Reklama

Reklama

Zredigováno

Trailer

První obětí války bývá obvykle pravda. Stejně jako vietnamský konflikt v šedesátých a sedmdesátých letech minulého století, tak i současné působení amerických vojáků v Iráku a Afghánistánu budí kontroverzní reakce. Filmová produkce hollywoodských studií a nezávislých tvůrců se ožehavé tematice začíná po počátečním váhání stále častěji a také výmluvněji věnovat, jak o tom např. svědčí nedávné oscarové vavříny pro drama z násilím sužovaného Bagdádu Smrt čeká všude (2008; režie Kathryn Bigelowová). Snímek Zredigováno (2007) natočil známý americký režisér Brian De Palma podle skutečného incidentu, s jehož podrobnostmi se seznámil na internetu. Provedl nezbytné úpravy, aby se vyhnul možným právním důsledkům, a ve spolupráci s málo známými herci realizoval působivý příběh americké jednotky, v němž se prolíná několik zdrojů, tvořících dohromady jednolitý obraz násilí, plodícího další násilí. Jako v bludném kruhu sledujeme nesmyslnou smrt těhotné Iráčanky na kontrolním stanovišti, nevinné oběti nastražených bomb, znásilnění patnáctileté dívky a vyvraždění její rodiny, odvetný únos a popravu amerického vojáka. De Palma, proslulý svým okázalým režijním rukopisem, události neukazuje jako v konvenčním dramatu, ale skládá je dohromady z videodeníku jednoho z vojáků, reportážních záběrů místní televize, záznamů bezpečnostních kamer a dokonce z výseků fiktivního francouzského dokumentu. Film nenabízí žádná řešení, jen upozorňuje na to, co se tu děje. A není to nic veselého. Snímek, který upomíná na starší De Palmovo dílo Oběti války (1989), byl vyznamenán Cenou za režii na MFF v Benátkách. (Česká televize)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (175)

Maq 

všechny recenze uživatele

Volně ocituji jeden americký divácký komentář: „Vezměte sto tisíc kluků do jakéhokoli cizího města, dejte jim zbraně, vystavte je napětí, a výsledek bude stejný, ne-li horší.“ Myslím, že tato věta přesně vystihuje problém. --- Film líčí příběh skupiny vojáků z jednoho kontrolního stanoviště v jednom iráckém městě. Nemám námitek, pokud zobrazení označíme za realistické. Opravdu to stojí za vidění, a věřím té nudě, mizérii a stupiditě vojenské existence už proto, že jsem podobnou kdysi zažil sám jako voják (já ovšem v mírových podmínkách). Klidně berme tento film jako zcela nestranný dokument o události, k níž došlo … například v roce 1945 v americké okupační zóně v Německu. Říká to snad něco o smyslu nebo spravedlnosti americké účasti ve druhé světové válce? Řekl bych, že ne; říká to právě a pouze tolik, že v ozbrojených konfliktech se mimo jiné střetávají vojáci s nepřátelsky naladěnými civilisty a že přitom dochází k řadě neblahých incidentů. --- Režisér s námi vědomě hraje hru na a o ovlivňování veřejného mínění. Uplatňuje různé filmařské quasi-dokumentární techniky, ukazuje quasi-autentické záběry z Internetu, a koneckonců, natáčel v Jordánsku. On si myje ruce, on udělal „jen“ hraný dokument, a navíc se alibisticky přiznal, že neusiloval o rekonstrukci konkrétní historické události. Ukázal nám, že už jen volbou námětu a jeho promyšleným podáním lze ovlivnit mínění veřejnosti, a nikdo ho při lži nepřistihne. Dokonce může říct, že nám jen předvádí, jak se vyrábí „mediální pravda“ (vědomě ve filmu nechal některé nenápadné, leč průkazné podvrhy). I tato rovina je přítomna a podezřívám De Palmu, že se při tom potměšile bavil. --- Pokud film přijmeme takový jaký je a nebudeme z něho vyvozovat něco, co v něm není, pak myslím, že je velmi dobrý. Je velmi dobrý a „nemůže za to“, jak jej lidé interpretují. Snad až kolem Iráku nebude tolik vášní. Anebo si na místě Iráčanů představujte ty Němce. ()

kinej 

všechny recenze uživatele

De Palma si sice pokusil natočit kontroverzní materiál, což je bezpochyby záslužné, ale samotná realizace trochu vázne. Problémem jsou hlavně nepřesvědčivé herecké výkony všech herců. Především ústřední dvojice padouchů má velký problém působit věrohodně. Mají to být tupci a surovci, ale hercům jsem to baštil jen ztěží. Tak nějak jsou moc odporní, na to aby mohli být skuteční. A autenticita je problémem celého filmu. Tak nějak nevěřím ani tomu komparzistovi co projde na na pozadí. De Palma se pokusil uměle udělat dokument natočený podle skutečnosti, ale ta umělost je zkrátka cíti z každé minuty stopáže. Tím rozhodně nechci říct, že příběhu nevěřím, naopak, pouze De Palma to tentokrát tak úplně filmařsky nezvládnul. Žádný z jeho záběrů se nevyrovná těm pár reportážním fotkám na konci filmu a to je škoda. ()

Reklama

Djkoma 

všechny recenze uživatele

Moderní pohled kamerou v podání Briana De Palmy. Tentokrát nejde o neustálé přenášení jedné kamery, kterou různě drží vojáci, ale různé kamerové zdroje poskládané ve stylu dokumentů. Právě tento dokumentární styl se snaží sledovat různé události z neutrálního pohledu, ale vždy je divák nucen do úmyslného stanoviska autora (např. civilisté, najíždějící do vojenského záterasu? Vina armády? Proč?). Narážka na nekonečný cyklus pomsty je pochopitelný, ale ukazovat jeho absurditu je jedna věc, ukázat jak ho vyřešit věc druhá. Bohužel Redacted je možá pohled De Palmy na celou vojenskou invazi do Iráku, ale ani zdaleka nedosahuje kvality ani argumentů některých výjimečných filmů reflektující zrůdnosti Vietnamu. Ten pravý film, na vyrovnání se s ropnou invazí asi teprve čeká někde v šuplíku.... ()

JohnCZ 

všechny recenze uživatele

Filmařsky jednoduchý a místy zbytečně natahovaný snímek, avšak s velkou výpovědní hodnotou jako celku. Zatímco většina hollywoodských válečných filmů je oslavou amerických vojáků, Brian De Palma to vzal z úplně jiného pohledu. Ve filmu ani tak nevidím jako podstatnou věc snahu ukázat, že jsou i američtí vojáci občas nelidské bestie, ale fakt, že válka z dokáže lidi měnit bez ohledu na původ, rasu i pohlaví. ()

CheGuevara 

všechny recenze uživatele

Kamera lže dvacet čtyřikrát za vteřinu. Ani nevím kolikrát jsem si na tuto frázi vzpomněl při sledování nového De Palmy. Nápad s několika obrazovými zdroji je nejen neotřelý, ale i dostatečně působivý. Škoda že na konci se celá polemika nad pravdou zvrtne do jednostranné manipulace. Poslední minuty zradily nejen mě jako diváka, ale i samotný film. ()

Galerie (17)

Zajímavosti (5)

  • Film byl financován Markem Cubanem, majitelem basketbalového týmu Dallas Mavericks. (Caaslav)
  • Film se odehrává v polovině roku 2006, americká armáda však na začátku roku 2006 začala používat jiný typ přileb než ten, který se objevuje ve snímku. Typ přileb Pasgt byl ve skutečnosti nahrazen typy Mich a Ach. (Caaslav)

Reklama

Reklama