Dobrodruh

Pro mě je Le Marginal jedna z těch slabších belmondovek, snad za to může průměrný, nenápaditý, roztříštěný scénář. A ani Morriconeho hudba mě tentokrát nijak zvlášť nezaujala. No ale pořád je to belmondovka, to by musel být fakt hodně velký průser, abych jí nedal aspoň tři hvězdy... Belmondův charm, pár dobrých hlášek, hezké baby (mihne se i božská Dany Kogan z Profesionála), nějaký ten kaskadérský kousek, roztomile stylizované rvačky, nechutně "multikulturní" Paříž osmdesátých let a v ní jeden chlápek, který jde proti všem grázlům i zkorumpovaným poldům, a přece mu to pořád prochází a vychází... Nostalgické vzpomínky na dobu, kdy podobné kousky občas zazářily jako supernovy mezi hnusnými hnědými trpaslíky na dvou programech ČST... (14.09.2014)

Už samo slovo "dobrodruh" je sexy a když se pak tohle slovíčko přidá ke slovnímu spojení "pravej chlap", tak vznikne jméno - Belmondo. Když se pak Belmondo přidá do kvalitní akční kriminálky, jako tvrdej policajt co umí rychle jezdit autem, skákat z helikoptéry na jedoucí motorovej člun, co okouzlí každou ženu na tolik, že i prostituka řekne "tomu bych dala i zadarmo" a především, co nakope prdel každýmu zločinci, tak vznikne hodnocení - pět hvězdiček. (29.09.2007)

Jean-Paul Belmondo opět v roli férového drsňáka, Henry Silva opět v roli padoucha, Jacques Deray opět dokazuje že kriminálky mu jdou, Ennio Morriconne opět složil jednoduchou podmanivou melodii...atd atd. Prostě opět další drsná kriminálka stojící na Belmondovi. I tak to ale stačí na 75%. (13.11.2006)

Belmondo zkrátka tyhle role uměl, a je jedno, že by jeho komisaře Jordana zcela po právu svlékli z uniformy a zavřeli až by zčernal. Sázet na to, že podobní kovbojové mají dostatek morálky a sebeovládání, aby si dělali co chtějí vždy jen v zájmu dobra tam, kde se zlu podařilo zcela si podmanit systém, se v reálu zatím pokaždé vymstilo - můžeme nicméně obdivně vzdychat nad Dobrodruhem a podobnými snímky, kde sebevětší rvačka neznamená pro výše popsaného hlavního hrdinu jedinou modřinu, kde kterákoliv žena padá do mdlob ve chvíli, kdy On vkročí do dveří, a kde se čistí feťácká doupata, navštěvují SM gay kluby, (všechno vyobrazeno tím nejstereotypnějším způsobem, dnes už možná ani ne "téměř" směšně), odehrávají se dobře nazvučené automobilové honičky a mezi segmenty Morriconeho hudby se střílí o 106, respektive 93 podle Beretty 93R, která tu zaznamenala možná první výskyt na filmovém plátně;) Je to sice konzistentně hloupá, ale přesto stylová francouzská drsná kriminálka, na kterou se dobře dívá... tedy, hodně občas, a pořád si ji pletu s jinými Belmondovými filmy, ale stejně nemůžu říct, že Dobrodruh by měl mít jinou než červenou barvu. 70% (02.11.2014)

Ryzí, hodina a půl mlácení dealerů, buzerantů a pasáků, okouzlování žen lehkých mravů a intenzivního belmondovského "můža". Přeukrutná pitomost jejíž děj je cele oddán tomu, aby se JP mohl v pravou chvíli vymrštit na hrazdě nebo někomu jednu přišít. Odolnost a síla Buda Spencera... a samozřejmě adekvátně těžká hovězina. (13.04.2010)