Arrested Development

1. řada je trošku taková těžce stravitelná. Je toho moc najednou, občas ta divnost je až moc divná, takže to jsou spíš tři hvězdičky. Ve 2. a 3. řadě pak dochází k ustálení charakterů, show je podle mě celkově kvalitnější, tyto dvě řady tedy čtyři hvězdičky. V Netflixem po 7 letech dotočené 4. řadě se pak sází na zaměření dílů na jednotlivé postavy. To se podle mě první polovinu série moc nedaří, všechno je dost zmatené a nepřehledné. Naopak v druhé polovině se kvalita opět zvýší. Za čtvrtou sérii tedy takové horší čtyři hvězdičky. Co se týče celého seriálu, tak jednotlivé charaktery jsou vymyšleny opravdu velice dobře, a zatím má Arrested Development také nejvtipnější jméno postavy, a to Bob Loblaw a jeho "Bob Loblaw Law Blog" (pro ty, co neznají - zkuste přečíst rychle). (28.09.2013)

1. – 3. série – 85% - Uhozené téměř přes čáru, při větší divákově nepozornosti pravděpodobně nepochopitelné a díky gradujícím zápletkám a tvůrčí odvaze čím dál originálnější. Někdo si stejně jako já zamiluje rádoby důmyslného iluzionistu Goba, někdo chladný krk rodiny Lucille a někdo třeba věčně rozpačitého George Michaela. Tak jako tak je ale radost sledovat rodinu, kde ryze obyčejného člena aby pohledal. Některé scénáristické finty jsou u Bluthových pravými diamanty (průběžné vtipy v čele s chicken dance) a jediné, co mi kazí radost, jsou opletačky s uvězněním George staršího či Oscara a s tím související řešení nejrůznějších rodinných podvodů. Jinak jsou ale tyhle tři zbytečně krátké sezónky pravým pokladem pro všechny, kteří v sitcomech hledají něco dosud nepoznaného. 4. série – 70% - Vymodlený návrat, který určitě není pro každého. Koncept propletenosti je doveden na hranici divácké snesitelnosti, některé hlavní postavy působí spíše jako vedlejší (což v pozdějších epizodách nejvíc ubližuje mojí favoritce Lindsay) a Mitchell Hurwitz si pro jistotu rozehrává několik stop pro budoucí počiny. Nové sezóně tak proto chybí ucelenost starších dílů, ale neznamená to, že by s Bluth family nebyla legrace. Jen je zkrátka jiná a velmi, velmi specifická - a s fenomenální Islou Fisher jako novým, téměř již neoddělitelným novým charakterem. 5. série - 60% - Labutí píseň, u níž bylo nejvtipnější čekání na ni a neustálé ujišťování, že se co nevidět začne točit. Tedy to samé ujišťování, které nakonec trvalo několik let. Způsob jejího naservírování ve dvou částech se nakonec ukázal poněkud macešským rozhodnutím, ale to je ta nejmenší starost. Navazování na původní poetiku je totiž plné křeče, za kterou může jak spousta problémů v zákulisí z posledních let, které ani při největší snaze nejdou zcela odfiltrovat (chování Jeffreyho Tambora vůči Jessice Walter, rasista Cross, alkoholem očividně čím dál zničenější Will Arnett). Dlouhodobé linky jsou buď natažené příliš (Fakeblock, zeď, Lucille Austero) nebo zoufale nudné a mám chuť je přetáčet (bohužel víceméně cokoli s Tobiasem). Naštěstí ani tohle smutné trápení nedokáže zabít potenciál vděčných running joků (The Final Countdown je dokonalá, i kdyby byla použitá stokrát) nebo chemii hlavního ansámblu. O to víc mě mrzí násilně roubované flashbacky nebo nepřítomnost Lindsay a s tím související do očí bijící green screen. Arrested se tak loučí po svém rozhodně nejslabším období, které ale nedokáže zničit vzpomínky na původní koncept - a stejně tak nutí diváka posmutněle přemítat, kam až mohl seriál růst, kdyby při svých začátcích dostal takovou šanci, jakou dostat měl. (23.03.2014)

