S vražednými sklony

Velmi dobra beckova variacia na Hitchcocka. Scenaristicky to nedava uplne zmysel, no je to slusne napinave, zamotane a Castlovsky hrave. V sucasnosti pointa uz prekuknutelna, no vo svojej dobe to musela byt riadna bomba. Na druhej strane pri svadobnej scene som si povedal nieco v duchu "wow, tak toto som fakt necakaj. Cool". 8/10 (07.03.2020)

Velmi příjemný následovník Psycha. Záměrně píšu následovník a nikoli vykradač, neboť i přes zřetelnou inspiraci Hitchovým majstrštykem nevidím důvod, proč by se divák Psycha znalý nemohl výtečně bavit i u Homicidal. Šokující pointa je (z části) dost čitelná, její předčasné odhalení ale paradoxně snímku v určitých místech přidává ještě více napětí. Předfinálová bubupauza je pak z dnešního pohledu mimo mísu, nebudu ale říkat, že ta sekvence, která po ní následuje, nedokáže kapku strachu vyvolat. Protože dokáže. Celkově hodnotím Homicidal jako povedený mysteriózní thriller, který jednak funguje tak jak má a jednak jsou na něm pozoruhodné i určité prvky, které již dnes nefungují (to, co by se dnes vyřešilo několika flashbacky, musí postavy strojeně okecávat). 8/10 Horror movie of the Year (25.01.2011)

Po skončení filmu zahlásila moje maminka, velká filmová fanynka „To bylo ještě lepší, než od Hitchcocka!“ Nevím, tak odvážný bych v tvrzení nebyl, nicméně místním kritizujícím – zkuste se oprostit od nesmyslného srovnávání a musíte uznat, že William Castle odvedl dobrou práci. Twist na konci mě fakt překvapil a to se považuju za poměrně bystrého diváka (a taky jsem si dopředu o tomhle filmu nic nezjišťoval, tak proto) a některé vizuální vtípky, jako to uvození 50-ti sekundovou přestávkou na opuštění kina před vypjatou scénou, mě fakt pobavily. Chtěl bych být v té době na premiéře a slyšet ten divácký výjev úžasu při odhalení :o) V roce uvedení prestižní časopis Time zařadil Homicide mezi 10 nejlepších filmů roku. Budiž mu přáno. (26.10.2018)

Pět let od prvního zhlédnutí jsem už zapomněl, jak spletitě vykonstruovanou zápletku Homicidal má. Tvůrci se zřejmě záměrně snažili diváky co nejvíc zmást rodinnými poměry hlavních postav, aby nikdo zkrátka nemohl odhadnout, v čem celá ta záhada vězí. Finální polopatické vysvětlení z úst vědeckého pracovníka pak jen působí jako skrytý výsměch tvůrců divákovi, který se snažil v ději nějakou logickou nit vůbec hledat. Když ovšem dáme „na efekt“ šroubovanou zápletku stranou, má snímek co nabídnout hlavně díky pevnému režijnímu vedení - William Castle, ač útočí zejména černým humorem, dokáže i poměrně slušně šokovat nečekanými krvavými scénami (na rok 1961 odvážnými) a dobře budovanou tajemnou atmosférou. Homicidal je velmi hravý následovník Psycha a rozhodně má své hravé kouzlo. [FOD 2020] (11.03.2020)

Tolikrát jsem se o nějakém filmu dočetl, že navazuje na filmy "jako Psycho a Homicidal", až mi to nedalo a tajemný Homicidal jsem si sehnal. Vedla mě jen a jen touha zjistit, čím si zaslouží být vedle jednoho z nejlepších filmů všech dob tak často kladen. Srovnání se proto neubráním ani při hodnocení. Mno... Je to nový pokrm ze stejných ingrediencí. I v Homicidalu je chladná blondýnka na dráze zločinu, invalidní stará žena, temný stín dominantního rodiče a několik vražd nožem. Ale spojnice mezi těmito body jsou jiné. William Castle není Alfred Hitchcock. Stejně jako z filmu Strait-jacket, je i z Homicidalu zřejmé, jak moc se mu chtěl podobat. Dokonce po jeho vzoru film osobně uvede krátkým prologem. Podobá se v tom Vladimíru Slavínskému, který svým velmi lidovým způsobem (protože pro jiné publikum) recykloval trendy, nastolené Martinem Fričem. Takže Psychu se film rozhodně nevyrovná, přesto stojí za vidění a díky jednomu nevšednímu hereckému výkonu, který naplno oceníte až na konci, má své místo v historii "twist-endů" předplacené. Na druhé straně musím zkritizovat množství užvaněných scén, kde postavy formou dialogu o něčem, co je jim dávno známé, předžvykují publiku svou spletitou minulost a IMHO tím zas a znovu brzdí plynulý spád příběhu. Perličkou, která dnes bude budit spíš smích, je "fright-break". Na určitém místě filmu se objeví schéma ciferníku, odpočítávajícího 45 vteřin, a hlas vypravěče naléhá na diváky, kteří jsou příliš vyděšeni, aby opustili kino před koncem, který by nemuseli snést. ;-) Ale podívejte se. Myslím, že je to druh filmu, který pořád ještě polovina lidí ocení, jak bylo zamýšleno, a druhá se dobře pobaví na účet tvůrců. Moje titulky najdete zde 70% (31.10.2010)