Tajemství N.I.M.H.

Animovaný film mého dětství. Když odhlédnu od toho, že u filmů, které jsem viděl jako dítě funguje notná dávka nostalgie a nejspíš i sentimentu, tak nezpochybnitelný fakt je, že tento snímek by měl kvůli svým kvalitám patřit mezi nejlepší animované filmy všech dob. Vynikající animace, příběh, sympatické postavy, dokonalý soundtrack, a také v neposlední řadě vynikající český dabing. Doufám, že se nestane to, co u mnoha animovaných filmů a to české předabování. Byla by to velká chyba. Kdo miluje animované filmy z 80. let mohu jen vřele doporučit. Zajímavostí je, že rolí myších puberťáků se zhostili Shannen Doherty a Will Wheaton. (16.06.2011)

Nádherná pohádka. Disney může tiše závidět, jak nám Don Bluth po několikáté dokazuje, dokáže udělat poměrně drsnější ale naprosto dokonalou pohádku. Příběh je pěknej, animace nádherná a postavy jsou takové pěkně udělané. Je děsně škoda že 80 léta skončili a Bluth už nedělá to co umí nejlíp. A jako bonus dokonalá hudba od Jeryho Goldsmithe(doporučuji hlavně dost průraznej konec filmu, kde Goldsmith dokonale upustil svůj talent a naservíroval nám dokonalý souboj s dokonalým hudebním motivem). (+reklama:-) udělal jsem na tento film titulky). (22.01.2010)

Příjemně jiný animák, na který se někdy určitě rád podívám znovu. Má nápaditý příběh, jehož hlavní hrdinkou je starostlivá myší matka od rodiny a ne žádný její potomek teenager, je místy nebývale napínavý a akční (souboj s kocourem) a dokonce strašidelný (sova), ve finále i teče krev a umírá se... V dnešní době by takový film určitě obstál, protože si v něm to své najdou děti i dospělí, přičemž ti druzí se nemusejí stydět za to, že se dívají "na pohádku". A abych nezapomněl, Tajemství N.I.M.H. má skvělou hudbu od Jerryho Goldsmithe. (02.09.2015)

Vrcholný snímek Dona Blutha představuje zcela výjimečné dílo v rámci americké animované tvorby pro děti. Bluth a jeho spolupracovníci sice učinili několik změn oproti předloze (ta postrádá fantaskní elementy a okázale burleskní momenty), ovšem skvěle vystihli její zásadní přednost, jež spočívá v hlavní postavě. Tentokrát se totiž vstříc velkým dobrodružstvím a mnohým nebezpečím nevydává nějaký typický mužský či chlapecký hrdina, který by prokazoval svou odvahu a nebojácnost, potažmo si osvojoval tradiční hodnoty či se vydával na cestu k dospělosti. Autor výchozího románu Robert C. O'Brien jako centrální figuru ustanovil matku, jejíž stabilní motivaci představuje snaha zachránit vlastní děti. Je až s podivem, nebo spíše prostě smutným důsledkem patriarchátu, že takto silný a nosný motiv se v pohádkách či dobrodružných vyprávěních objevuje spíše sporadicky. Tvůrci filmu, i přes snahu výchozí příběh skrze přímočaré atrakce zpřístupnit dětem, skvěle využili potenciál postavy a podřídili mu dokonce i výtvarné ztvárnění. Vyprávění permanentně zdůrazňuje fakt, že paní Brisbyová se ocitá mimo důvěrně známé prostředí a potlačuje svůj strach právě proto, že ji pohání starost o děti. Jakýkoli její čin není projevem bezhlavé odvahy či vzdoru tradičních hrdinů, ale vždy vychází z viditelného sváru strachu a odhodlání. Ostatně právě fantaskní prvky začleněné do filmu oproti předloze nepůsobí v díle nemístně díky tomu, že slouží především k doslovnějšímu zpřítomnění těchto atributů hlavní postavy. Stejně tak i výtvarná stránka důmyslně vyvažuje přízračnou ponurost světa, do něhož se paní Brisbyová vydává, s teplými a jasnými barvami asociujícími bezpečí domova - viz záběry, kde její figura obklopená ponurým prostředím hrozícím nebezpečími doslova představuje světélko vzdorující temnotě. Připočtěme k tomu komplexní paralelní linii o bezohledném vztahu člověka ke zvířatům, potažmo k přírodě a okolí, která je rozvíjena přes motiv společenstva uprchlých laboratorních krys, jež vlivem pokusů nabyly inteligenci, a výsledkem je uhrančivý, ale současně i zásadně poučný a k debatě s rodiči provokující velký film o dobrodružství jedné malé myšky. (05.05.2013)

Zajímavý a milý film. Místy jsem měla dojem, že je pro děti, na jiných místech byl více pro dospělé. Můj výsledný dojem je, že film je pro všechny. Bude to i tím, že hlavní hrdina je dost netradiční - máma nemocného myšátka a vdova po myším hrdinovi. Mystika a postupné odhalování pravdy (návštěva u pana Agese, u Velké sovy, u potkanů a Nicodema) stupňují příběh až k uvolněnému happyendu. Paní Brisbyová je oddaná matka rodiny a i když má jen malé myší srdce, vždy v něm najde dost odvahy, aby se dostala ke svému cíli a pomohla s řešením drámy. Rozhodně žádná nuda. (05.03.2014)