極道恐怖大劇場 牛頭 ＧＯＺＵ
Gozu
Obsahy(1)
Minami je vysoce postavený člen mafie, kterému jeho bratr Ozaki kdysi zachránil život. Po čase však Ozaki začíná šílet a propadat násilnickým a výbušným sklonům, tak třeba v malé čivavě vidí zlého útočného psa. Boss Azamawari už nehodlá jeho výbuchy dál snášet a objedná Minamiho, aby svého bratra zabil, čímž se roztáčí krvavý kolotoč. (TomikZlesa)
(více)Videa (1)
Recenze (38)
Poslední scéna, která se mi líbila, bylo jakuza auto. Zbylých cca 110 minut jsem strávila úvahami nad téma "jeden z nejnudnějších podvečerů mého života" a odoláváním chuti Gozu vypnout, že se to třeba zlepší...jak naivní občas bývám, ani nápad, nuda pokračuje stejně jistě jako kung-fu legenda. Dobrá, u pár věcí jsem znechuceně zamrkala, ale že by mě díky tomu začal film víc bavit, toho jsem si nevšimla. Tentokrát to šlo hodně moc mimo terč, milý Takaši. ()
Miike schválně škádlí divákův vkus a daří se mu to s pro mě až nepochpitelnou úspěšností, zajímavé je, že tak činí přes otázku "posvátného" mateřství, čímž vytváří dokonalý paradox, kdy láká pokrytce jak můry do plamene a adorované téma, od kterého by člověk čekal přirozené přijetí, se tak pro ně stává zdrojem podráždění a iritace. O velké filozofické dílo se ovšem nejdená, spíše o klasické horrorové postupy v mimořádně bizarní podobě, smíchané s opravdu freaky komedií (scéna s čivavou aspiruje mezi mé nejoblíbenější humorné scény vůbec). Sone v hlavní roli ujde, parádní je Renji Ishibashi jako jeho boss, nejlepší symbiózu s postavou (paranoidního Ozakiho) však předvádí jednoznačně Sho Aikawa. ()
Abych byl upřímný čekal jsem víc. Ale to bylo asi tím že před spuštěním jsem si o filmu hodně četl. Hlavně to že je to brutální a že to má Lynchovskou atmosféru. No bohužel první bod se bohužel moc nesplnil nejbrutálnější scéna je hned na začátku se zabitím psa ale i to vypadalo srandovně. A druhý bod byl tak na půly cesty. Nicméně ale nemůžu říct že jsem se nějak moc nudil a těch 130 minut uteklo poměrně slušně ale prostě čekal jsem daleko více. A to navíc od režiséra Miikea. ()
Brať to ako šialenú a bizarnú paródiu na psychologický horor, tak by sa ešte dalo. Ale ak chcel Miike len samoúčelne šokovať ( čo sa mu možno u niekoho podarilo záverečnou scénou ), tak divácky veľmi neuspel. A už keď, tak to nemusel naťahovať na vražednú dĺžku vyše dvoch hodín ( pri takomto extravagantnom námete ). Bludný sen jedného kvalitného žánrového umelca. ()
Pro takové slušné a nezkušené děvče, jako jsem já, které si až do posledních chvil před projekcí čte Výlety pana Broučka, je to ohromná legrace. Při finálních scénách jsem už těžko mohla uvěřit, že jsem se na začátku pohoršovala nad takovou blbostí, jako bylo rozšmelcování čivavky (navíc vlastně neviděné). ()
Galerie (12)
Photo © Wild Side
Reklama