Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Píše se rok 1943 a Polsko je okupované německými vojsky. Spisovatel Witold přiváží z Varšavy životem poněkud znaveného přítele, režiséra a umělce Fryderyka do vesnici Powórna, na statek svého známého Hipolita. Ten si zde má na pár dní odpočinout, zapomenout na válečné dění a v klidu nabrat další nové síly. Místo toho však Fryderyk společně s Witoldem začnou cynicky manipulovat s lidmi. Ústředními postavami v této podivné hře je mladík Karol, jeho vrstevnice Hania a její přítel Wacław...
Film natočil režisér Jan Jakub Kolski, jenž se zde vrátil ke své oblíbené "vesnické" tematice (kterou dříve zachytil v titulech Pohřeb bramboru, Janek Vodnář, Ten, co hraje z talíře, Dějiny filmu v Popielawách). Pozoruhodným tvůrčím způsobem přitom uchopil stejnojmennou literární předlohu slavného polského spisovatele Witolda Gombrowicze. Na motivy jeho knihy, o níž se dlouho tvrdilo, že je nemožné převézt ji na filmové plátno, si také sám napsal scénář. Velký prostor dal hlavním představitelům: Krzysztof Majchrzak podává oslnivý herecký výkon v úloze Fryderyka, neméně působivá je vedlejší postava partyzána Siemiana, jehož hraje Jan Frycz. Film zaujme také vizuální stránkou, velkou zásluhu na tom má kamera, kterou vedl Krzysztof Ptak. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (31)

genetique 

všechny recenze uživatele

Toto sa mi dávno nestalo. Aj napriek tomu, že z celého vyznenia filmu mi nejako unikla celková pointa, páčil sami. Teda nie že by tam tá pointa nebola, ono ich tam bolo totiž naraz niekoľko a dokonca boli aj celkom dobre naznačené a rozpracované. Chýbala tomu však celistvosť a celkové vyvrcholenie, zakončenie jednotlivých myšlienok. Aj rozpoložením sa film najviac prikláňa len ku dráme. Romantické a thrillerové zaradenie je tu len okrajové, to by som sem potom mohol priradiť aj komédiu, lebo niektoré scény ňou naozaj zaváňajú. A okrem iného mi ostali v pamäti scéna s ježkom a príbeh z koncentračného tábora. 75%. ()

Mariin 

všechny recenze uživatele

Tento film lze zařadit do kategorie tzv. zvrhlého umění. Deformovaně depresivní příběh, zasazený do okupovaného Polska r. 1943. Jsou tu ukázáni dva snobští umělci, kteří ďábelsky promyšleně usilují „zafixovat nevěru“ v polské venkovské rodině. Gombrowiczovu literární předlohu neznám, ale tento filmový příběh židovsko-polského režiséra Kolski-ho je dosti nepravděpodobný. Je na místě pochybovat, že by se takto chovali venkovští katoličtí Poláci a navázali důvěrný vztah s městskými kumštýři-povaleči a duchovními zoufalci. Jako by byl sám tvůrce takových děl nešťastníkem a snažil se do toho strhnou i všechny kolem sebe. ()

Reklama

Richie666 

všechny recenze uživatele

Jak to tady tak pročítám, věta o nepřeveditelnosti románu na plátno nebude daleko od skutečnosti. Motiv dvou hlavních hrdinů jsem nepochopil (možná, že není důležitý), nicméně děj mi nepřišel ani záživný, ona "poetičnost", kterou film určitě záměrně skrývá na mě taktéž nedolehla. Oceňuji líbivý hlavní hudební motiv, ale jinak mi z toho vyplývá dosti nadhodnocené a vesměs nudné dílo. ()

igi B. 

všechny recenze uživatele

Poměrně (přes všechna pozitiva!) nudný film, navíc ke škodě celkového vyznění s příliš divadelními hereckými kreacemi protagonistů, který ovšem nepochybně leckdo označí si >náhradně< jako "art". A pak se - za pomoci informací z odborných zdrojů - se správnou pózou přinutí v něm najít to, co v něm tedy asi někde mělo být... Chápu. Rovněž (jako mnozí zde) jsem nečetl knihu, ale celé tohle dílo mi připadalo jako něco od z >čété< známé dvojky Strach - Konášová. Neuspokojivé zjištění. Resumé: Tenhle film mě prostě v "nočním filmovém klubu" (možná i díky té pokročile noční projekci...?) poněkud minul. A vlastně i tento komentář píšu bez zájmu, asi jen proto, abych si alibisticky vymluvil ty alibistické tři hvězdičky... Takže tři hvězdičky - vlastně jen za tu čistě vizuální stránku věci... :-/ - - - - - (Poprvé viděno 18.9.2008 na ČT2, komentář zde jako třicátý - 18.9.2008) ()

Radek99 

všechny recenze uživatele

Jeden z nejpodivnějších, ale zároveň také nejosobitějších a nejkrásnějších filmů o běsech druhé světové války, celý postavený na typicky slovanské (či středoevropské) poetice propojení tragické a humorné roviny. Ryze umělecký přístup k zobrazovanému tématu si polský režisér Jan Jakub Kolski jakoby vypůjčil od Nikity Michalkova z jeho opusu Unaveni sluncem. I zde se tragédie skrývá za zdánlivě poklidnou Potěmkinovou vesnicí harmonie a iluzivního poklidu. Iluze v tomhle filmu hrají velkou roli. Hlavní hrdina režisér Fryderyk je přímo jejím ztělesněním - jeho vjem vytváří iluzi silné, charismatické osobnosti, duševně vyrovnané, se silnými manipulativními sklony. Ovšem hned od začátku tenhle první dojem něco nabourává... Jeho hypertrofované smyslové vnímání (formálně ztvárněné střihovým řetězením detailů a zvláštní prací s kamerou - jízdy, jakoby subjektivní kamera nějakého zvířete...) dává tušit, že za maskou duševně silného jedince se skrývá duševně hluboký obsah, ale i nějaký další, záhadnější rozměr. Stejně tak mysticky působí i iluze harmonicky fungujícího vesnického světa, kam hlavní hrdina se svým přítelem přijíždějí. Pozitivní rurální ukotvení nabourávají opět jednak formální prostředky (především úžasně silné přízemní jízdy ručně snímané kamery, jejímž hledáčkem je divák svědkem blíže neidentifikovatelných násilných činů spojených s německou armádou), ale také další implementované dějové roviny (alkoholismus statkářovy ženy, sexualita mladých dívek, postava velitele partyzánů, náhodná vražda právníkovy matky kvůli nicotné malichernosti...). Závěrečné vyvrcholení je tak silné a překvapivé, že setře všechny dosavadní interpretační nánosy a akcentuje ústřední hypertéma - pornografii války a duševní nihilismus jejích obětí... ()

Galerie (52)

Reklama

Reklama