Tlumočnice

Tak zaprvé.. Obdivuju herectví Seana Penna a Catherine Keener (ta bohužel nedostává tolik prostoru jako ústřední duo), a taky retrostyl vyprávění režisérské legendy Sydneyho Pollacka, který po nedávných nezdarech (Náhodné setkání) chytá další dech. Slovo thriller bere podstatně neuspěchaněji a realističtěji než v podání depresivní a masivní akce Michaela Baye či mladšího z bratrů Scottů. Pollack svým hrdinům dává prostor, nechává je jednat logicky (i když to scenáristům občas SILNĚ škobrtne) i spontánně. Tlumočnice ve službách OSN vyslechne šeptem vedený rozhovor, rozproudí tak obavy z možného atentátu. A i agent, který je na ní nasazen, jí nakonec uvěří, zároveň ale vidí možné vedlejší úmysly. Filmařům bylo zároveň i umožněno natáčet přímo v sídle OSN, což pomáhá realističnosti, zrovna jako bravurně zvládnutá scéna z druhé poloviny snímku v autobuse, kdy se spojí shodou okolností několik dějových linií. Omlouvám se za menší „úvahu“ a nevím, proč právě v tomto případě se mi to dostávalo do hlavy, ale při sledování uvěřitelných dialogů mezi Kidmanovou a Pennem, při práci s psychologií postav, se scénářem, s režií, střihem, kamerovými a zvukovými možnostmi, hudebními motivy atd. atd., uvědomil jsem si (POCHOPITELNĚ s přihlédnutím nejen na finanční možnosti) v jak propastné krizi je tuzemská kinematografie! Tady jsou to sice slabé 4hvězdičky, ale za tu "staromódnost" stále 4.. (07.02.2006)

Tlumočnice se pohybuje ve vyjetých cestách thrillerů Sydney Pollacka a do jisté míry napodobuje rámec jeho Tří dnů Kondora. Narozdíl od něj ale není tak precizní, poněkud skřípe dějová linie politického spiknutí a rašící milostné vzplanutí mezi hlavní hrdinkou a vyšetřovatelem. Sean Penn si u mě jako herec stojí velmi vysoko, ale jeho role člena tajné služby je snad první, kterou jsem mu nevěřil, i když netvrdím, že podává slabý výkon. Jen to jeho pojetí je pro mě trochu nestravitelné. Nemyslím, že by členové tajné služby měli být ranaři a lidé bez nervů, nicméně kdyby můj kolega dával najevo tak silné emoce, asi bych se bál, že neprojde u psychotestů a poněkud by mě znejisťoval. Nicole Kidman sice hraje slušný standard, ale ruku na srdce, daleko férovější by bylo obsadit do té role černou dívku vzhledem k tématu a zápletce. Tu partyzánku jsem jí mimochodem nevěřil taky, ještě že zůstalo u jediné fotografie. Pollack má nevyrovnané tempo a poněkud křečovitě naroubovaný závěr, nicméně sama zápletka s pointou je nosná a poměrně originální a 20 minut rámovaných setkáním tlumočnice s vůdcem opozice a následným atentátem v autobusu je naprosto precizních. Kdyby si film udržel celou dobu takovou atmosféru a dynamiku, bylo by to pět vyfutrovaných hvězdiček. Celkový dojem: 65 %. Zklamalo mě využití či spíše nevyužití Catherine Keener, která je špičkovou herečkou, a tak zbytečnou postavu si jednoduše nezasloužila... (29.03.2010)

Vychytralost Pollackova snímku tkví však v tom, že dost dlouhou dobu neprozrazuje, co vlastně mladá tlumočnice v budově OSN slyšela, protože ze zdánlivě nevinné vzdělané dívky se v průběhu filmu klube mnohem složitější a nevyzpytatelnější osobnost. Mnohem snazší diváckou identifikaci nám nabízí postava osudem stíhaného policisty, jenž stejně jako my nikdy pořádně neví, nakolik může ohrožené ženě důvěřovat, ale budí v něm natolik silné emoce, že ji nedokáže jednoduše zavrhnout jako svědkyni, která sama vzbuzuje podezření. Právě na střetu a odkrývání minulosti obou hrdinů Pollack staví celý příběh, který obsahuje minimum akce a značnou část napětí ukrývá v dlouhých rozhovorech postav (což mu vychází především díky Nicole Kidmanové a Seanu Pennovi v hlavních rolích). Zápletka Tlumočnice se sice točí kolem politiky, ve skutečnosti je ale de facto apolitická a nezaujímá žádné konkrétní stanovisko (i v průběhu filmu tolik probíraná země je jen fiktivní, stejně jako její jazyk). Snad proto, že politika se stále mění a Sydney Pollack chtěl natočit především napínavý příběh s výraznými postavami, který bude stejně působivý i za dvacet let. Ctí přitom žánrová pravidla, umí jich brilantně využívat a celý film je do posledního pohybu kamery, střihu a použití hudby okouzlujícím způsobem staromódně elegantní. Ačkoliv Tlumočnice v posledních deseti minutách zaskřípe a celkové vyústění je vůči předcházejícímu ději poněkud degradující, pořád v éře přetechnizovaných a epilepticky stříhaných thrillerů působí jako balzám na duši každého, kdo si občas zoufá nad tím, proč už se dnes netočí filmy jako před několika desítkami let. (30.06.2010)

Film jsem viděl hlavně kvůli doporučení kamarádů, jež jsou z tohoto filmu nadšení, ale mě bohužel neoslovil. Možná jsem od filmu čekal mnohé, těžko říct, ale je to pro mě jednohubková nuda, která od zajímavého hereckého obsazení nenabízí nic. Navíc zbytečně dlouhé a jediné co bych zároveň k hercům přičetl k dobru, je v celku zajímavý závěr, který ale těžko přebije celkově mdlý pocit z tohoto filmu. Víc jak dvě hvězdičky nemohu dát... (24.08.2007)

Stejně jako zůstává Silvia věrná své staré vespě, nemá Sydney Pollack potřebu měnit způsob výstavby svých konspiračních thrillerů. Tři dny kondora měly Redforda, Tlumočnice má Kidmanovou, oba mají scény, které mě nudily, ale nikdy ne dost dlouho, abych nevydržel do scén, které mě bavily. Takhle střídavě, přes á-čtverky dialogů pro hlavní zápletku nepodstatných, až do finálního rozuzlení, které mi vzhledem k délce filmu vyrazilo z plic poměrně malé množství dechu. Nicol však ten účes tááák sluší… nemohu si pomoci. 75% Zajímavé komentáře: tron, Brouk, meave, bogomira, Anglie (20.03.2010)