Arrested Development patří mezi tu hrstku seriálů, kterým ani není pořádně co vytknout, protože děj, postavy a jejich obsazení, to vše je na velmi vysoké úrovni - pro standardní sitcom snad nedosažitelné - a humor samotný se tu vyskytuje v opravdu mnoha podobách; od naprosto seriózně se tvářících bizarních situací i celých zápletek přes spoustu skrytých detailů a narážek či několik running joků až po vyloženě groteskní gradování některých epizod. A skvělý vypravěč k tomu! Je jen otázkou, jestli jednomu svým stylem sedne nebo ne, pročež doporučuji vyzkoušet prvních pár dílů, ze kterých se dá získat slušná představa, jaké to bude až dokonce (tedy s tím, že absurdita díl od dílu, série od série stoupá). Obsahem i formou každopádně jeden z nejoriginálnějších komediálních seriálů, jaký jsem kdy viděl (nezapomeňte koukat na "On the next..."). Justice is Blind, Afternoon Delight, Mr. F. 10/10 (06.05.2010)

1. séria : 80% Parádna oddychovka, ktorá ma ale donúti zasmiať sa nahlas len raz za čas. Priestor na zlepšenie tam tak ešte stále je. Postavy som si už ale teraz celkom zamiloval, a to úplne všetky. 2. séria : 90% Lepšie, bláznivejšie, vtipnejšie. Rodina Bluthovcov sa nedá nemilovať. 3. séria : 90% 4. séria : 65% K čomu bol AD obnovený na Netflixe? Aby sme dostali toto? Tie diely sú údesné dlhé (30 minút), čo spôsobuje absencia vtipu, gagov, a všetkého, čo robilo pôvodné AD komediálnym kráľom. Aj tu sa dajú nájsť skvelé gagy, no ich početnosť je tak 1 na 3 diely. A to sa nedá odpustiť. Vo výsledku som sa musel už len nútiť, aby som dopozeral všetko do konca. Jediným plusom je tak previazanosť deju v jednotlivých dieloch, ktorá je naozaj obdivuhodná. Seriál mal ale radšej skončiť po skvelej tretej sérii. (19.07.2014)

K tomu, aby byl tento komentář naprosto relevantní, je nutné ho rozdělit do několika částí... 1. - 3. řada: Naprostý nářez šílených situací, točící se okolo jedné bohaté rodiny, která přišla o všechno, a jednoho syna, který neměl jinou možnost, než je udržet pohromadě. Síla Arrested developmentu je ve výborně napsaných a zahraných postavách, kdy vesměs všechny jsou nesnesitelné kreatury, ale způsob, jakým jsou scénáristicky vyobrazeny, je naprosto dokonalý. V čem je Arrested development naprosto dokonalý, tak to jsou tzv. "running jokes", na kterých je v podstatě postaven, a opravdu stále dokola omýlá ty samé vtipy, které jsou ale z většiny naprosto geniální, ať už se jedná o humor čistě slovní: Udělal jsem obrovskou chybu... či Nedotýkat se! či jen zvyukový: Mr. F nebo spíše situační: Chicken dance a legendární a nejlepší z nejlepších The Final Countdown. K tomu se přidávají výborné epizodní role: Gene Parmesan - Ííííííííííííííííí | Řekni sbohem tomuhle... | Nejprohnanější právnička...... Opravdu je těžké vystihnout všechno, jelikož je tam toho mnohem a mnohem více, co stojí za zhlédnutí... 4. Řada: Přenesme se v čase o několik let dopředu, a to do naprosto nepřehledného marastu, kdy i ve třetí řadě Twin Peaks se dá snáze orientovat, než zde... Bohužel, přepálená délka dílů, a naprosto chaoticky uspořádaný děj znemožňuje jakkoliv čistě pozitivně 4. řadu hodnotit. Nejvtipněji pak ve výsledku působi marná snaha tvůrců omladit v některých scénách herce tak, aby vypadali jako v závěru třetí řady... Je možné, že následný remix, který má již klasickou délku dílů a lineární děj je o něco více snesitelnější... 5. Řada: Všechno, co bylo na seriálu vtipné, tak nějak prostě vyprchalo, a seriál tak v poklidu doznívá do svého konce... Jakoby se i přes další časový odstup dostavila velká únava materiálu, a všechno je taková těžkopádné. Na hercích se podepsal zub času, a někteří se dostaví jen na pár scén (Lindsay), někteří se změní k nepoznání (Maybe) a na některých je silně vidět vliv návykových látek (GOB)..... Pokud si však jako já při dalších zhlédnutích dáváte jen první tři řady (Jsou vcelku slušně ukončené, takže se není nutno bát vyloženě otevřené konce), tak si klidně tu pátou hvězdu přidejte, protože to za to prostě stojí. A pro všechny, komu by se snad zdál humor nekorektní... Vždyť tady se přece naprosto bourali rasové bariéry :) :)  (19.09.2021)