Reklama

Reklama

Věřili byste, že se pohádkovému Honzovi (M. Stropnický) už nechce zápolit s draky, vysvobozovat krásné princezny a dělit se s kouzelnými babičkami o buchty? V pohádce o třech zakletých princeznách si Honza usmyslel, že si trochu odpočine a udělá si báječné prázdniny. Předtím ho ale nějaké to vysvobozování přece jen čeká. (Česká televize)

(více)

Recenze (27)

Tommassi3 

všechny recenze uživatele

"Kdo lže, tomu narostou fousy !! A to bych, Honzo, vážně nechtěla.." ;) Tak Fialový fousy bych skutečně viděl jen velmi nerad..;) Svatava Simonová ovšem divákům taky lže, když si sice velmi hlasitě utahuje z žánrových klišé, aniž by je však dokázala jakkoli narušit, převrátit na ruby či alespoň funkčně ozvláštnit jinak než bořením čtvrté stěny.. Je navíc velmi nedůsledná a znovu dokazuje, že jí svědčí hlavně ten její oblíbený subsubžánr lyrických báchorek.. A tak tenhle bizár s veleotravně chytlavými typicky klempířskými hudebními motivy neplatí za nic jiného než křečovitou estrádní moralitu.. ()

Jezinka.Jezinka 

všechny recenze uživatele

Co si budeme vyprávět, pro tyhle kulisovky mám prostě slabost. Jenže tahle pohádka je vtipná, svižná, výchovná, roztomilá, herci umějí zpívat, takže skutečnost, že je scénář ke zpěvu nutí, není pro diváka utrpením, nemluvě o jednoduchých chytlavých melodiích a solidních textech. Pravda, když kachektický chcípák Honza zpívá o své skvělé kondičce a druzích bojových sportů, které má v malíku, směje se člověk i pokud je ještě pětiletý. Na druhou stranu, Martin Stropnický byl odjakživa můj velmi oblíbený pohádkový Honza. Na hlavách tří zakletých princezen kadeřník musel zavařit krepovačku, ty jejich účesy mi přišly jako kadeřnické peklo před lety a v tom pekle zůstaly dodnes. Zakleté princezny fajn, princeznu Dorinku jsem měla vždycky radši a Honza evidentně taky. ()

Reklama

LadyPupu 

všechny recenze uživatele

Stropnického rulézní přílet na scénu na měsíčku (!) s kolem dokola se třpytícími hvězdičkami (!!) na obloze, která je bez jediného mráčku (!!!), je už sám o sobě za dvě hvězdy. Pak jsou tu princezny škaredý jak cesta do práce, co zpívají falešně a o to víc nahlas a dranděj na kolečkovejch bruslích. To je tak cool, že je to za další hvězdu. No a u scény, kdy Honza poněkolikáté letí v beranici noční oblohou, až se černé pozadí chvěje a zpívá, že jde "s buchtou do světa" jsem už úplně dojatá. Takže nekritické čtyři hvězdy. To je totiž srdeční záležitost. ()

honajz 

všechny recenze uživatele

Líbí se mi pokus o nadhled a vtip, i ta myšlenka, že Honza vlastně má na zachraňování živnost. Pominu až přespříliš studiové pojetí s černým divadlem, které mi vždy lezlo na nervy. Ale ten scénář je fakt o ničem a pár vtipných špílců za dlouhou dobu prázdné slámy jej moc nepozvedne. Chtělo to rozhodně dotáhnout pořádně do konce. Písničky - některé lezou brzy na nervy, neb Stropnický moc zpívat neumí (na druhou stranu šaškování mu jde skvěle), a ta závěrečná ("Zootechničkou? Proč ne?") je tak absurdní, že má nakročeno do guilty pleasure. Kdyby takto s nadhledem a myšlenkou na nájemného Honzu pojal některý režisér na velkém plátně, se slušným scénářem, bylo by to dobré pokoukání. ()

Schlierkamp 

všechny recenze uživatele

Československá televizní pohádka o Honzovi, který se vypravil zachránit tři rozmazlené princezny. Tradiční český pohádkový příběh o šikovném mládenci, který za pomocí kouzelných darů od pohádkové babičky (K. Fialová) přemůže draka a navzdory falešným kamarádům vrátí ztracené dcery panu králi (L. Mrkvička), je doplněn milými písněmi. Pohádkového hrdinu hrál můj oblíbený herec 80. let M. Stropnický, jehož putování za ztracenými královskými dcerami bylo velmi zajímavě znázorněno pomocí Černého divadla. Stropnického uchopení role a jeho cestování po nebesích na srpku Měsíce vnímám jako nejzajímavější prvek pohádky. V rolích princezen s nepěkně načesanými vlasy se představily B. Srncová (dcera zakladatele českého Černého divadla), M. Kvasničková a B. Leichnerová a postavy proradných královských přisluhovačů ztvárnily generál K. Augusta, komoří P. Štěpánek a rádce O. Vízner. Vzpomínám si, že v dětství na mě tato poměrně krátká pohádka mocně zapůsobila, bohužel při shlédnutí pohádky paní Simonové ve zralém věku se očekávané nadšení nedostavilo, přesto se však jedná o velmi milou záležitost. ()

Galerie (1)

Reklama

Reklama