Režie:
Vladimír ČechScénář:
Vladimír ČechKamera:
Václav HanušHudba:
Dalibor C. VačkářHrají:
Vlasta Fialová, Robert Vrchota, Jana Dítětová, Jaroslav Vojta, Marie Brožová, Antonín Rýdl, Jan Pivec, Josef Kemr, Marie Rýdlová, Josef Vošalík, Gustav Hilmar (více)Obsahy(1)
Krásná dcera obecního pastýře Bára se líbí všem mládencům z vesnice. Proto si o ní pověrčivé tetky vyprávějí, že se narodila jako dítě polednice. Dívka má jen několik málo přátel: farářovu schovanku Elišku a samotného faráře, který se jí pokaždé zastane. Panský správce Sláma usiluje o Elišku, ale ta miluje pražského studenta. Bára se proto rozhodne odradit Slámu od námluv. Převlékne se za strašidlo a u hřbitova donutí vyděšeného Slámu, aby nechal Elišku na pokoji. Jenže je odhalena a rozlícení vesničané ji zavřou do márnice… Snímek, který ve své době dobyl též zahraniční trhy (zaznamenal výrazný úspěch v Sovětském svazu i Latinské Americe) natočil jako svůj debut režisér Vladimír Čech. Do hlavní role obsadil půvabnou a temperamentní členku Slezského národního divadla v Opavě Vlastu Fialovou, vybranou na základě konkurzu. I pro ni to byl první film. (Česká televize)
(více)Recenze (104)
Dílo paní Němcové mě vždy míjelo. Nevím proč, ale z Babičky mám husí kůži dodnes. Naopak Divá Bára je krásný film, i když jako předloha slouží právě povídka mé neoblíbené autorky Němcové. Je to upravené, ale to vůbec nevadí. Paní Fialová je zde opravdu nádherná ( v původní povídce Bára žádná krasavice nebyla ) a ta ukázka lidské tuposti a nedostatku kritického myšlení je vlastně věčná. Bohužel.... ()
Moc pěkné zpracování tohoto knižního pokladu české literatury. Malebnost českého venkova versus pokřivené povahy většiny jeho obyvatel, z nichž jako hvězdy vynikají Bára, Eliška či farář. Herecké obsazení naprosto trefné, výkony protagonistů také povedené. I přesto, že se dle mého jedná o jeden z nejpěknějších historických snímků české kinematografie, nemohu dát v hodnocení maximum - na to by mě musel film více "chytnout". Ale jinak moc pěkné dílo, kterému neškodí ani čas a doba. ()
Nádherná Vlasta, charismatický Vrchota, jedničková atmosféra, báječná kamera a vůbec vizuální stránka, jen ten příběh je prostě takový prostinký, ne snad nudný, to by bylo přehnané; jednoduchost je mnohdy výhodou, zde trochu na překážku plnému hodnocení. Možná by bývalo bylo dobré přidat na stopáži a vylepšit celkovou gradaci rozvedením scénáře, případně ubrat na stopáži a zhutnit scénář do mírně akčnější podoby (ty "akční" scény jsou na dobu vzniku opravdu velmi slušné). 80%. ()
Tento film představuje významnou předělovou kapitolu v dějinách naší národní kinematografie. V poměrně velkém počtu tu nastupují příslušníci mladé herecké generace (Fialové bylo 20-21 let). Evidentně to bylo dáno i generační příslušností režiséra filmu a je zjevné, že tento pohyb souvisí s politickými změnami kolem osmačtyřicátého roku. Tím je dán do značné míry i výběr námetu filmu podle nejemancipovanější povídky Boženy Němcové. Její Bára má mnoho společného např. s hrdinkami próz sester Brontëových nebo George Sand. Romantismus tu evidentně převažuje nad realismem. Kvalita filmu i výkonů rolí hlavních představitelů tyto časové meze přesahuje a posouvá ho do úrovně klasického díla. Tato kvalita ovšem nepřesahuje hranice našeho národního rozměru. Ve Vlastě Fialové v tomto roce česká kinematografie získala a současně tak trochu začala ztrácet jednu ze svých špičkových hereček-hvězd. ()
Pozoruhodný melodramaticko-lyrický snímek, vyznačující se na svou dobu poměrně neobvyklým pohráváním si s obrazem. Kamera skutečně u některých scén vizuálně vyjadřuje to, co se většinou ve filmech vyjadřuje slovně, a je třeba podotknout, že právě tato vizuální stránka filmu a rovněž herecký výkon Vlasty Fialové řadí tenhle snímek mezi to nejpovedenější z pamětnických filmů. Ovšem abych nezapomněl, rovněž hudební složka a vlastně i nazvučení některých scén (byť už se na něm trochu podepsal zub času) pomáhají doladit celkovou atmosféru. ()
Galerie (7)
Photo © Československý státní film
Zajímavosti (11)
- Při točení známých koupacích scén měla Vlasta Fialová na sobě trikot, protože film se natáčel na podzim a voda byla v té době už velmi chladná. Přesto herečka natáčení odstonala se zánětem kloubů. (raininface)
- Motiv cizí dívky v posteli, do níž jí uloží příbuzní muže, jemuž postel patří, který se ale vrátí předčasně domů a kterého spící dívka okouzlí natolik, že si ji nakonec vezme, v předloze není. Tvůrci filmu si jej vypůjčili z jiné povídky Boženy Němcové "Cesty z pouti". (Pesenka)
- Filmový debut brněnské divadelní herečky Vlasty Fialové, kterou do role vybrali na základě konkursu i pro její plavecké schopnosti. Titul byl prodán do řady zemí a Vlastička Fialová prý patřila v Latinské Americe k obdivovaným filmovým divám. (Karlos80)
Reklama