Reklama

Reklama

Recenze (4)

Willy Kufalt 

všechny recenze uživatele

„Rád bych věděl, co se tu děje.“  Já to včera u tohoto podivného norského filmu také nechápal. Chvíli vypadal jako klasický film pro děti a mládež, ve kterém však často dochází i na drsné a temné scény, jako třeba když dva kluci u vody vyloví tělo jakési ženské mrtvoly. To by ještě nebylo hrozné, jenže tady podobné scény nejdřív zapůsobí coby náhlý a nečekaný šok, aby se pak film k podobným incidentům a zážitkům často i vůbec nevrátil ! Když se scény ze zdánlivě obyčejného rodinného filmu, také s odlehčenou náladou na cestách, pikniku či s rodinným zpíváním, začnou střídat mj. s totálně psycho scénami typu krvavé příhody s bojem proti kryse v kalhotách či dokonce sebepoškozování(!) jedné z postav, věděl jsem, že tohle v žádném případě nebude film, k němuž bych se pro případné lepší pochopení či procítění ještě vůbec chtěl vrátit. To přesto, že kamera a atmosféra vybraných scén měly silný náběh k výtečnému zážitku a některé více rozpracované motivy (např. pravidelné konfrontace mezi mladším klukem a dospělým brýlatým špehounem) se mi hodně líbily. GAVIN17 píše v komentáři, že se tady střídá realita a sen tak umně, že jejich hranici často nepostřehneme, já měl ještě pocit, jakoby se místy pro tvůrce setřela i hranice mezi dětmi a dospělými, když se tady např. starší z ústřední dvojice kluků pravidelně věnuje sexu s jakousi mladou ženou. On je to zase takový hodně drsný severský mládežnický film, jakým byla i Zappa, která mi rovněž nesedla, jen tady ještě korunovaný oným mysteriózně artovým provedením. A teď mám už definitivní pocit, že se Seveřany v tomto subžánru vůbec nenajdu společnou řeč. Takový hezký plakát, tolik ocenění ve své době a... mně ten film připadá jako divný sen, ze kterého bych rád co nejdřív ušel a po probuzení navzdory noci kolem raději snad alespoň další půlhodinu nešel spát, aby to nepokračovalo... [55%] ()

GAVIN17 

všechny recenze uživatele

Dva norští chlapci jsou hrdiny tohoto temného dramatu s komickými i tragickými prvky. Film se odehrává v roce 1960. Naivní Otto Olsen je 15-letý syn dělnických rodičů. Navenek je velmi tichý kluk, ale uvnitř hodně o všem přemýšlí. Otto je i členem fotbalového týmu, ale je vždy jen na lavičce. Když se na scéně objeví tajemný starší chlapec ,Otto se odváží hodit kámen na rozhodčího během hry. Přátelství se pomalu začíná rozvíjet mezi dvěma mladými. Druhou půli filmu poznamená tragická nehoda chlapcova otce,která změní mnohé názory, které dosud o životě Otto měl. Někdy děj osciluje mezi skutečností a snem, vše je tak umně skloubeno, že hranici často ani nepostřehneme. Rozhodně ale musíme fandit hlavnímu hrdinovi, o něhož se leckdy i trochu obáváme, ale s nímž každopádně soucítíme. Film je velice dobře filmařsky zpracován po všech stránkách s výbornou kamerou Philippa Øgaarda, která na nás působí často dojmem, že ač je film barevný, že je spíše černobílým. Ottu hraje tehdy patnáctiletý Martin Dahl Garfalk, jeho nového kamaráda Franka ztvárnil Jan Devo Kornstad, uvádím jména proto, že v popisu na této filmografii chybí. Film je velice dobrým dílem a byl během pár let od premiéry oceněn celkem 12 cenami na různých festivalech v Evropě i Americe a v Norsku získal mezi diváky hodnocení 91 %. Zapůsobil velice i na mne a tak mu dávám po zásluze 5 hvězdiček. ()

Reklama

Reklama