Vesnice

Strhující slečna Howardová v roli slepé Ivy. Napětí, kamera, smyčce, barvy, filozofie, zamyšlení nad různými podobami zla. Místy reminiscence filmů Znamení (atmosféra strachu z neznámých tvorů kolem dokola obydlí), Čekej do tmy (slepá dívka bojuje se silnějším útočníkem), série Harryho Pottera (zlo v podobě Toho, o kterém se nemluví). Červená jako barva zla, barva nebezpečí, barva krve. Zlu v nás se však nevyhneme, ani když se zabarikádujeme v lesích. Zlo je v nás a v nás ho musíme vymýtit. Opět nádherný film mého oblíbeného režiséra Shyamalana. Trailer: http://www.csfd.cz/film/134055-vesnice-village-the/videa/# (12.02.2009)

Rozporuplně přijímaný Shyamalanův film o lásce a strachu ze známého, u kterého si na sebe autor svými trademark pointami upletl bič už dávno před první klapkou. Ta rozporuplnost pramení z rozpoložení, v jakém jej sledujete, z míry otevření vašeho srdce a taky v hledání odpovědí na to, jaká je fyzická i abstraktní podoba "Those we do not speak of" ve světě kolem nás. Zní to jako klišé, ale Vesnice je jako na první pohled nepříliš pohledná holka, které vás však něčím zaujme a až po několika setkáních poznáte blíže její duši, poznáte, čím to tehdá bylo.. „I´m back, Lucius..“ (23.11.2009)

Vesnice se v mnoha ohledech liší od předchozí Shyamalanovy tvorby. Řekl bych, že ta nejzásadnější změna je v postavách, které žijí v uzavřené komunitě, kde platí jasná pravidla. Konkrétní odlišnost je v motivaci. Tentokrát je to láska, která určuje jejich chování. V předchozích filmech se ta pravidla, podle nichž žít, snažili hrdinové najít, kdežto tady se je alespoň podvědomě snaží rozebrat nebo přinejmenším změnit. Shyamalan v podstatě do jisté míry natočil opak toho, co točil dříve, což v jeho osobitém podání dává vznik velice zajímavému a hodně, opravdu hodně jinému filmu. Pokud si potrpíte na pointy, tak ty jsou tady v podstatě dvě. Každopádně druhá z nich je důvodem, proč Vesnici považuju za nejsmutnější (v tom dobrém slova smyslu) Shyamalanův film. Vyzdvihovat Howardovu hudbu je nošení sov do Atén, ale neodpustím si to, protože dokonale vystihuje feeling filmu. Pokud se vám zdá, že feeling soundtracku je jiný než feeling traileru, nedivte se. Trailer lže a to je tak jediné, co můžu mít tvůrcům za zlé. (05.08.2004)

To najlepšie zo Shyamalana a dokonalé vo väčšine detailov. Aj zásluhou výbornej kamery a nádhernej Howardovej hudby sa indickému mágovi darí bez problémov budovať atmosféru a napätie, hoci Osada sa ani náhodou nedá označiť za thriller a už vôbec nie za horor. Druhá čast filmu prinášajúca zopár prekvapení síce veľmi krehkým spôsobom balansuje na hrane logiky ale aj vďaka sile myšlienky, ktorá diváka núti k hlbšiemu zamysleniu ju dokáže ustáť. Záleží len na tom, či ste ochotní pristúpiť na režisérovu hru. Ak áno, v tom prípade sa pripravte na originálny a pritom veľmi silný emocionálny zážitok, ktorý sa takmer naisto nepodobá ničomu čo ste už videli. (25.10.2006)

Shy mě rozhodně nezklamal. Dostal jsem velkou porci strachu, s trošku upocenou pointou. Čest tomuto snímku dělají herecké výkony většiny herců, ale přestože se Bryce hodně snažila, tek jsem ji její handikap neuvěřil. Phoenix akorát potvrzuje svoje herecké nadání. Závěrečná scéna v lese jenom zatlouká poslední hřebíček do rakve, každému strašpytlovi, jako jsem já. (05.12.2006)