Režie:
Brian De PalmaScénář:
Brian De PalmaKamera:
Jonathon CliffHrají:
Izzy Diaz, Rob Devaney, Patrick Carroll, Kel O'Neill, Daniel Stewart Sherman, Ty Jones, Mike Figueroa, Ohad Knoller, Zahra Zubaidi, Francois Caillaud (více)Obsahy(2)
První obětí války bývá obvykle pravda. Stejně jako vietnamský konflikt v šedesátých a sedmdesátých letech minulého století, tak i současné působení amerických vojáků v Iráku a Afghánistánu budí kontroverzní reakce. Filmová produkce hollywoodských studií a nezávislých tvůrců se ožehavé tematice začíná po počátečním váhání stále častěji a také výmluvněji věnovat, jak o tom např. svědčí nedávné oscarové vavříny pro drama z násilím sužovaného Bagdádu Smrt čeká všude (2008; režie Kathryn Bigelowová). Snímek Zredigováno (2007) natočil známý americký režisér Brian De Palma podle skutečného incidentu, s jehož podrobnostmi se seznámil na internetu. Provedl nezbytné úpravy, aby se vyhnul možným právním důsledkům, a ve spolupráci s málo známými herci realizoval působivý příběh americké jednotky, v němž se prolíná několik zdrojů, tvořících dohromady jednolitý obraz násilí, plodícího další násilí. Jako v bludném kruhu sledujeme nesmyslnou smrt těhotné Iráčanky na kontrolním stanovišti, nevinné oběti nastražených bomb, znásilnění patnáctileté dívky a vyvraždění její rodiny, odvetný únos a popravu amerického vojáka. De Palma, proslulý svým okázalým režijním rukopisem, události neukazuje jako v konvenčním dramatu, ale skládá je dohromady z videodeníku jednoho z vojáků, reportážních záběrů místní televize, záznamů bezpečnostních kamer a dokonce z výseků fiktivního francouzského dokumentu. Film nenabízí žádná řešení, jen upozorňuje na to, co se tu děje. A není to nic veselého. Snímek, který upomíná na starší De Palmovo dílo Oběti války (1989), byl vyznamenán Cenou za režii na MFF v Benátkách. (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (175)
Nevím, co říct... snad, že všechno už tu bylo v x filmech s válečnou tématikou a zbytek se dá vytušit z útržků zpravodajství a dokumentů, změna je jen ve formě, a domnívám se, že ne k lepšímu, většinu času jsem byla ze stylu natáčení i kvality obrazu dezorientovaná a nervózní, špatně jsem rozeznávala identitu vojáků a těžce jsem nesla jejich prázdno vyplňující kecy - vinou výše uvedených překážek jsem jaksi nebyla schopna náležitého pocitu zhnusení, který měl De Palma v úmyslu z diváka vydolovat. Zajímavým se jevilo prolínání několika médií, ale přes snahu o autentické vyznění právě ono paradoxně obviňovalo samo sebe z falše - amatérské výkony herců i třas handycamu vyvolávaly zdání vojenského videodeníku, aby vzápětí došlo k vystřízlivění z nelogických nesrovnalostí, podstrčených filmových fotek a klišovitých vzorců chování. Zbytečný film. ()
De Palma si sice pokusil natočit kontroverzní materiál, což je bezpochyby záslužné, ale samotná realizace trochu vázne. Problémem jsou hlavně nepřesvědčivé herecké výkony všech herců. Především ústřední dvojice padouchů má velký problém působit věrohodně. Mají to být tupci a surovci, ale hercům jsem to baštil jen ztěží. Tak nějak jsou moc odporní, na to aby mohli být skuteční. A autenticita je problémem celého filmu. Tak nějak nevěřím ani tomu komparzistovi co projde na na pozadí. De Palma se pokusil uměle udělat dokument natočený podle skutečnosti, ale ta umělost je zkrátka cíti z každé minuty stopáže. Tím rozhodně nechci říct, že příběhu nevěřím, naopak, pouze De Palma to tentokrát tak úplně filmařsky nezvládnul. Žádný z jeho záběrů se nevyrovná těm pár reportážním fotkám na konci filmu a to je škoda. ()
Když Brian De Palma na začátku své rozmanité kariéry experimentoval, vzniklo pár docela zajímavých filmů jako např. Ahoj Mami! nebo Fantom ráje, které mají co nabídnout. Ovšem tenhle režisérův pokus o reflexní válečné drama se v mých očích příliš nezdařil. Co si budeme povídat? Válka je svinstvo, ale tenhle film mi připadá úplně zbytečný. Jde prakticky o takový statistický slepenec negativ války v Iráku a Afganistánu, který nám jasně říká, jak máme vše chápat. De Palma se trochu vrací k látce svého filmu Oběti války, který ovšem nebyl tak křečovitě rádoby realistický jako tahle patlanina. Mohl to být dokument na půl hodiny a ne hraný film, kterému asi málokdo uvěří jakoukoli objektivitu. Pro mne docela zklamání, snad se Brian ve svém příštím filmu trochu vyšvihne. ()
Kamera lže dvacet čtyřikrát za vteřinu. Ani nevím kolikrát jsem si na tuto frázi vzpomněl při sledování nového De Palmy. Nápad s několika obrazovými zdroji je nejen neotřelý, ale i dostatečně působivý. Škoda že na konci se celá polemika nad pravdou zvrtne do jednostranné manipulace. Poslední minuty zradily nejen mě jako diváka, ale i samotný film. ()
Dlouho to vypadalo, že se jméno Briana De Palmy vytrácí ze scény, a najednou: BÁC! O válce v Iráku vzniklo mnoho dobrých filmů (zrovna včera jsem viděl Zelenou zónu), ale tenhle nejlépe glosuje celý konflikt. Od nesmyslnosti jeho oficiálního důvodu, přes nepřátelskou atmosféru prostředí až po samotnou omezenost vojáků, kteří sami nevědí, co tam dělají. Tak proč si to trochu neužít, že? A navíc to zvládá na jednoduchém, až banálním příběhu. Pseudodokumentární podoba s neznámými herci byla asi nejlepším možným řešením, hrátky s webovými videi a blogy to pak zasazují do širších souvislostí naší globální přítomnosti. Dílo hodné vidění. Dílo hodné zamyšlení! ()
Galerie (17)
Photo © HDNet Films
Zajímavosti (5)
- Film se odehrává v polovině roku 2006, americká armáda však na začátku roku 2006 začala používat jiný typ přileb než ten, který se objevuje ve snímku. Typ přileb Pasgt byl ve skutečnosti nahrazen typy Mich a Ach. (Caaslav)
- Islámští extremisté používají film jako propagandistický materiál a tvrdí, že jsou ve filmu použity skutečné záběry z archivů americké armády natočené skutečnými americkými vojáky v iráku. (Caaslav)
- V některých záběrech je možné vidět britský tank Challanger v barvách americké armády, která však tento typ tanku nepoužívala. (Caaslav)
Reklama