Lízat si rány

Kocovinový tanec a alegorie nesnadné queer existence. Performativní film, který je stejně tak přitažlivě expresivní (hudba Hannah Holland), jako trpce potemnělý. Estetizované záběry mužského těla obklopeného zanedbanými zákoutími, kde pěstěné torzo kontrastuje s výrazem zmaru. Voyeurský, ale i intimní zážitek, opojný jako party i vyčerpávající jako ráno po ní. (MFF Karlovy Vary)