuto dost napovídaly. Prolnutí současnosti s historií mi přišlo hodně nevhodné. Brutalita tolik opěvovaná naopak ne tak moc hrozná. Nepříjemné vidět onu dceru v tak zuboženém stavu, jasně... Jinak spousta řečí a přehrávání, jak jsme zvyklí u WS. Film jako takový mi přišel hodně slabý.... (29.08.2012)

Společně s Jindřichem V- je to pro mě nejlepší filmový zpracování Shakespeara. Spusta lidí sice namítá, že je to až moc naturalistický, ale já si myslim, že bez toho by to nebyl ten správnej Titus a aačkoliv jsem nepřítelem moderny v historickejch filmech, tak tady mi to vůbec nevadilo. Ze scény, kdy je Lavinie přikurtovaná ke stromu, z pahýlů rukou jí trčej větve a když promluví, vytryskne proud krve z vyříznutýho jazyka, mi dodneška běhá mráz po zádech. (20.03.2008)

Pořád se diskutuje, jestli má násílí a brutalita ve filmu vliv na psychiku a následné chování diváka. Shakespeare to příliš neřešil: sekal ruce, znásilňoval, mlel lidi do sekané a spoustu dalších lahůdek - vrazil do Tita. I když to bylo hnusný, nedalo se od toho odejít. Za všechny herecké výkony extra pochvala krásně odpornému J.Rhys-Meyersovi. (12.06.2004)