La Femme qui boit
The Woman Who Drinks
Žena, ktorá pije
Obsahy(1)
V příběhu stárnoucí Paulette, kterou dlouhodobá závislost na alkoholu dovedla až na okraj propasti, se tvůrce snaží vypátrat příčiny, které vedly k vytvoření zhoubného návyku. Ve svém pátrání se vrací do hrdinčiny minulosti a pozorováním vývoje jejích vztahů a působení vnějších vlivů poukazuje na nebezpečí, které může lidskou osobnost naprosto zničit a které vlastně ohrožuje téměř každého z nás. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (5)
Film Žena, která pije quebeckého (dokumentárního) režiséra Bernarda Émonda je příběhem zpustlé ženy, která se rozpomíná na důležité (rodinné a partnerské - rozchod s ne zrovna ideálním manželem) události svého života. Psychologizace zde ustupuje celistvé režijní koncepci, což však vede ke ztrátě zájmu o protagonistku a přesunu zájmu k formě. Představitelka hlavní role Elise Guilbault s režisérem spolupracuje i na jeho aktuálním projektu La Neuvaine, herec Luc Picard se s Émondem zase setkal při jeho minulém filmu 20h 17 rue Darling. Uvedeno na Febiofestu 2005 a paralelně i v ČT. vp 3.6.2005 ()
„Žena, která pije“ je filmem jež by měly vidět ty ,které věří ,že se jejich "nevhodný" partner změní.Ty ,které se vydaly na křížovou cestu za tuto změnu a chtějí silou své lásky probudit k životu všechny ty krásné vlastnosti ,které jsou (jak se chybně domnívají) ukryté někde hluboko pod povrchem a budou moci za jejich pomoci rozkvést.Ty, jež se neumí podívat na realitu a přijmout muže takového jaký je a raději sní kouzelný sen.Bohužel tak bolestný ,že je může dovést k velmi težkým časům.... ()
každej má svůj důvod k pití.. Třeba někteří lidi co tohle uvidí taky začnou pít.. Sice tady je dobrej obrázek toho, že lepší je nepít, když má člověk doma dítě. Pít a hrabat se v minulosti to je snad to nejhorší.. ()
Devadesát minut sledujeme alkoholickou trosku v jednom bytě, flashbacky nám ukazují šťastnější, "šťastnější" a nešťastné chvíle z minulosti, posloucháme vnitřní hlas dotyčné, vyprávějící svůj příběh.V podstatě jde o velmi politováníhodnou ženu a ten, kdo zažil či zažívá ve své blízkosti někoho závislého na alkoholu, se dokáže lépe vcítit do příběhu, stejně jako já, ale to nemění nic na tom, že tenhle film byl velmi nudný, flashbacky často chaotické a herecký výkon hlavní hrdinky poněkud tristní. ()
Za na první pohled normálním vyprávěním se skrývá neuvěřitelně perfekcionistická, do detailu promyšlená, svou naléhavostí zdrcující, přesto ale ne agresivní freska života s alkoholem, lépe řečeno díky alkoholu či snad pro alkohol. Zaujmout to může bezesporu zainteresované ať profesně či soukromě, na druhou stranu např. mně, jemuž tento problém nehrozí, takový film po chvilce může přijít spíše jako učební pomůcka pro sociology. ()
Reklama